Spolu s Karlem Zemanem a Jiřím Trnkou patřila Hermína Týrlová k zakladatelům českého animovaného filmu. Koprodukční dokument, který o ní v brněnském studiu České televize natáčí režisér Pavel Jirásek, bude mít premiéru příští rok na dětském filmovém festivalu ve Zlíně. Tedy ve městě, ve kterém natočila většinu svých snímků.


Scenáristka, režisérka, animátorka. Hermína Týrlová byla mimořádný tvůrce, pro svoje filmy si dokonce částečně vyráběla rekvizity. Neustále zkoušela nové materiály, témata i animační postupy. Přestože v roce 2018 uplyne už 25 let od jejího úmrtí, v připravovaném dokumentu účinkuje. „Rozhodl jsem se jít cestou vyprávění samotné Hermíny Týrlové, která chronologicky popisuje celý svůj život a díky unikátním televizním, filmovým nebo rozhlasovým archivním materiálům, které dosud veřejnost neměla šanci vidět či slyšet, ve snímku i promlouvá,“ říká režisér Pavel Jirásek a dodává: „To zaručuje sevřenost a autentičnost dokumentu.“

První animovaný snímek Zamilovaný vodník vytvořila Týrlová už v roce 1928. Ve svých krátkometrážních filmech dokázala vdechnout život i těm nejobyčejnějším věcem jako je třeba uzel na kapesníku nebo klubko vlny. Nejvíce ocenění ji přinesla slavná groteska Vzpoura hraček.

Nejdůležitější postavičkou se ale v jejím profesním životě stal bezesporu Ferda Mravenec, hrdina knížky Ondřeje Sekory. A právě původní scény Ferdy Mravence z roku 1944 ožívají i v právě připravovaném dokumentu. „Natáčet jsme začali v původních zlínských filmových ateliérech a v domě Hermíny Týrlové,“ upřesňuje dramaturg ČT Martin Polák a připomíná, že na natáčení se podílejí studenti Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Mimo jiné rekonstruují vybrané ukázky z původního filmu Týrlové a vytvořili i loutku Ferdy Mravence, protože z té původní se zachovala jen hlava.

„Je to poprvé, co Česká televize tak podrobně mapuje tvůrčí pozůstalost po Hermíně Týrlové,“ hodnotí práci na dokumentu dramaturg. Připomíná, jak systematické a časově náročné to je: „Zmapování filmů, hrubých materiálů z natáčení, fotografií a korespondence, které dosud nikdo neviděl, tak obohatí archiv zlatého fondu české kinematografie.“

Režisér Pavel Jirásek o sobě říká, že patří ke generaci, kterou hluboce zasáhla vlna poválečné české loutky jak ve filmu, tak v televizi. Na toto téma dokončuje i dizertační práci, takže v kontaktu s dílem Hermíny Týrlové je prakticky nepřetržitě. „Snažím se co nejvíc vžít do jejího tvůrčího světa, respektovat maximálně její vynikající dílo, ale také její soukromí,“ zamýšlí se Jirásek a zdůrazňuje: „Pokud jsme připravili hrané rekonstrukce, tak především v komorní poloze, kdy Týrlová při přípravách svých filmů hledala možnosti propojení poetiky a animace. Chtěli jsme tak zdůraznit kouzlo její tvorby i jejího neustálé hledání.“


Hana Orošová, specialista PR, ČT TS Brno