Snad každý má rád Vánoce a s nimi trochu radosti. A tak čte všechny ty recenze na nové přijímače a přemýšlí, čím by svoji stávající soupravu vylepšil tak, aby zase mohl přijímat o nějaký ten program navíc. Sladká slova o tom, co všechny ty novinky umí, ho ovšem nenechávají spát, ale v žádné z nich není vpraveno všechno, co by on potřeboval. Má si tedy na našem trhu vůbec čím udělat radost podle svého gusta ?

V přijímačích nabízených v recenzích si takový DX-er zrovna nevybere, protože jsou - se vší úctou k recenzím - určeny trochu jiné třídě uživatelů. DX-er hledá něco takového, co by mělo rozhodně daleko víc pozičních předvoleb než mají nabízené modely. Tedy alespoň 80 satelitních pozic a nejméně 1000 transpondérů, no a pokud možno rozdělení jednotlivých programů po pozicích či satelitech. Už teď mi sice budou oponenti tvrdit, že tolik satelitů je v našich podmínkách možno přijímat jen s velkou parabolou a ve více satelitních pásmech, ale toto platilo v dobách analogového satelitního vysílání, kdežto při současném rozmachu digitálního satelitního vysílání se počty pohybují o řád vyš. A dostatečná rezerva paměti přijímače je přímo nutná.

Tady se ovšem pohybujeme už na hranici možností výběru a přijímačů splňujících tyto základní podmínky je velmi málo, vlastně v úvahu by tady připadá z těch, které mají jistou podporu, připadá tak jedině Dreambox. Ti, co ho chtěli, ho již mají, ale většinou to nejsou DX-eři, ale rodinně satelitní příbuzní - amatérští hackeři a jejich vyznavači. Jde o velmi vydařený přijímač právě k těmto kouskům, ale pro DX-era má přece jen trochu méně citlivý tuner. Je pravda, že kdyby měl ještě tuto přednost, nebylo by třeba již hledat dál. Jeho nastavování je sice trochu složitější, ale prostřednictvím připojení na internet se dají všechna data ve chvilce zaktualizovat. Jenže ne každý DX-er je zrovna trvalý napojenec na internet, takže přece jen to bude chtít hledat dál.

Zatím, co internetem budeme hledat pramen na přijímače s požadovanými parametry, mrkněme se na další nutné komponenty. Tím myslím DiSEqC motor, k němu dobrou parabolu a také Ku Universal LNBF konvertor. Tedy běžně potřebné komponenty - ale kterým z nich začít nejdřív ?

Každý zkušenější DX-er tuto lehkou hádanku již uhádl - jistěže je to v dnešní době DISEqC motor! Proč ? No přece právě ten momentálně limituje velikost použitelné paraboly a také maximálně možný rozsah natáčení! Pokud jsem neuvedl předem premisu, že předpokládám místo příjmu s naprosto volnými obzory, tak se omlouvám, ale spousta DX-erů už kvůli této premise vybudovalo na střeše pomalu pozorovatelnu a nebo bytelný stožár a nebo dokonce vyměnilo byt tak, aby si tyto podmínky splnilo.

O motorech v nedávné době proběhl větší článek, ze kterého připomeňme pro dnešní hledání jen to nejpodstatnější. Potřebujeme otáčet co největší parabolou, a to navíc v co největším úhlu. Bude nám jedno, zda půjde o motor s parabolou instalovanou v nadvěsu či v podvěsu. Pokud nastavíme tyto mantinely pro motor, nevyjde nám zrovna ten, který je vzhledem ke své považován za nejodolnější, ale výrobci těch motorů, které se nám hodí, nám stejně nedají moc na vybranou. Musíme brát DiSEqC motor pro parabolu do velikosti průměru paraboly 1,2 metru, tedy nakonec nám zůstane jako nejvíce parametrům vyhovující typ DG - 120 s rozsahem otočení prakticky asi 85 stupňů na východ a 85 stupňů na západ. Myslím, že této informace o rozsahu natáčení motoru jsou si dobře vědomi jednotlivý provideři, protože toto je podstatě také maximálně možná hodnota, pod jakou se dá určené území z výšky 36 000 km ozářit beamem ze satelitu. Dále umístěné satelity v pásmu Ku už můžeme přijímat (pokud jsou náhodně na naše území namířeny) je na vyvýšených kótách, což většinou ale nejsou přenosová satelitní centra.

