Zdánlivě obyčejný les a přece jiný, přiznává herec Jiří Dvořák v úvodu nového dokumentárního filmu České televize Muži z Aleje mrtvých. Řeč je o lese Svíb, kde 3. července 1866 umíraly stovky a stovky vojáků. Traduje se, že proto dodnes ve svíbském lese nezpívají ptáci. Dokument ostravského studia ČT v režii Jakuba Taberyho přináší unikátní pohled na souboj rakouských a pruských vojáků, který se před sto padesáti lety odehrál nedaleko Hradce Králové.


Zdánlivě obyčejný les a přece jiný, přiznává herec Jiří Dvořák v úvodu nového dokumentárního filmu České televize Muži z Aleje mrtvých. Řeč je o lese Svíb, kde 3. července 1866 umíraly stovky a stovky vojáků. Traduje se, že proto dodnes ve svíbském lese nezpívají ptáci. Dokument ostravského studia ČT v režii Jakuba Taberyho přináší unikátní pohled na souboj rakouských a pruských vojáků, který se před sto padesáti lety odehrál nedaleko Hradce Králové.

Bitva u Hradce Králové je opředena nejedním mýtem a tajemstvím. Málokdo si je vědom jejího významu a jedinečnosti. Ani učebnice dějepisu jí nevěnují moc velkou pozornost. A tak tomu bylo vlastně vždycky. „Jakoby ani nepatřila do českých dějin. Češi za ni, na rozdíl od Maďarů, nedostali žádné Vyrovnání, a mohli tak na ni vzpomínat jen s hořkostí. Za První republiky se pochopitelně popíralo vše rakouské, stejně tak činili i nacisti. Ale nejabsurdnější je skutečnost, že památka na bitvu vadila i za socialismu. V 80. letech si dokonce STB dala tu práci a kontrolovala lidi, kteří chtěli v den výročí bitvy uctít padlé,“ vysvětluje dramaturg snímku Martin Červenka. Mimochodem právě souborem památníků se bojiště řadí k neobyčejným a nevídaným v rámci celého světa. Nikde nic podobného totiž není.

Od bitvy, která měla zásadní vliv na politické uspořádání Evropy, letos uplynulo 150 let. Výročí tohoto vojenského střetnutí a jeho opomíjení se pro televizní tvůrce stalo hlavním podnětem pro to, aby se pustili do dokumentární rekonstrukce celé události. Film ji podává velice sugestivně. Zaznívají autentické útržky z osobních zápisků řadových vojáků i výstřely z dobových zbraní. Historické vojenské jednotky před kamerou manévrují a názorně předvádí, co tehdy bitva obnášela. „My máme v jedné řadě 50, 60 lidí a už je to problém uřídit. A teď si vezměte, že jeden prapor měl přes 1000 mužů… Přetočit 10 000 chlapů do jednoho směru, to mi hlava nebere,“ komentuje v dokumentu Ladislav Petráček z Historického C.K. řadového pěšího pluku č. 18.

„V mnoha směrech jsme měli usnadněnou práci, protože jsme se potkali s výbornými lidmi, odborníky a znalci celé problematiky. S řadou z nich jsme dnes dobrými přáteli,“ pochvaluje si Martin Červenka. Velký dík televizního štábu patří nejen zmíněnému historickému pluku, ale klíčovou roli při realizaci dokumentu sehrál také expertní tým Kriminalistického ústavu Policie ČR. Antropoložka Hana Eliášová v rámci natáčení provedla expertízu kosterních ostatků z osária na Chlumu a pokusila se vnést světlo do osudu jednoho z účastníků bitvy, jehož lebku uchovává Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Právě Muzeum východních Čech v Hradci Králové bylo hlavním partnerem České televize na tomto projektu. Autoři využili nejen bohaté muzeální sbírky, ale nalezli v této instituci odborné zázemí. Po boku pracovníky se přímo ve filmu pátrá po osudech jedné prostřelené lebky a letitého mysliveckého klobouku.

Jestli lebka a klobouk patří k sobě, se diváci České televize mohou dozvědět 25. října ve 20:55, kdy bude program ČT2 dokumentárnímu snímku „Muži z Aleje mrtvých“ patřit. Celým vojenským tažením, v němž pruská armáda Viléma I. porazila vojsko císaře Františka Josefa, osobně provede herec Jiří Dvořák.


Kristina Kačmarská, TS Ostrava, Česká televize