Poznejte dramatické události 20. století. Seznámíme vás se zbraní V2, která měla rozhodnout druhou světovou válku, a jak její vývoj ovlivnil osudy mnoha lidí. Vezmeme vás na loď Britannik, sestru Titanicu, která měla také velmi pohnutý osud – a nejen ona.


Vypravte se do dějin:

20. 6. 21.05 – V2: Nacistická raketa
20. 6. 22.10 – Zkáza Britanniku


V2: Nacistická raketa (opakování v pátek 23. 6. v 15.30)

Němci měli za II. světové války raketu V1. Byla dobře slyšitelná, a když zvuk utichl, lidé měli ještě chvíli na hledání úkrytu. Dala by se popsat jako raný typ střely s plochou dráhou letu. Jejím účelem bylo šířit v britském obyvatelstvu strach. Ale 8. září 1944 nepadaly na Londýn V1, ale něco úplně nového s mnohem ničivějším účinkem. Reginald Jones, hlavní vědecký poradce britské tajné služby MI6, pracoval na oddělení protivzdušné obrany Británie, kde sledovali německý raketový program. Když v září 1944 došlo k bombardování Londýna, bylo mu jasné, že oproti všem předpokladům nastala nová a smrtelně nebezpečná fáze války. Okamžitě pochopil, že Němci uspěli při vývoji nové zbraně, jejíž úspěch předpověděli špióni MI6 už v roce 1943. Hitler zasáhl Londýn novou generací zbraní pomsty – raketou V2. Lidé, kteří se podíleli na jejím vývoji, pracovali v tajné továrně. Při výrobě této zbraně zahynulo více lidí než při jejím použití. Werner von Braun byl 32letý německý raketový inženýr, který si vysnil a zkonstruoval úžasnou novou zbraň, za kterou dostal nejvyšší možné vyznamenání – rytířský kříž. Wehrmacht doufal, že tyto rakety pomohou obrátit vývoj války ve prospěch nacistického Německa. Dávno před výbuchem v Londýně chtěl von Braun své rakety zaměřit k Měsíci. V2 byla do vzniku atomové bomby nejneobvyklejší zbraní války. Bylo pozoruhodné, že se daly odpalovat prakticky odkudkoli – z ulice nebo třeba z lesa. Nacisté používali mobilní odpalovací rampy.

Britové neměli plán obrany a usoudili, že nejlepší možností je využití špionáže a že řešením by mohl být široce založený vládní program kontrašpionáže nazvaný Double Cross. Využití tajných německých agentů, kteří se pokusili infiltrovat do Británie. Britové je používali k odesílání informací do Berlína. Takových informací, jaké chtěli – klamných informací. Jedním ze špionů byl muž s krycím jménem agent Tate. Reginald Jones připravil s kolegy plán, který, jak doufal, by mohl zachránit Londýn před útoky V2, a Tate souhlasil, že přeběhne k nim. Tate uspěl a Němci měli dojem, že zlepšili zaměřování a způsobili větší škody, ale ve skutečnosti byli spleteni a zasahovali odlehlejší místa. Touto strategií se zachránily tisíce životů Londýňanů. Když bylo jasné, že Hitlerova zbraň neuspěla, útoky přestaly a bylo zřejmé, že se stane kořistí. Spojenci o tuto kořist uspořádali závod. Všichni spojenci chtěli co nejvíce informací a co nejvíce vědců, kteří se podíleli na výzkumu a výrobě tajných nacistických zbraní. Kdo je nakonec pro sebe získal? Většina vědců doufala, že se dostanou do amerických rukou a budou moci pokračovat v práci. Od Britů, Francouzů a Sovětů mohli spíše očekávat nějakou zášť. Po Hitlerově smrti se Werner von Braun a spol. vzdali Američanům. Major americké armády James Hamill byl vyslán, aby získal co nejvíce materiálu z tajné továrny. Měl zajistit odeslání součástek na asi 100 střel do Spojených států k podrobnému testování. Američané potřebovali plán na získání německých informací a vědců okamžitě poté, co to dovolí bojová situace na pevnině. A museli to stihnout dříve, než přijdou Sověti. Naložili více než 300 železničních vagónů materiálu. Dokumentaci ukryl von Braun do opuštěné šachty nedaleko továrny a Američanům se je podařilo sebrat a ponechat si je. Byly to rozhodující informace, které pomohly Spojeným státům vyvinout vlastní program balistických střel a následně také doletět na Měsíc. Von Braun a jeho skupina vědců byla dopravena do země, aby zde mohli pokračovat v práci pro americké ozbrojené síly. Nakonec se stal šéfem raketového programu Saturn v nově založené vládní agentuře NASA, kde zanechal své dědictví. Tým vědců, který řídil, v podstatě postavil raketu, která v roce 1969 úspěšně dopravila posádku Apolla až na Měsíc. Chybující člověk, jehož ctižádost umožnila lidstvu vstoupit na Měsíc.


Zkáza Britanniku (repríza v pátek 23. 6. v 16.35)

Titanic se potopil v dubnu 1912. Jeho sesterskou loď nakonec potkal stejně tragický osud. Potopila se o čtyři roky později kvůli výbuchu způsobenému podvodní minou. Nepomohlo ani to, že po zkáze Titanicu prošel Britannik rozsáhlými úpravami, které ho měly ještě více posílit. Když na to došlo, loď šla ke dnu během pouhých 55 minut. Britannik se tedy potopil třikrát rychleji než Titanic. Od tragédie uběhlo už více než 100 let a stále se o ní příliš nemluví. Tvůrci filmu Zkáza Britanniku Kate Humbleová a Andy Torbet se proto rozhodli poskládat dohromady přesný obraz událostí, které se během těch 55 minut odehrály. Andy podniká nebezpečný ponor k vraku lodi a Kate se setkává s potomky zachráněných pasažérů a členů posádky. Na světlo světa díky tomu vyplouvají osudy Violet „Nepotopitelné slečny“ Jessops, jež přežila Britannik i Titanic, kapitána „ledovcového Charlieho“ Bartletta nebo hlídkujícího námořníka Archieho Jewell, který zázrakem přežil, když všichni kolem něho jeden po druhém umírali.


Prima ZOOM ví, že historie je důležitá!

www.prima-zoom.cz – unikátní online magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články a ještě něco navíc.


Mgr. Filip Budák, Externí dodavatel PR oddělení pro FTV Prima