Světová konference o kmitočtech WRC-07 byla v posledních letech sledována často s velkým napětím. Závěry konference, která probíhala v minulém roce, byly pro rozhlasové a televizní stanice významné. Co bude s kmitočty v pásmu UHF?


Světová radiokomunikační konference WRC (World Radiocommunication Conference) se koná každé dva až čtyři roky. Byla sledována - stejně jako předchozí Světová administrativní rozhlasová konference WARC (World Administrative Radio Conference) - s velkým napětím. Na konferenci WRC-07 (od 22. 10. 2007 do 16. 11. 2007) měla být rozdělena mimo jiné tzv. digitální dividenda, tedy frekvenční kapacita, která se zdánlivě uvolní díky digitalizaci terestrické televize. Telekomunikační správy různých států jednají na konferenci WRC o rozdělení všech vysílacích kmitočtů, které jsou v rozmezí jednotek kHz (audio oblast) až 3000 GHz, 3 THz (infračervená oblast). Existují pracovní skupiny pro téměř všechny oblasti - pro terestrické vysílání, satelity, navigaci nebo amatérské vysílání. Vysílací instituce se přitom obávaly o nové rozdělení spektra kmitočtů UHF pro zájemce z řad mobilních operátorů. Avšak z této situace prozatím vyvázly.

Zatímco v oblasti krátkovlnných kmitočtů je celosvětová koordinace kmitočtových přídělů nevyhnutelná, protože v opačném případě by bylo možné očekávat masivní rušení, ve vyšších kmitočtových pásmech se zatím jeví jako méně důležitá. Vzhledem k mezinárodnímu importu, exportu, požadavkům výrobců, se pro každou zemi nemusí vyrábět vlastní a zvlášť modifikované přístroje, a i když se o problémech v blízkosti hranic moc nemluví, má koordinace kmitočtů smysl (až na oblast frekvencí řádu GHz).


Satelitní vysílání jako rušivý prvek

Orbitální pozice satelitů a kmitočtové příděly na nich jsou také součástí jednání konference WRC, protože využití satelitních kmitočtů se dostává do střetu s terestrickým využitím stejného kmitočtového pásma (např. mylným názorem je, že satelit má na tom menší podíl). To sice umožňuje využít uplink v amatérském vysílacím pásmu, které se však kvůli „neukázněnému” místnímu vysílači může stát nepoužitelné. Jedná-li se o downlink, o příjem na zemi, může místní terestrická stanice blokovat satelitní příjem, avšak v opačném případě nekoordinovaně vysílající satelit ruší terestrické vysílání po celém kontinentu.

Konference WRC trvala celé čtyři týdny, některá dílčí zasedání probíhala 30 hodin a od účastníků vyžadovala velkou kondici. Pro vysílání byly na konferenci WRC-07 důležité tyto body:

- vyřízení dřívějších doplňujících požadavků k přídělům pro mobilní vysílání ve III. pásmu (174 až 230 MHz);
- družice pro sledování země, radioastronomie a výzkum vesmíru v oblasti frekvencí 10 GHz - pásmo bude využito i pro bezdrátové kamerové snímání;
- příděly pro mobilní vysílání v současném IV. a V. pásmu UHF, tzv. digitální dividenda;
- nové radionavigační systémy v oblasti od 108 MHz do 6 GHz;
- satelitní vysílání v oblasti 620 až 720 MHz;
- satelitní koordinace v pásmu L (High Orbiting Satellites - geostacionární satelity, např. pro digitální rozhlas Worldspace), které bude využito i pro terestrický digitální rozhlas (DAB);
- nová koordinace krátkovlnného pásma od 4 do 10 MHz, aby byly k dispozici kmitočty pro paralelní zavádění systému DRM (Digital Radio Mondiale) a aby bylo možné využít rozhlasové vysílání mimo kmitočty vyhrazené pro rozhlas;
- všeobecné požadavky, aby bylo možné flexibilně obsadit spektrum různými službami např. UWB (Ultrawideband - vysílání na krátké vzdálenosti);
- denní programové body příští konference WRC v roce 2011, zejména pro rozhlasové a televizní pásmo UHF (470 až 862 MHz).