Takže základní komponentu - motor - máme zdárně vybránu, dalším krokem je tedy výběr vhodné paraboly. Tady je výběr daleko snazší, ale také to není úplně jednoduché . Každý bude určitě hledat mezi těmi největšími možnými rozměry parabol, ale nenechme se mýlit, že velikost je tady všelék. Čím větší rozměr paraboly se nám podaří na motor umístit, tím bude vše ostatní složitější na nastavení. Osobně jsem vyzkoušel asi 15 typů různých parabol s možným umístěním na motor DG - 120, ale nakonec to nevyhrála žádná z těch největších možných typů. Ať už to byli značky Gibertini, FTE, Allcom, offsetové paraboly slovenských či českých výrobců či další obchodní a nebo výrobní značky, ukazovalo se, že takto velké paraboly jsou až příliš směrové na to, aby při jednoduchém natáčení dobře nastaveného motoru bylo možno přijímat i ty satelity, které na své dráze trochu víc na své dráze inklinují. Tím se sice ochudíme o několik programů, ale na druhé straně přibude asi dvě desítky programů z inklinujících satelitů.

Takže ani paraboly 125 x 135 cm, od kterých jsem očekával aspoň malé zázraky , nejsou pro natáčení v úhlu od 60 °W do 90 °E to nejlepší, protože především v krajních polohách je motor při větru natolik namáhán, že se brzy projeví opotřebení vnitřních - plastových - převodů, a tím, že je parabola daleko více směrová (offsetová 125x135 cm až 1,8° , offsetová 0,60 x 0,80 m asi 3,2°), "neudrží" vlastně přesné nasměrování na daný signálový svazek. Je sice možné, že si k tak velké parabole uděláte protizávaží a motoru tak odlehčíte při jeho námaze právě v těch krajních polohách, ale to není všelék, je to spíše amatérské řešení, i když ho provedete tím nejlepším způsobem. Všechny komponenty jsou totiž dělány naprosto spotřebním způsobem s omezenou dobou životnosti, aby se zajistila jejich spotřeba a další výroba. Tento fakt zejména starší generace bere jen těžko na vědomí, ale právě to je fenomén hnací síly dalšího vývoje. Nezdá se ale pravděpodobné, že by se třeba i v budoucnu dělali DiSEqC motory pro větší paraboly než je rozměr 120cm, protože to prostě spotřebně není potřeba. Převládnou totiž balíky placených programů a ty prostě pro nějaké území vysílat budou nebo nebudou. Nastavení směrovosti svazku v Ku pásmu se dá zajistit s přesností na 30 km.

Pokud ovšem použijete tuto velikost parabol na příjem s motorem, dá se u těch dobrých předpokládat, že běžně byste měli zachytit přijímatelně i ty beamy, které jsou např. v tabulkách na www.lyngsat.com označeny s nasměrování Střední Východ. Toho s parabolami nižší velikostní třídy dosáhnete jen výjimečně při nejlepší kompatibilitě celého přijímacího systému.

Tím se dostáváme tedy do velikostní řady s průměrem 100 - 105 cm, které už vlastně jsou schopny zachytit všechny satelity na orbitě, nasměrované na Evropu. Ano, používám dost široké měřítko, ale je-li nasměrován i hodně vzdálený satelit na Evropu, je ze zkušenosti vypozorován více než 90% předpoklad, že daný satelit je na nějaké Ku frekvenci přijímatelný i u nás. A takových je v současnosti asi 70, ale změny jsou téměř každotýdenní podle významných světových událostí či akcí. Děje - li se něco významného v Asii, jsou i pro Evropu okamžitě aktivní i satelity až na pozicích kolem 95°E, pokud jde o něco v Americe, okamžitě jsou oživeny i rezervní feedy na satelitech s umístěním až na 63°W. A jejich signál je v pásmu Ku dostatečně silný i pro příjem s natáčecími offsetovými parabolami průměru kolem 100 cm, protože zprávy jsou určeny k informování široké veřejnosti, jejíž reakce na zprávy či jejich podpora mění vlastně na peníze. A to sice zpočátku neviditelný, ale přece jen - cíl.

Paraboly menších rozměrů jsou samozřejmě ještě daleko lepší, takže i třída parabol s rozměrem 80 x 90 cm je pro natáčení vysoce vyhovující, ale u satelitů s nižší intenzitou vyzařovaného signálu je přece jen již dost programů s trvale vypadávajícím obrazem. Takže půjdeme na kompromis a zůstaneme u offsetových parabol třídy 100 cm. Kompromisy neměly být doménou DX-era, ale v tomto případě je to spíše to nepraktičtější řešení i z jiného důvodu - z pohledu shánění toho pravého konvertoru.

Řeknete si - co je sem najednou pleten konvertor, vždyť ten je přece jasný, ten už mám a lepší pomalu už ani neprodávají ! Jenže ono je to přece jen trošku jinak a toto asi nejtěžší kousek k hledání a nalezení, abychom našli nejlepší kompatibilitu celé venkovní přijímací satelitní individuální soustavy. Pro větší vědeckost bych k tomu mohl uvést třeba i matematický vzorec, ale že tyto věci pro širší veřejnost raději probírám více z té srozumitelnější stránky věci, pak základním úkolem je z toho prostě vyždímat maximum zisku, který bychom následně zpracovali stejně dobrým přijímačem.

