Kolem DAB, „digitálního rádia bez šumů” - nástupce VKV, panuje v Německu ticho. Ztroskotal systém, jak politici a odpovědní rozhlasoví pracovníci (zvláště ze severu Německa) nám rádi namlouvají? Ne, stále se vysílá - a to celoplošně. Následující příspěvek shrnuje celou situaci.


DAB - Digital Audio Broadcasting - byl spuštěn jako pilotní projekt: na konci dubna 1995 v Bavorsku zahájily vysílání nové stanice jako „BR mobil” a „Rockantenne”. Za 600 DM se v autoservisu do zavazadlového prostoru vestavělo autorádio s dodatečným boxem a druhá anténa, připravená k provozu. Vlastní cena zařízení byla tehdy 3000 DM (bez vestavby) /1/.

Systém DAB měl vyřešit problém s vícenásobným příjmem u běžného rozhlasu VKV FM, který je zvlášť nepříjemný v automobilu jako tzv. cvrlikání a šumění. Přijímač pro použití v domácnosti, buď jako hifi zařízení nebo tzv. kuchyňský přijímač, příp. přenosný přijímač na cesty, dlouhou dobu neexistoval. Zájem o DAB byl tak nepatrný: stanice, které posluchač přijímal v domácnosti chtěl přijímat i při jízdě v automobilu - pokud bylo možné přijímat nové stanice DAB jen na autorádiu a jinak nikde, posluchače nepřitahovalo.

Avšak nedostatek možností příjmu signálu DAB mimo autorádio byl jen jeden problém. Následovaly právní problémy značkových výrobců: DAB je registrovanou značkou firmy Philips a na její používání jinými výrobci je povinná licence. I opovržlivý přepis zkratky DAB („dead and buried” = mrtvý a pohřbený) se vysílání v Německu rozvíjí.


Co je „digitální rádio?”

V Německu byl tedy celou dobu systém známý jen jako „digitální rádio”. Pod tímto pojmem však zájemce obdrží v obchodě s největší pravděpodobností běžný analogový rozhlasový přijímač s digitálním kmitočtovým rozsahem. Technicky nezkušený prodejce by za takové mohl považovat přijímače pro DVB (satelitní, kabelové, terestrické), ADR (Astra Digital Radio - které brzy skončí), Digital Radio Mondiale (DRM) pro střední a krátké vlny, receivery pro další satelitní systémy, např. Worldspace nebo i „Webradio” pro příjem internetových rádií.

V Německu však systém DAB nejvíc utrpěl kvůli rozhlasovým a politickým sporům: severní německé spolkové země jej odmítaly už jen proto, poněvadž přišel z Bavorska. Rozvoj DAB v oblasti severoněmeckého vysílatele NDR byl zablokován až do nového tisíciletí, rozhlasové vysílání místo toho nabízel digitální televizní systém DVB-T.

To je z několika důvodů problematické. Především systém DVB-T není pro příjem při vysoké rychlosti (např. 250 km/hod) navržen, u autorádia na bázi DVB-T by při vysokých rychlostech docházelo k výpadkům signálu a ani ve městě by tak nebyl zajištěn příjem bez rušení jako u DAB. U systému DVB-T je pak datová rychlost výrazně vyšší než u DAB, což předpokládá, že v přijímačích musí být použity procesory, které jsou drahé a mají velký odběr proudu. Pro přenosné přístroje to není dobré.


Problém souboru programů, tzv. paketů

Do jednoho souboru se musí také spojit více programů - místo sedmi nebo osmi programů DAB je třeba mít v DVB-T až 50 rozhlasových programů. Ty se musí nejprve „sejít a dohodnout” - mimo velká města je to stěží možné. Je také problém malého technického pokrytí: i přes první předpoklady se DVB-T zatím nezavádí celoplošně. Kdo však by chtěl rozhlasovou stanici, která funguje jen ve městech? Problém rychlosti a odběru proudu zařízení DVB-T by měl řešit další vývoj systému DVB-H, který však teprve v několika posledních letech opustil stádium prototypu.

Zatím však většina privátních stanic od tohoto vysílání zase ustupuje. I když má DAB technicky lepší pokrytí signálem vůči VKV, kvůli nedostatku posluchačů není možný prodej reklamy, aby bylo možné nové vysílání dále zaplatit. V Anglii je však systém DAB zcela úspěšný - nezávisle na tom, zda jde o posluchače BBC nebo privátních stanic.

Problém autorádií je vyřešen: zatím existují přijímače pro domácnost i pro přenosné použití. Prostřednictvím systému DVB-S (satelit ASTRA 19,2° východně) lze také přijímat většinu stanic DAB. Příjem v uvnitř domů pomocí přenosného přijímače DAB je však zklamáním: vysílání má výpadky nebo příjem není možný. Síla pole stanic DAB při kmitočtu cca 240 MHz v III. pásmu je pro příjem v budovách prozatím příliš nízká, protože německá armáda se obává rušení na 12. kanále, který se dnes většinou využívá pro DAB a povolila výkon vysílačů jen 1 kW. Německé vojsko využívá sousední kmitočty, které byly původně plánované jako 13. kanál.


Omezené možnosti příjmu signálu

V pásmu L (1,4 GHz), kde takové omezení neexistuje, výraznou překážkou pro signál jsou zase stěny každé budovy. Kvůli nedostatku kmitočtů se pásmem L počítá (vedle satelitního vysílání „Worldspace Radio”) pro lokální programy. To však vyžaduje sítě jako pro mobilní telefony s velkou hustotou, které tak budou drahé a větší náklady s dalšími přijímacími montážními celky jsou pro digitální rozhlas zbytečné.

Nápravu poskytla teprve mezinárodní konference o kmitočtech RRC 2006, která umožnila na všech stávajících televizních kanálech v III. pásmu vysílat nejen v systému DVB-T, ale i DAB. V Německu se k tomu přidalo málo známé rozhodnutí stanice ARD. Ta je se svými kmitočty DVB-T v pásmu VHF (III. pásmo) vůči ostatním stanicím s vysílacími kmitočty v pásmu UHF (IV. a V. pásmo) zatím v nevýhodě. Jen pro ARD by si nikdo nechtěl pořídit další anténu, když nebude mít v pořádku digitální televizní příjem.

Výměnou za kmitočty UHF proto stanice ARD „své” televizní kmitočty VHF uvolnila pro DAB, aby sedm bývalých televizních kanálů bylo najednou k dispozici (místo dosavadního jednoho kanálu) a tím se vyřešily i problémy s armádou. Německé veřejnoprávní stanice v pásmu VKV běžně vysílají s výkonem 100 kW, aby se dosáhly srovnatelné výsledky ve III. pásmu naprosto postačuje výkon 10 kW. Avšak privátní stanice na VKV využívají pro pokrytí signálem i velkých měst jen malé výkony, např. 300 W pro Mnichov a vysílač Olympijská věž (Olympiaturm). DAB s výkonem 1 kW pro vysílání na 12. televizním kanále v III. pásmu je pro německé komerční stanice velký pokrok.


Více kanálů s MPEG-4 AAC

V současném systému DAB („MPEG-1 Layer 2” jako technická platforma) je při sedmi kanálech místo pro nejméně 49 programů. To je mnohem více než lze nyní přijímat na VKV s běžnou anténou v přijatelné kvalitě. S aktuálním kódováním „MPEG-4 AAC” se zvýší počet kanálů již při šesti realizovaných programových paketech na 60 až 180 rozhlasových programů, protože do jednoho paketu lze umístit cca 10 až 30 programů (místo stávajících sedmi až osmi). Majitelům starších přijímačů DAB v Německu, kterých není ještě příliš mnoho, by mohla dále pomoci „aktualizace” nabídky.

„Visual Radio”, rádio s nepohyblivými obrázky, umožňuje vysílat 42 až 90 programů a také „televize pro mobilní telefony” ve standardu DMB (Digital Multimedia Broadcast), tj. jihokorejské rozšíření DAB na televizní vysílání, poskytuje ještě možnost pro šíření signálu 18 až 24 programů. Avšak systém DMB bude zřejmě provozován na kanálech pásma L, které jsou přidělené pro rozhlasové vysílání. V tomto pásmu malé antény mobilních telefonů i lépe fungují. Přijímač tzv. mobilní televize pak může také přijímat pouhé rozhlasové programy, pro které je malá anténa dostatečně „výkonná”. Takový vysoký počet kanálů by umožnil i terestrické šíření signálu tématických programů, které dosud musely vysílat ze satelitu nebo na internetu.

Protože každý televizní kanál obsahuje čtyři kanály DAB, je možné dále realizovat i tzv. přesah signálu na jiné území („overspill”), podobně lze dosud běžně přijímat německé stanice VKV v přilehlých oblastech spolkových zemí. To ovšem neznamená, že ARD bude nyní všech 60 rozhlasových kanálů vysílat celoplošně. Stávající uspořádání 50:50 mezi veřejnoprávními a privátními stanicemi při tomto počtu kanálů se vztahuje na digitální rozhlas, i když by veřejnoprávní stanice chtěly ještě vytvořit nové programy. Tak např. umělecká stanice „Arte Radio” sárského rozhlasu (Saarländische Rundfunk) a též ve spolupráci s Radio France International, Jihozápadním rozhlasem (Südwestrundfunk)
a televizním kanálem Phoenix sestavily Inforadio „Antenne Saar” pro vysílání v systému DAB a na středních vlnách.

Dokončení příště.


Literatura:

/1/ Roth, W.-D., DL2MCD: Pilotní projekt DAB (Digital Audio Broadcasting Pilotprojekt). Funkamateur 46 (1997), č. 6, s. 654,
/2/ Blaupunkt odkaz na vestavbu: http://servicedokumente.blaupunkt.de ,
/3/ internetová stránka Volker Lauke: http://lauke.gmxhome.de/Main.htm ,
/4/ další informace o DAB: http://pro-digitalradio.de.


Zdroj: Funkamateur č. 9/2007, s. 926 až 929, přeložil Petr Miklík, volně upraveno a zkráceno