Celkem by mělo být umístěno mobilní vysílání - tím není myšleno typicky neveřejné vysílání obecního (úředního) nebo podnikového rozhlasu, nýbrž mobilní telefonie ve standardu GSM, UMTS, Wimax a také např. dálkové řízení apod. - v těchto pásmech: 410 až 430 MHz, 440 až 470 MHz, 470 až 862 MHz, 2300 až 2400 MHz, 2700 až 2900 MHz, 3400 až 4200 MHz, 4400 až 4990 MHz. Současné televizní IV. a V. pásmo UHF je 470 až 862 MHz. Pokud se pásmo omezí, DVB-T bude mít menší pokrytí a vzniknou velké problémy u bezdrátových mikrofonních zařízení, které v současnosti využívají mezery mezi televizními kanály UHF. I tak tato zařízení mají menší problémy s kmitočty DVB-T, protože mezery nejsou totiž definovány výrazně, avšak jejich koordinace s UMTS už vůbec není možná.

Většina států však souhlasila s tím, aby se stávající příděly v pásmu UHF ponechaly, nejprve 21 a od třetího týdne konference 33 zemí CEPT bylo stejného názoru, rovněž Rusko, Asie a arabské země. Mobilnímu vysílání chtěly kmitočty přidělit jen africké země (frekvenční pásmo od 802 do 862 MHz) a americké státy - 7 ze 25 zemí (frekvenční pásmo od 698 do 806 MHz). Výsledkem je to, že např. v Německu jsou nyní k dispozici pro digitální televizní vysílání jen frekvence od 60. kanálu výše. UHF kmitočty do 60. kanálu, které byly dosud využity pro analogové vysílání, nejsou ohroženy. Pokrytí DVB-T může tak být pokládáno za ztracené, protože asi bude využito zejména pro mobilní služby, např. DVB-H a koordinace vycházející z konference RRC-06 (Regional Radiocommunications Conference) je trochu slabší. Uváděné bezdrátové mikrofony také využívají toto pásmo, protože tam zatím vysílaly jen převáděče s velmi malým výkonem, žádné výkonné vysílače základní sítě.


DVB-T nebo UMTS?

Protože každá země může využít tyto kanály pro sebe, na hranicích vznikají problémy. Systém UMTS je vysíláním DVB-T výrazně omezován. Praktické, smysluplné využití 60. až 69. televizního kanálu pro mobilní telefonii je tak stěží možné. V praxi se akční rádius nerušeného pokrytí sítě kolem základnové stanice snižuje (kvůli nutnému odstupu vůči rušení) o faktor 20! Jestliže by musely být mobilní telefony provozovány v novém frekvenčním rozsahu, všechny stávající modely by nové pásmo nemohly využít.

Také je plánováno vysílání DVB-T ve formátu HDTV, které vyžaduje mnoho kmitočtů. Např. ve Francii se počítá s celoplošným vysíláním a s pokrytím signálem velkých aglomerací (asi 35 %). V opačném případě také dochází k rušení televize DVB-T provozem UMTS, což způsobuje sporadické vypadávání signálu. Tzv. zrcadlové kanály jsou přitom problematické, v případě UMTS jsou umístěny (9 MHz) vedle přijímaného kanálu, u DVB-T v nejbližším (dalším) vysílaném kanále.

Příděl pro satelitní vysílání pro kmitočty od 620 MHz do 720 MHz pochází ještě z dob dřívějších ruských televizních satelitů Gorizont, i přes omezování využití tento příděl trvá. Vlnová délka je však pro vhodné, moderní satelity příliš dlouhá a šířka pásma příliš nepatrná na to, aby byl o takové satelity skutečný zájem. Navíc je zřejmé, že zde nebude možné využít několikanásobného obsazení více orbitálních pozic jako u satelitů v pásmu Ku. Důvodem jsou nedostatečné směrové účinky přijímacích antén. Francouzské konsorcium mělo plány, jak využít tyto satelity. Tohoto úmyslu se však vzdalo - k velké úlevě mnoha dalších zemí. Pro zachování stávajícího pokrytí by bylo třeba, aby se jiným terestrickým způsobem zvýšil vysílací výkon až osmkrát.
V oblasti krátkých vln 4 až 10 MHz měl rozhlas získat větší šířku pásma asi o 300 kHz, což bylo zamítnuto. Že radioamatéři v Evropě mohli získat 100 kHz (7,1 až 7,2 MHz) je ostře kritizováno.


