Připravte se na přežití. Vezmeme vás do říše pavouků – jednoho z nejzajímavějších a nejobávanějších řádů živočichů. Pak vám ukážeme, co nás všechno může potkat v nejčernějších možných scénářích konce světa. Lze se na něj vůbec připravit?


Užijte si trochu děsu na Prima ZOOM:

21. 2. 20.00 – Superpavouk
26. 2. 22.15 – 10 konců světa


Superpavouk (opakování sobota 24. 2. v 13.30)

Říká se o nich, že jsou zlí, jedovatí, oškliví a zrádní. Ať už kvůli tomu, jak vypadají nebo co dělají, pavouci mají vyloženě špatnou pověst. O jejich přirozeném chování víme jenom málo a většinou se jich bojíme. A přesto má obyčejný pavouk mnoho zvláštních schopností, které vyvolávají nekonečný úžas. Věděli jste, že pavouci umí létat? A že někteří vyskočí více než čtyřicetkrát výš, než jsou velcí? Nebo že plivou? Tančí? Nebo že některé druhy dokonce žijí pod vodou? A věděli jste také, že pavoučí vlákno je tak silné, že se mu žádný člověkem vyrobený materiál zatím nevyrovná? Na jediném metru čtverečním můžete narazit až na 200 zástupců tohoto osminohého hmyzu. Protože existuje více než 40 tisíc druhů pavouků, vědci z celého světa mají co zkoumat a studovat. Na pavouky narazíme všude, od vrcholků nejvyšších hor až po nejvzdálenější ostrůvky. Přizpůsobují se svému prostředí, mění se, rozmnožují a jsou nepostradatelnou součástí přirozené ekologické rovnováhy. Snímek Superpavouk nás zavede do nitra pavoučího světa, který zůstává tajuplný, i když se s jeho obyvateli setkáváme prakticky každý den. Je to svět, který můžete najít v jakékoli šatní skříni, na balkóně nebo na zahradě.


10 konců světa (10 dílů, repríza ve čtvrtek od 15.45)

Po celém světě dochází k podivným, strašlivým událostem: z nebe prší sklo, v atmosféře se objevila díra, zemská gravitace je narušená a přestává působit, globální komunikace nefunguje, propuká neznámá epidemie. Tak začíná každá epizoda nového seriálu 10 konců světa. Výsledky nových vědeckých výzkumů odhalily, že právě tyto katastrofické události jsou pouhým následkem mnohem horšího osudu, který by mohl těžce dopadnout na Zemi. Pokud by došlo ke srážce s jinou zbloudilou planetou, k zásahu gama zářením, k erupci metanu na mořském dně nebo k nukleární válce, byl by to konec světa. Podívejte se jak – nebo jestli vůbec – se může lidstvo na hrozící zkázu připravit.

Začneme zjištěním, jak by to vypadalo po nárazu asteroidu do planety Země. Při poslední takové události skončila éra dinosaurů, a kdyby se stalo něco podobného nyní, skončila by zřejmě éra lidstva. Pořad simuluje scénář, kdy se pouhý den před dopadem objeví obří asteroid vědcům v observatořích. Jeho kurz je jasný a kolize nevyhnutelná. Co by se dělo? Na nebi by se objevila zářící koule, na chvíli připomínající druhé Slunce, ta by se ale stále více a více přibližovala a ohřívala atmosféru. Zanedlouho by následoval dopad. Na mořském dně by vznikl kráter o hloubce 25 km a šířce 150 km. Energie by vyvolala tepelnou radiaci, šířící se rychlostí 900 milionů km/h. Lidé a vše na povrchu by bylo v mžiku sežehnuto žárem okolo 5000 °C. Kromě radiace by na povrch Země dopadly trosky jak asteroidu, tak planety – vše, co by bylo vymrštěno do vzduchu. Tyto trosky by byly vymrštěny až do vesmíru a zničily by jak satelity, tak mezinárodní vesmírnou stanici. Dalším z následků by bylo mohutné zemětřesení. Tlaková vlna by se šířila rychlostí asi 1500 km/h – 3x rychleji než nejrychlejší tornádo. Takový náraz by lidské tělo nemělo šanci přežít. Následky by se rychle rozšířily do celého světa, lidé např. v Londýně by měli šanci přežít jen v krytech, které byly naposledy použity za druhé světové války. Jak dlouho by tu ale přežili? Zanedlouho by přišly další vlny, mezi nimi i obří tsunami, vysoké desítky metrů. Florida by byla srovnána se zemí, vlny by skončily až kdesi ve vnitrozemí. Karibik by zmizel, stejně tak další ostrovy a státy.

Den po výbuchu jsou 2 miliardy lidí po smrti, sekundární následky však teprve probíhají. Atmosféra se plní popelem, který spadne v podobě extrémně kyselých dešťů, leptajících budovy. 2 měsíce po výbuchu by se navrátil první život – kapradiny a další extrémně odolné rostliny. Přežít by mohli např. Aboriginci, kteří by byli v Austrálii poměrně daleko od výbuchu, dokonale znají své prostředí a vynikají mnoha schopnostmi, včetně hledání potravy i pod zemí. Půl roku po dopadu by lidé přežívali v krytech a jeskyních, prach a aerosol by ale způsobily novou dobu ledovou na několik měsíců. Průměrná teplota na Zemi by byla -10 °C, kryty by se zřejmě staly masovými hroby. Kombinace všech aspektů by životy změnila v pouhé přežívání, větší zvířata, včetně lidí, by zřejmě umřela hlady. Největší šanci na přežití mají krysy a další hlodavci, kteří by první vlnu přežili v podzemí a na potravu jsou nenároční. Rok po dopadu se poprvé objevuje Slunce, ozónová vrstva je ale zničená a ultrafialové záření způsobuje těžká postižení kůže a očí. Skleníkový efekt je mnohem silnější, atmosféra je plná kysličníku uhličitého a z mrazů jsou náhlá vedra. Po dvou letech je polovina lidstva po smrti, normální život neexistuje. Nedaleko Mexiko City jsou lidé stále v podzemí, pijí tu vodu a jedí netopýry, krysy, hady a hmyz. V New York City lidé vycházejí jen v noci, hledají krysy a vačice. Lidé se adaptují na noční život, všem chybí vitamin D, získávaný ze Slunce. V Austrálii lidé obývají pobřežní jeskyně, za soumraku loví mořské želvy. Ty by přežily, stejně jako při pádu asteroidu za éry dinosaurů.


A co dalšího nás může teoreticky potkat? Uvidíte v dalších dílech:

26. 2. – Smrtící asteroid
5. 3. – Černá díra
12. 3. – Bludná planeta
19. 3. – Megaerupce
26. 3. – Jaderná válka
2. 4. – Gama záblesk
9. 4. – Sluneční erupce
16. 4. – Vychýlení z oběžné dráhy
23. 4. – Invaze mimozemšťanů
30. 4. – Katastrofa pod hladinou


Pojďte se bát s Prima ZOOM!


www.prima-zoom.cz – unikátní online magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články a ještě něco navíc.


Mgr. Filip Budák, Externí konzultant odd. Marketingu a PR pro FTV Prima