Tento premiérový týden bude hodně divoký. Ponoříme se do historie, nespoutané přírody, na dno moře, vesmíru, válečné vřavy, kouzel i našich smyslů. Nebudou chybět ani zběsilé honičky zločinců v rychlých autech. Prima ZOOM rozkrývá svět do hloubky.


Dokumentární skvosty pro vás: Pět zemí v balónu – vydáme se prozkoumat nejvíce fascinující krajiny na světě z pohledu horkovzdušných balónů; do And se vydáme objevit Legendárního kolibříka; Neil Armstrong stanul v červenci 1969 jako první člověk na Měsíci a mise byla oslavovaná jako největší triumf amerických technologií, jenže jak to bylo doopravdy – odpoví Apollo 11: Utajený příběh; asi všichni znají slavný televizní seriál M.A.S.H., my vám přinášíme pravdu o mobilní armádní chirurgické nemocnici M.A.S.H.: Skutečný příběh a desítky dalších unikátních snímků na Prima ZOOM...

Prima ZOOM – svět ještě více zblízka!


Premiérové tematické bloky vždy pondělí až neděle v čase 18.00–20.00 hod. a 20.00–22.00 hod.:

9. 12., 18.00 – Pět zemí v balónu (Mongolsko)

V této pětidílné sérii se vydáme prozkoumat nejvíce fascinující krajiny na světě z pohledu horkovzdušných balónů. Čekají vás např. strhující pohledy na nekonečnou rozlehlost pouště Gobi, zasněžené svahy Alp nebo na strmé skalní stěny venezuelských stolových hor, ale také dojemná lidská setkání a exotické kulturní zážitky. Seriál je také příběhem o zvláštním životě balónových nadšenců a jejich úsilí o „chycení nejlepšího pohledu“.


9. 12., 21.00 – Záchrana Konstantinopole

Je to jeden z nejambicióznějších stavebních projektů moderní doby: ani ne 20 kilometrů od zlomové linie, která v současnosti patří k nejaktivnějším svého druhu, má vzniknout nejhlouběji ponořený podmořský tunel na světě, jenž navíc povede pod rušnou plavební trasou. Projekt zvaný Marmaray se po dokončení potáhne pod úžinou Bospor v délce tří fotbalových hřišť a spojí evropskou polovinu Istanbulu s jejím asijským protějškem. Z inženýrského hlediska bylo nejvyšší výzvou vybavit tunel anti-seismickou technologií, co ustojí i ohromná istanbulská zemětřesení. Jenže jen do té doby, než projektanti narazili na nejvýznamnější archeologický objev našeho století: historicky cenné pozůstatky starověkého přístavu Konstantinopole.


10. 12., 18.00 a 18.30 – Silniční jednotka (1. a 2. díl)

V celé Velké Británii existuje jediný tým specializovaně vycvičených policistů s oprávněním řídit neoznačená silná auta a pronásledovat v nich zločince na útěku. Kamery tvůrců šestidílné dokumentární mini série nechybí u toho, když právě tento zvláštní tým specialistů čelí nekonečné bitvě s násilnými gangy, které kradou auta a používají je k prodávání drog, přepadávání, loupežím – zkrátka k organizovanému zločinu všeho druhu.


10. 12., 20.00 – Soukromý život evropských savců: Venkovská a městská liška

Čenich namířený k zemi, uši vystrčené dopředu, hlava se otáčí z jedné strany na druhou a pak následuje úctyhodný skok – liška zaútočila na svou kořist! Ve venkovské krajině plné čerstvě nasekaného sena se liška vůbec nezdráhá ukázat se za denního světla, když se za hlodavci vrhá typickým způsobem neohroženě po hlavě. Její druh se navíc v nedávné době naučil kolonizovat velká města, kde může najít dostatek míst, která nabízí pohodlná přístřeší. Stávají se snad z venkovských lišek postupně lišky městské?


10. 12., 21.30 – Legendární kolibřík

Kolibřík podivuhodný byl objeven v roce 1830 na úpatí And. Ze současných odborníků ho ale zatím naživo nikdo neviděl. V hlavním městě Peru v Limě prý údajně jeden žije, a tak se tam autor dokumentu vypraví. Dozvídá se, že v zajetí kolibříci nežijí a od ornitoložky se dozvídá, že není jisté, zda tento druh kolibříka stále žije. Putuje tedy do džungle, kde byl kolibřík podivuhodný naposled spatřen. V Andách místo motýlů lítají na loukách kolibříci. Samičky jsou snadno rozlišitelné od samečků, jelikož nemají tak barevná pírka. Tvar květů na loukách je přizpůsoben zobáčku kolibříků. Ani jeden z kolibříků ale není ten, po kterém štáb pátrá, a tak pokračují dál do hor. Jak stoupají výš, květin pro kolibříky ubývá, i tak ale narážejí na několik dalších zajímavých druhů. Podaří se jim tento vzácný druh najít a natočit?


