Parádní podívaná s Prima ZOOM vás pohladí po duši. Dokumentární skvosty pro vás: projedeme si Zaniklé britské železnice; ukážeme vám Pyramidy: Odhalená tajemství; odvyprávíme Příběhy teroru; pozor na Návrat megažraloka; zažijete Život mezi opicemi a ještě více unikátních snímků na Prima ZOOM.


Prima ZOOM – svět ještě více zblízka!

12. 7., 20.00 hod. – Zaniklé britské železnice I (Skotsko)

Od 60. let 20. století bylo odstaveno šest a půl tisíce kilometrů britských železničních tratí. Nyní, o několik desetiletí později, se Rob Bell vydává na cestu za odhalením ztracených kolejí v historickém seriálu Zaniklé britské železnice. V každé epizodě se Rob zaměří na jinou trať. Odhalí skrytou krajinu, ztracenou infrastrukturu i zapomenutý svět, který zmizel, když po železnici přestaly jezdit vlaky. