Ve 35. týdnu budeme cestovat vzduchem, po kolejích i po vodě. Poznáme naše bratry lidoopy. Odstartujeme další řadu oblíbených Vetřelců dávnověku. Seznámíme se se životem Jacquesa Cousteaua. Vydáme se na asteroid. A odhalíme řádku tajemství. Nejrozmanitější podívanou nabízí jedině Prima ZOOM.


Dokumentární skvosty pro vás: Let MH370: Záhada ztraceného boeingu – jak to doopravdy bylo?; vydáme se Po kolejích Evropou; hluboko v nekonečných džunglích Afriky dochází k odhalení nejvíce okouzlujících a zároveň nejvíce ohrožených zvířat na naší planetě – Království opů; začneme další řadu oblíbeného seriálu Vetřelci dávnověku VI; prozradíme Jak Jacques Cousteau změnil svět; odhalíme různé Mýty a legendy od proslulé lochnesky přes příběhy o Sněhurce, Drákulovi, čarodějnicích, jednorožci, mořské panně, amazonkách, vlkodlakovi až po mystickou Prahu a ještě více unikátních snímků na Prima ZOOM.


Prima ZOOM – svět ještě více zblízka!

Premiérové tematické bloky vždy pondělí až neděle v čase 18.00–02.00 hod.:

24. 8. 20.00 – Let MH370: Záhada ztraceného boeingu

Jak může moderní letadlo v dnešní době jednoduše zmizet? Na to se snaží přijít dokumentární film o ztraceném letu MH370, který sleduje, co se dělo v posledních hodinách, minutách a vteřinách, než navždy zmizel ze všech radarů. Film si klade velké množství klíčových otázek ohledně toho, co se pokazilo, a přináší úplně první televizní interview se členy rodiny pilota letadla, kapitána Zaharieho Ahmada Shaha. Když 8. března 2014 v 7 hodin a 24 minut ráno (malajsijského času) vydala společnost Malaysia Airlines prohlášení, že ztratila kontakt s jedním ze svých letadel, boeing s označením MH370 ve skutečnosti ještě stále pokračoval v letu. Nikdo na světě v té chvíli netušil, že let MH370 unikl pozornosti hned několika zodpovědných úřadů na zemi. Jedna z hlavních otázek zní: jak se to s tolika lidmi na palubě mohlo stát?


25. 8. 18.00 a 18.30 – Po kolejích Evropou (Z Budapešti do Varšavy; Z Glasgow do Mallaigu)

Historik Julian Davidson, který je archetypem typického Angličana, cestuje po kolejích ze zmrzlých norských dálav až na prosluněné pobřeží italského Jadranu. Přitom si užívá atmosféru nejdobrodružnějších a nejkrásnějších železnic v Evropě. Davidson překročí nejvyšší železniční bod v celé Evropě, podnikne zajížďku do Flamsbany, nechá se okouzlit vznešeností Vídně a přes italské Trieste, skotské Glasgow, kus parní železnice, jež si zahrála ve filmech s Harrym Potterem expres do Bradavic, maďarskou Budapešť, Turecko a Slovinsko dorazí až do hlavního města Polska, Varšavy.


25. 8. 21.00 – Ztracené světy II (Zrod Titaniku)

Potopení Titaniku bylo patrně největším námořním neštěstím v dějinách. Skupina vědců se vydává do irského Belfastu, aby pátrali po historii konstrukce legendární obří lodi. S myšlenkou postavit gigantické plavidlo Titanik přišla společnost White Star Line jako s odpovědí na tehdejší obří lodě společnosti Lusitania a Mauretania. Titanic neměl svou konkurenci předběhnout po technologické stránce, nýbrž svou velikostí. Stavitelé však chtěli plavbu zpřístupnit nejen vyšším vrstvám, ale také imigrantům mířícím do Ameriky. Aby vůbec mohla být v Belfastu stavba Titaniku zahájena, muselo dojít ke značným úpravám místního přístavu a loděnice. Jelikož se stavby mělo zúčastnit 15 000 dělníků, bylo potřeba rozšířit městskou infrastrukturu a byla vybudována řada škol a kostelů. Dělníci na Titaniku pak odváděli skutečně těžkou práci. Ve všední dny pracovali 14 hodin denně a v sobotu 8 hodin. Při stavbě dělníci utrpěli četná zranění, např. kvůli padajícím šroubům, nicméně potřebovali mzdu. Badatelé se pokoušejí o rekonstrukci interiéru Titaniku. Pomoci jim může interiér radnice v Belfastu, který byl navržen stejnou skupinou lidí jako interiér Titaniku. Stopou k rekonstrukci může být i interiér restaurace ve městě Alnwick, který je vybudován z pozůstalosti jídelny Olympiku, sesterské lodi Titaniku.


26. 8. 19.00 – Průkopníci forenzní vědy I (Genetický profil)

Rozbory DNA. Toxikologie. Balistika. Aby se jim podařilo dopadnout viníka, využívají dnešní kriminalisté nejmodernější prostředky. Ale odkud se vzaly a jak skutečně fungují? Průkopníci forenzní vědy rozebírají klíčové momenty ve vývoji těchto technik. Každý díl se zabývá jednotlivým oborem a nechybí ani profilování podezřelého nebo všudypřítomné otisky prstů.


26. 8. 20.00 – Království opů (Souboj titánů)

Hluboko v nekonečných džunglích Afriky dochází k odhalení nejvíce okouzlujících a zároveň nejvíce ohrožených zvířat na naší planetě. Naši blízcí bratranci šimpanzi a gorily prožívají velkolepá dramata, jež zní neuvěřitelně povědomě. Mladí bojovníci bojují ve válkách, králové se rodí a umírají, matky něžně pečují o své mladé a připravují je na život, který mají před sebou. Tato inteligentní zvířata s vlastní osobností si vytvořila samostatnou kulturu, o níž by mohla vyprávět. A taky budou. Dokumentární film Království opů ukazuje, že mnoho z lidského chování je opicím taky vlastní. Šimpanzi a gorily jsou našimi spřízněnými dušemi a jejich neobyčejné příběhy vás chytí za srdce.


27. 8. 19.00 – Mise Asteroid

Zabijácké asteroidy nejsou jenom sci-fi, jejich hrozba je skutečná! Mise Asteroid je příběhem o nejlepších a nejbystřejších mozcích NASA a jejich snaze zkrotit asteroidy, které by nás mohly zničit, ale také by mohly být klíčem k našemu přežití. Americký prezident Barrack Obama odvážně prohlásil, že příští mise NASA zamíří na asteroidy nejbližší Zemi. Jeho slova už se plní. Je to ambiciózní cíl a v sázce je mnoho. Pokud by vědci selhali, mohlo by to dokonce znamenat zkázu Země.


28. 8. 18.00 – Vetřelci dávnověku VI (Hledání ztracené archy)

V šesté řadě se dokumentární seriál Vetřelci dávnověku znovu zaměřuje na 75 milionů let nejpřesvědčivějších důkazů mimozemských návštěv na naší planetě – od věku dinosaurů přes starověký Egypt až po oblaka nad západními pouštěmi v dnešní Americe. Pravěké jeskynní malby podivných stvoření, hmota podobná asfaltu v nitru egyptské pyramidy, vyrobená z neidentifikovatelných pozůstatků nebo další a další hromadná sledování UFO nad Amerikou jsou jenom střípkem z podivných příběhů, které Vetřelci dávnověku tentokrát prozkoumají.


28. 8. 20.00 – Jak Jacques Cousteau změnil svět

Jacques-Yves Cousteau byl badatelem v různých oblastech, ale především pod mořskou hladinou. Díky jeho vynálezům se dnes lidé můžou pohodlně potápět. V tehdejší době však používal i kontroverzní metody výzkumu, dnes nepřijatelné, a dlouhé roky mu trvalo, než zjistil, že člověk může moře a oceány svým dobýváním i zničit. Jeho oblíbenou lokalitou bylo Rudé moře, kde v 50. a 60. letech minulého století operoval se svou lodí Calypso a u východních břehů Afriky natočil svůj první film Svět ticha. Byl to tehdy panenský ráj. Instaloval na mořském dně laboratoř, v níž šest výzkumníků pobývalo celý měsíc. V této oblasti je i dnes bující život, ale chybějí tu některé druhy ryb. Jacques Cousteau se svým týmem vynalezl akvalung, přístroj, který umožňoval volné potápění. Do té doby se potápěči pohybovali v těžkých skafandrech a byli dýchací trubicí spojeni s lodí. Jako první také uložil kameru do vodotěsného obalu, aby s ní bylo možné filmovat pod vodou. Když v 70. letech minulého století prováděl hloubkové ponory ve Středozemním moři, spatřil téměř neživou poušť, kde kvůli toxickým látkám, odpadním vodám a nadměrnému rybolovu téměř nic nežilo. Šokovalo ho to natolik, že se z něho stal zapálený ochránce přírody. Zasloužil se o vytvoření prvního francouzského podmořského národního parku Port Cros, v němž dnes kypí život. V roce 1973 natáčel film na Floridě, kde objevil bájné kapustňáky. Po uvedení filmu Zapomenuté mořské panny tu byly zahájeny projekty na jejich zachování. Před 40 lety zde byla divoká příroda, dnes je to vyhledávaná rezidenční oblast, kde jsou kapustňáci ohrožováni lidským konáním. Když v roce 1997 Jacques Cousteau zemřel, bylo mu 87 let. Jeho rodinný podnik zanikl, protože neměl následovníky.


28. 8. 21.00 – Záhady Severního moře – 1. část

Severní moře je proslulé bouřemi, rozlehlou přílivovou krajinou, vysokými dunami a robustním pobřežím. Zároveň je jednou z nejdůležitějších zastávek během migrace ptáků. Místní pláže proto celoročně lákají nejen je, ale i velké množství tuleňů. Oblast Severního moře je různorodá a všeobecně málo známá. Podmořský svět je dokonce tak málo přístupný, že se dá jenom těžko prozkoumat. Dokumentární tým Záhad Severního moře tady strávil dva tisíce natáčecích dní. Nenechejte si ujít, co se jim podařilo zachytit.


29. 8. 18.00 a 18.30 – Mýty a legendy (Lochnesská příšera; Sněhurka)

Vydáme se po stopách různých legend. Od proslulé lochnesky přes příběhy o Sněhurce, Drákulovi, čarodějnicích, jednorožci, mořské panně, amazonkách, vlkodlakovi až po mystickou Prahu. Lochnesská příšera byla spatřena v roce 1933, kdy ji zahlédl místní farmář a jeho žena, která příšeru popsala jako tvora podobného velrybě. Anthony Geoffrey Harmsworth žije v domě s výhledem na jezero Loch Ness a jeho pozorováním strávil polovinu života. Je přesvědčen o tom, že Nessie existuje. Podle něj se ve Skotsku už dřív tradovaly příběhy o příšerách žijících v jezerech. Nejspíš proto, aby se děti držely od vody dál. Lohr am Main je městečko v Bavorsku s hradem na předměstí. Němečtí badatelé odhalili, že dcera místního správce byla předlohou pro pohádkový příběh Sněhurky. Vyprávění o Sněhurce sepsali bratři Grimmové, kteří cestovali po Německu a studovali folklor. Je možné, že právě v Lohr am Main zaslechli příběh o Sněhurce. Podle všeho byla předlohou Sněhurky Maria Elisabeth von Erthal, která se narodila v roce 1729. Vyrostla v místním zámku, když její matka zemřela, otec se znovu oženil. Díky pohádce o Sněhurce se v Německu stali také velmi populární zahradní trpaslíci. Skutečný příběh Sněhurky však končí tak, že se svěří svému otci, jak se k ní macecha chová, a ten svou ženu vyžene. Navíc nikdy nepotkává svého prince. Maria Elisabeth zůstává sama a umírá v sedmdesáti letech.


29. 8. 20.00 – Gepard: Boj o trůn

Seznamte se s gepardem Gunnerem, který se narodil v travnatých lovištích africké Botswany. Žije uprostřed domova nejdivočejších afrických dravců. Navíc je to úplný prcek a víc než lov ho zajímá hra na honěnou. Jeho bratři ho často brání, ale když tragicky zahynou, Gunner musí rychle dospět. Přesněji řečeno, pokud možno co nejrychleji. Jiná skupinka leopardů se totiž chystá převzít Gunnerovo loviště za každou cenu. Jestli chce tenhle skrček přežít, bude to muset zvládnout úplně sám.