11. 12., 19.00 – Apollo 11: Utajený příběh

Poté, co Neil Armstrong v červenci 1969 jako první člověk stanul na Měsíci, byla mise Apollo 11 oslavovaná jako největší triumf amerických technologií. Jenže za lžemi, které hrdě mávají vlajkou, se ukrývá úplně jiný příběh: nevyprávěná verze o tom, jak se z mise Apollo 11 málem stala absolutní katastrofa. Muži, co se jí zúčastnili, po čtyřech dekádách vypovídají o tom, jak skutečně probíhala a co se během první cesty na Měsíc všechno seběhlo. Tento dokumentární film je příběhem o tom, jak primitivní počítačové technologie, lidské chyby a mechanická selhání takřka stály posádku život.


11. 12., 21.00 – M.A.S.H.: Skutečný příběh

Snímek zachycuje příběhy a osudy skutečných lidí, kteří inspirovali vznik slavného televizního seriálu M.A.S.H. i komediálního dramatu režiséra Roberta Altmana o válce v Koreji. Seriál i film překračovaly společenské i kulturní hranice. Ale opravdové jednotky MASH – neboli mobilní armádní chirurgické nemocnice – byly i ve skutečnosti místy plnými renegátů i rebelů a předcházely mnohem rozsáhlejším změnám v americké společnosti. V příběhu o skutečných polních nemocnicích MASH i televizním a filmovém fenoménu nechybí archivní záběry a jedinečné fotografie ze zákulisí, interview s herci, jako jsou Jamie Farr alias Klinger, Loretta Switová neboli major Houlihanová a Gary Burghoff známý jako desátník Radar, vzpomínky spolu-tvůrce seriálu Gena Raynoldse nebo rozhovory s chirurgy, sestrami, piloty a vojáky, kteří do války v Koreji narukovali.


12. 12., 21.00 – Operace Hluboké moře

Hluboké moře: 1 kilometr pod hladinou. Nedostatek světla, ohromný tlak a ledový chlad. Právě takové prostředí je domovem více než 90 % druhů života na Zemi, přesto o něm víme méně než o povrchu Měsíce. Snímek Operace Hluboké moře přibližuje technické, vědecké a ekologické komplikace hlubokomořského výzkumu. Vědci z celého světa přesto vzájemně spolupracují a hledají odpovědi na řadu otázek. Mimo jiné, jestli by moře nemohlo ukrývat řešení našich problémů s kysličníkem uhličitým, jakého dalšího dosud netušeného místního obyvatele tady objevíme nebo jestli bychom na stejném místě nenašli další zásoby zemního plynu a nafty?


13. 12., 19.00 a 19.30 – Záhadné postavy dějin II (Hitler; Saladin)

Pokračování úspěšného seriálu vnáší trochu světla do záhadné temnoty životů různých postav historie. Další díly druhé řady postupně rozebírají životy a osudy největších světových osobností. O Hitlerově nástupu k moci a dalším působení na světové dějiny toho bylo napsáno mnoho. Ale co tomu předcházelo a jak prožil první světovou válku? Víte, že vstoupil dobrovolně do armády a bojoval na západní frontě; měl hodnost polního kurýra; byl zraněn a zasažen bojovým plynem a byla mu diagnostikována hysterická slepota? Nemocnice, kde byl hospitalizován, měla i psychiatrické oddělení. Po porážce Německa se znovu zhroutil. Je možné, že už tehdy trpěl Hitler psychickou poruchou? O Saladinovi toho víme ještě méně. Stává se známým, až když nastupuje na post egyptského vezíra. Pod Saladinovou vládou žijí poklidně nejen muslimové, ale také židé a křesťané. Jak dopadne jeho bitva s Richardem Lví srdce o Jeruzalém a kdo z nich byl šlechetnější?


13. 12., 20.00 – Vlk s vysílačkou

Kolem roku 1870 byl vlk z větší části Norska a Švédska vyhuben. Teď se vrátil, ale existuje nebezpečí, že kvůli strachu a nenávisti, které přítomnost tohoto velkého dravce provází, se historie bude opakovat. Co je toto kontroverzní zvíře zač? Dnešní věda dokáže odhalit, jaké opravdu jsou zvyky vlčí smečky. Je pravda, že vlci zabíjí dobytek i psy. Ale co kdyby se ekologům podařilo zabránit slepé nenávisti i vyhubení druhu a najít způsob, jak by i přesto mohl vlk a člověk žít bok po boku? Seznamte se s Ulrikem, vůdčím vlčím samcem. Ulrik byl jedním z prvních skandinávských vlků vybavených vysílačkou. Sledování jeho signálu poskytlo vědcům fascinující poznatky o tom, jak napínavý a dramatický může být život vlka-samotáře.


13. 12., 21.00 – Hostina predátorů

Pro mladého tuleně v neznámých vodách u jižního výběžku Afriky je přežití velkou výzvou. Každý den znamená bojovat o holý život, ať už se snaží vyhnout agresivním tulením samcům nebo uniknout před velkými bílými žraloky. Dokumentární film Hostina predátorů je příběhem odvážného mladého tuleně, který opustil kolonii, kde se narodil, kvůli jedné z největších migrací na světě. Každoročně se totiž milióny sardinek hromadně vydají nahoru podél východního pobřeží Afriky a na trase téměř 1000 kilometrů následují studený zimní proud. Jejich migrace přitahuje nepřeberné množství dravců útočících z mořských vln i ze vzduchu. Hrstka odvážných tuleňů, jež zřejmě prahne po dobrodružství, se přidává k zástupům ostatních dravců a všeobecnému šílenství. Skutečný důvod, proč to dělají, zůstává do dnešního dne záhadou.


14. 12., 19.00 – Svět smyslů (Čich a chuť)

Tento díl si vychutnáte. Bez čichu a chutě by nevznikl život na Zemi tak, jak jej známe. Chemické smysly jsou patrně nejstarší vnímací smysly života. Bez čichu a chutě bychom nevznikli ani my lidé. Spermie sledují pachovou stopu a hledají si cestu ke zralému vajíčku. V civilizovaném světě už nejsou čich a chuť nezbytné k přežití jako dříve. Přesto mají tyto smysly nad námi větší moc, než si myslíme. Vůně a pachy pořád ještě vymezují sociální postavení nebo nás lákají do říše pudů – voňavkářský a potravinářský průmysl proto využívají naše smysly podle všech pravidel, která věda pro čich a chuť dosud stanovila. Od nepaměti registrujeme pomocí různých receptorů chutě sladké, kyselé, slané, hořké a umami. Chuť umami našemu předkovi sdělovala, že snědl spoustu živočišné bílkoviny. U slané chutě si byl jistý, že přijímá životně důležité minerály. Sladká chuť byla neklamným znamením, že jedí energeticky vydatnou stravu. Kromě toho byl člověk odkázán na to, aby poznal jedovaté plody a rostliny dřív, než je pozře. Jedovaté rostlinné látky jsou často hořké a tyto hořké látky rozlišujeme už v nepatrném množství. Dosud se jednoznačně nevysvětlilo, proč něco hodnotíme jako kyselé. Celkem vzato je však chuť velmi hrubý smysl. Čím se tedy vyznačuje mlsný jazýček?


14. 12., 21.00 – Kouzla David Blaina: Uvězněn v ledu

Pouliční mág David Blaine se na 72 hodin nechává zmrazit v obrovském kusu ledu. Kvůli nedostatku místa nebude moci spát a je jisté, že z následků se úplně zotaví nejdříve za měsíc. Tedy, pokud přežije. Jaké je pozadí triku? My vám ho prozradíme. A nebudou chybět ani záběry z příprav na „zmražení“ a triky z ranku pouliční magie, jež Davida Blaina tolik proslavily.


www.prima-zoom.cz – unikátní on-line magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články a ještě něco navíc. Obliba pořád stoupá i na facebooku (https://www.facebook.com/#!/primazoom.cz).


Prima ZOOM – více témat, více novinek! Nové schéma vysílání – 24 hodin denně běží na plné obrátky:

premiérové bloky	18.00 – 20.00 hod.             	20.00 – 22.00 hod.
pondělí           	Volání divočiny            	Největší katastrofy
úterý             	Cestovatelé a dobrodruzi	Po stopách historie
středa            	Zločin pod lupou                Fascinující příroda
čtvrtek           	Tajemství Země a vesmíru	Zaostřeno na války
pátek             	Záhady a konspirace        	Úžasné oceány
sobota            	Odkaz dávných civilizací	Úchvatná říše zvířat 
neděle            	Zázraky vědy a techniky    	Život naostro

Mgr. Filip Budák, Externí dodavatel PR oddělení pro FTV Prima, 7. 12. 2014