I. pásmo: O něm se už nemluví

Nové radionavigační systémy by měly být zaváděny konkrétně v kmitočtovém pásmu 108 až 112 MHz. To patří leteckým službám, rozhlasové vysílání v pásmu VKV-CCIR vždy musí mít od těchto kmitočtů větší ochranný odstup. Nepříznivých vlivů na vysílání bychom se zřejmě neměli obávat, do konference WRC-11 budou vypracovány důkladné studie. O prvním pásmu (47 až 68 MHz, popř. původně od 41 do 68 MHz), jehož využití pro analogovou televizi skončí, se na konferenci WRC-07 nehovořilo. Kmitočty jsou už dávno rozděleny. Např. v Německu bude malá část určena pro radioamatéry, zbytek pro vojenské účely.

Televizní stanice už nemají žádný zájem. Přijímací antény jsou příliš veliké a sporadicky se tu vyskytuje dálkové šíření signálu.s mimořádným dosahem. Oproti době, kdy bylo toto pásmo zpřístupněno pro televizní vysílání, dochází dnes k rušení mnoha vzdálenými elektrickými a elektronickými přístroji. To činí I. pásmo pro televizní vysílání nezajímavé, i když v tomto pásmu lze teoreticky docílit s malým vysílacím výkonem největší pokrytí.

Diskutované využití těchto kmitočtů pro systém DAB bylo již dříve zamítnuto, o využití I. pásma pro DVB-T se v Evropě nehovoří. Např. německá stanice ARD se (díky výměně) dobrovolně vzdala DVB-T kmitočtů v III. pásmu ve prospěch DAB, když náhradou byly k dispozici frekvence v IV. a V. pásmu. Je to zřejmě způsobené narůstajícím rušením od počítačů a nejen problémem větších antén. Příčiny výpadků signálu DVB-T může divák velmi špatně (nesnadně) identifikovat než v případě analogového rozhlasu nebo televize. V praxi se pro příjem signálu DVB-T pomocí pokojové antény mnohem více hodí UHF pásmo, i když potřebný vysílací výkon je vyšší a v bytě dochází k mnohem většímu útlumu signálu. Problém vícenásobného příjmu je u DVB-T skutečně menší než u trvale „zaduchovaného obrazu” problematické analogové televize.


UWB má volnou cestu

Německá spolková agentura pro sítě Bundesnetzagentur současně přidělila kmitočty pro dlouho plánované vysílání na krátké vzdálenosti UWB (Ultra-Wide- Band, /1/). Stalo se oficiálně v rámci harmonizace frekvenčního pásma od 30 MHz do 10,6 GHz /2/ v Evropské unii. Přitom významná vysílací úroveň je jen v rozsahu přidělených kmitočtů od 3,8 do 10,6 GHz, hlavní oblastí jsou kmitočty od 6,0 do 8,5 GHz. Prostřednictvím techniky UWB mají být v budoucnosti bezdrátově propojeny (na vzdálenost maximálně několik metrů) periférie počítačů (myš, klávesnice, tlačítka, mobily, PDA, ...) a např. zábavní elektronika. Všeobecné přidělení kmitočtů zatím závazně platí do konce roku 2018.


Použitá literatura:

/1/ Roth, W. D., DL2MCD: Ultraširokopásmová technika (Ultra-Wideband-Technik) - je třeba nově vynalézt vysílání? FUNKAMATEUR 53 (2004), č. 9, s. 902,
/2/ Všeobecné přidělení kmitočtů od 30 MHz do 10,6 GHz pro UWB: www.bundesnetzagentur.de/media/archive/12424.pdf,
/3/ Kmitočtový rozsah pro terestrický rozhlasový a televizní příjem: www.saschateichmann.de/tvfreqs.html.


S využitím zdroje: FUNKAMATEUR, č. 4/2008, s. 378 a 379, přeložil Petr Miklík, volně upraveno a zkráceno