30. 8. 18.00 – Touha po poznání (Pračlověk – 1. část)

Filmový dokumentarista Morgan Spurlock připravil pokus, během něhož budou lidé deset dní odříznuti od moderního světa a pokusí se žít tak, jako žili pravěcí lidé před 20 000 lety. Pokusu se účastní 10 osob různého zaměření, od lukostřelce, vojenského policisty přes stavaře až k atletce a designérce. Budou sledováni odborným týmem, který zhodnotí dopad pokusu na jejich mysl a tělo. Všichni absolvují dva dny výcviku přežití. Pro pokus byla vybrána oblast v americkém Coloradu, podobající se životnímu prostředí našich předků. Do začátků mají účastníci chýši postavenou z větví a zvířecích kůží, několik pravěkých nástrojů, oděvy z kožešin jako z doby paleolitu, vodu na dva dny, ale žádné potraviny.

První den sbírají dřevo na oheň, který musejí pracně zapálit třením dřívek. Mají hlad a pojídají orobinec a na ohni upravené hlemýždě, které nasbírali. Je chladno a vlhko, účastníci jsou hladoví a unavení. Druhý den muži rozhodnou, že se vydají na lov, ale předtím si musejí zhotovit pazourkové hroty do oštěpů. Třetí den dojde voda a začnou trpět dehydratací. Převaří vodu z potoka na jelení kůži, ale kvůli její pachuti ji musejí ještě přefiltrovat. Podaří se jim chytit pstruhy. Čtvrtý den si muži políčí na laň s mládětem, ale utečou jim. Odborný tým se rozhodne věnovat účastníkům vrhač oštěpů a šipky, s kterými je naučí zacházet. K jídlu zatím nachytají žáby a myši. Pátý den mají stále hlad, energie skupiny je mizivá, dokonce jim vyhasne oheň. Napětí mezi členy pokusu stoupá. Většina z účastníků hlasuje pro to, aby se jako pralidé odstěhovali na místo, kde je dostatek zvěře. Kdyby ulovili jelena, stačí jim na zbytek pobytu. Vydávají se tedy na cestu.


30. 8. 21.00 – Jak přežít na Aljašce (Boj o vítězství)

Nenechte si ujít závěrečný díl boje o přežití i o vítězství. V polovině poslední etapy se všechny tři týmy sešly u řeky. Horalové byli na prvním místě, ale zbylé dva týmy je předběhly. Nyní se týmy musí probojovat 23 kilometry peřejí do Cookova zálivu, tam nasednout do domorodých kajaků a přejet 24 kilometrů otevřeného oceánu, cíl celého závodu je na vrcholu Augustine, aktivní sopky vysoké 1 200 metrů. Který ze tří týmů dorazí na vrchol sopky jako první a získá titul „Jak přežít na Aljašce“? Ale také další týmy jsou na sebe pyšné, že závod dokončily. Byla to veliká dřina, dostat se až do cíle, hodně se naučili a zjistili, co v nich je. Pokořili Aljašku, na což jsou právem hrdí.


Užijte si konec prázdnin na Prima ZOOM.

www.prima-zoom.cz – unikátní on-line magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články a ještě něco navíc.

Prima ZOOM – svět ještě více zblízka! Od 25. května vám přinášíme dvojnásobek premiér. Premiérový blok rozšiřujeme každý den od 18.00 až do 2.00, čeká vás mnoho zajímavostí z různých žánrů. Prima ZOOM je vaše jednička.

premiérové bloky	18.00 – 20.00 hod.             	20.00 – 22.00 hod.
pondělí           	Volání divočiny            	Největší katastrofy
úterý             	Cestovatelé a dobrodruzi	Po stopách historie
středa            	Zločin pod lupou                Fascinující příroda
čtvrtek           	Tajemství Země a vesmíru	Zaostřeno na války
pátek             	Záhady a konspirace        	Úžasné oceány
sobota            	Odkaz dávných civilizací	Úchvatná říše zvířat 
neděle            	Zázraky vědy a techniky    	Život naostro

premiérové bloky	22.00 – 24.00 hod.             	00.00 – 02.00 hod.
pondělí           	Cestovatelé a dobrodruzi        Po stopách historie	
úterý             	Zločin pod lupou	        Fascinující příroda
středa            	Tajemství Země a vesmíru        Zaostřeno na války        
čtvrtek           	Záhady a konspirace        	Úžasné oceány
pátek             	Odkaz dávných civilizací	Úchvatná říše zvířat
sobota            	Zázraky vědy a techniky	        Život naostro
neděle            	Volání divočiny    	        Největší katastrofy

S využitím zdroje: Mgr. Filip Budák, Externí dodavatel PR oddělení, 23. 8. 2015