Podívejte se na ojedinělá a vychytaná chování různých druhů zvířat. Prozkoumejte svět a jeho zajímavosti očima mladých tvůrců prostřednictvím krátkých videí a zjistěte, že věda je i zábava. A dozvíte se o důležitosti a rozmanitosti spánku. Prima ZOOM je vaše nejrozmanitější podívaná.


Žasněte nad zajímavostmi světa:

21. 12. 2016 v 21.05 hod. – Chování pro život
25. 12. 2016 v 22.05 hod. – Cena Neuron Prima ZOOM
28. 12. 2016 v 21.10 hod. – Životodárný spánek


Chování pro život (opakování v sobotu 24. 12. ve 14.45 hod.)

Nejlepší představení na světě je příroda v akci. Boj, dorozumívání, hnízdění, milování, péče o mláďata a neustálý lov, stolování i jakési oblékání – zde jsou některé příklady chování zvířat:

Hadi příliš nejedí, protože jako studenokrevní živočichové nepotřebují spalovat kalorie pro udržení tělesné teploty. Hadi čekají na oběť a pak podniknou bleskový útok. Ale jsou hadi, kteří se živí vejci a ta nepřijdou. Vejcožrout africký však musí poznat, že je živé, aby se neotrávil, a navíc sežere jen neoplodněná vejce. Vyvíjející se nechá být. Ryby mají zase postranní orgán zvaný smyslová čára, kterým detekují všechny druhy vln, ale když kolem nich proplouvá želva mata mata, čára alarm nespustí. Mata mata nevypadá nebezpečně, a přitom je to skvělý lovec. Jakákoli ryba, která propluje v její blízkosti je ztracená, a ostatní ryby dokonce ani nic nepostřehnou. Mata mata je mimořádný predátor. Péče o potomky je ta nejbáječnější práce. Jednotlivé druhy zvířat mohou zažívat velmi intenzivní city v péči o své potomky, ale u opic jde o něco mnohem hlubšího a složitějšího než u jiných druhů. I kupříkladu termiti jsou schopni obětovat život pro své sestry, ale opičí máma si bude více vědoma důsledků. Matky býložravců mají maximálně jedno dítě za rok, ale kočkovité šelmy musí mít hromadu dětí, protože jen jedno ze dvaceti lvíčat se dožije dospělosti. Aby potomci dosáhli dospělosti a byli schopni se postarat sami o sebe, potřebují i chvíle k samostatnému prozkoumávání světa bez pomoci rodičů. V přírodě mazánci neexistují. Některá mláďata však nechtějí opustit bezpečné a pohodlné hnízdo a rodiče jsou někdy nuceni použít i drsné strategie.

Území bojovnic pestrých se mění co do velikosti i tvaru, a to v závislosti na deštích a vedru. To z těchto ryb dělá jedny z nejvíce asociálních ryb na planetě. Když dvě bojovnice skončí v louži, která je pro obě příliš malá, jedna druhou zabije, protože útěk není možný a žít zde může jen jedna. Strategie, které některá zvířata používají pro rozmnožování, se velmi různí. Některá jsou s jedním partnerem po celý život, jiná si s partnerskými vztahy a věrností hlavy nelámou. Lidskou řeč a dorozumívání zvířat dělí veliká a hluboká propast. Přesto se spolu dokážou domluvit i zvířata. Vědět, kdo je v přírodě váš soused, je důležité stejně jako informace o vlastní pozici obzvlášť, když jsme na cestách. Riziko zabloudění, zvláště u tažných ptáků, je nutné minimalizovat, a k tomu se potřebují domluvit. Chování živých tvorů je jako zrcadlo s tisíci fazetami, v nichž my lidé můžeme najít obrovské množství podobností a také zahlédnout propast, která nás od zvířat odděluje. Příroda v akci nám může ukázat původ našich vlastních vzorů chování a my si můžeme vybrat, zda se chceme chovat jako zvířata, nebo ne.


Cena Neuron Prima ZOOM (repríza ve středu 28. 12. v 15.40 hod.)

Čeká vás řada krátkých zajímavých videí – těch nejlepších, která se v letech 2014–2016 zúčastnila soutěže Cena Neuron Prima ZOOM, která oceňuje autora nejlepšího snímku popularizujícího vědu. Vítěz každého ročníku získává od NF Neuron odměnu 100 tisíc korun. Více informací o soutěži i aktuálním vyhlášeném ročníku najdete na www.CenaNeuronPrimaZOOM.cz.


Životodárný spánek (nestíháte? koukněte v sobotu 31. 12. od 14.45 hod.)

Spánek je stejně důležitý jako strava, ale není spánek jako spánek. Spánek některých živočichů je tak nepatrný, že se dá sotva nazvat spánkem, a jiní živočichové zase spí, nebo odpočívají hodně. Proč je spánek důležitý a je možné přežít bez spánku? Někteří ptáci, jako rorýs, zřejmě spí za letu během plachtění, ale toto tvrzení ještě nikdo nikdy neprokázal. Mnoho členovců tráví téměř devadesát procent svého života ve stavu strnulosti, ale je téměř nemožné s jistotou říci, že jde o skutečný spánek. Lvi tráví poleháváním v horkých dnech pod stromy hodně času, ale o spánek se nejedná, jen odpočívají, protože potřebují k životu více odpočinku a spánku než ostatní zvířata. Daman si dovolí odpočívat nebo i spát, jen když má jistotu, že mu nehrozí žádné nebezpečí a od toho se odvíjí lehkost nebo hloubka jeho spánku. Hrochům žádné nebezpečí nehrozí, proto si mohou dopřávat hluboký spánek, ale během spánku musí měnit polohu kvůli své váze a tlaku na vnitřní orgány. Hluboký spánek je z pohledu evoluce považován za výjimečný úspěch. Ani lidé, pokud mají strach nebo jsou rozrušení, nespí tvrdě. Biologický původ spánku je často spojován s nehybností a další funkcí spánku by mohla být kontrola metabolismu. Organismus zkolabuje mnohem dříve z nedostatku spánku než z hladu či žízně. Veškeré naše biologické chování závisí na kvalitním spánku, ale stále ještě o důvodu potřeby spánku nevíme vše.

Poznávejte svět s Prima ZOOM.


Mgr. Filip Budák, Externí dodavatel PR oddělení pro FTV Prima