V praxi to znamená, že honba za šumovým číslem 0,3 - 0,2 dB by se měla zaměřit spíše na to, aby konvertor dosahoval v celém požadovaném pásmu rovnoměrného zisku, a to aspoň pro to prvotní lovení satelitů. Pokud ovšem budete mít bezchybně nastavenu dráhu paraboly a jednotlivé satelitní pozice budete hledat jemným postupným posunování paraboly od jedné družice k další, pak si dle možnosti zapůjčte více kusů konvertorů s různými ozařovači (pokud možno stejných šumových čísel) a udělejte si prostě výběr toho nejlepšího. Kompatibilita konvertoru s parabolou je daleko víc závislá na tvaru ozařovače než na samotném šumovém čísle a při mých pokusech a měřeních jsem našel i takové rozdíly, kdy konvertor s ověřeným šumovým číslem 0,3 dB a nevhodným ozařovačem (běžně v prodeji) dával na referenční parabole stejné výsledky jak konvertor staršího typu s ověřeným šumovým číslem 0,8 dB a s ozařovačem přímo určeným k referenční parabolické anténě.

Při příjmu pouze několika nejsilnějších satelitů není pro běžného uživatele takového výběru potřeba, ale DX-er si ho naopak nenechá ujít, protože od takového výběru se odvozují jeho následné neúspěchy či radost z dobrých příjmových výsledků. V tomto bodě výběru vidím jeden z klíčů úspěchu, na druhé straně je to místo, které stejně budeme v budoucnu nejvíc navštěvovat a hledat vylepšení příjmu, protože konvertory jsou nyní vlastně to nejlevnější z celé přijímací soustavy. Je sice pravda, že jejich stávající šumové číslo, pohybující se na hranici až 0,2 dB vlastně staví konvertory do pozice, kdy je z hlediska široké uživatelské veřejnosti není třeba nijak vylepšovat a poměr cena/výkon je opravdu na velmi vysoké úrovni. Zvláště Ku konvertory označované jako universal či fullband LNBF s rozsahem 10,7 - 12,7 GHz obsáhnou natolik satelitní široké pásmo obsahující na několik tisíc vysílaných televizních programů, že především v našich podmínkách není ani nutno uvažovat o nějaké jejich renovaci či rozšíření přijímaného pásma. Další jejich vývoj může jít snad jen tím směrem, že pokud to bude trhem požadováno v dostatečné míře, je reálné rozšíření přijímacího pásma konvertoru ještě o pásmo 4 GHz (C band), což by u takových konvertorů zvýšilo jejich možnosti umístění na celosvětový trh. Rozhodně výrobci konvertorů neusnou na vavřínech a neskončí svoji činnost na posledním typu.

Já jsem si pro tuto instalaci vybral zcela náhodně neznačkový konvertor s označeným šumem 0,3 dB . Klidně mohu říct, že je vlastně dobrý, protože s parabolou FTA přijímám vlastně všechno, co taková sestava při dobrém nastavení přijímat má, ale jiného by mohlo třeba rozčilovat, že v horním Ku pásmu jsou síly signálu daleko nižší než ve spodním Ku pásmu, takže při příjmu třeba italského programu Puglia Channel na PAS 4 na 72°E (12674/V/2170) ukazuje horní ukazatel síly signálu 0%, kdežto spodní ukazatel "kvality signálu" asi 43%. Signálová dioda na přijímači ovšem svítí a program je bez jakýkoliv výpadků obrazu .

O kabelech se toho obvykle moc nepíše, přestože ve specializovaných obchodech jich nabízejí několik druhů. Myslím ovšem, že stále je potřeb vybírat kvalitnější, což v běžné mluvě znamená, že přirozený šum pozadí či obzoru se s dalšíma telekomunikačními službami zvyšuje, a tak je dnes lepší sáhnou po koaxiálních kabelech s dvojitým stíněním. Samozřejmě je také lepší, když je střední vodič měděný, ale to je u těch lepších vodičů naprostou samozřejmostí. V praxi při montáži několika tisícovek individuálních satelitů jsem však nikdy nezpozoroval evidentní rozdíl při použití kabelů s hliníkovým středem či dokonce lankem, ale pokud budujeme zcela novou soustavu, vyberme si ty nejlepší možnosti. Dnešní kabely jsou natolik dobré a s tak nízkým útlumem, že není vidět rozdíl, pokud použijete 5 či 50 metrů vodiče. Dokonce ani použití celého 200 metrového kotouče kabelu neukázalo na poměrových měřidlech na přijímači znatelnou výchylku či snížení kvality přijímaného signálu.

Dokončení příště

Dr. Vladimír Mazálek, www.tel-satexp.cz, leden 2005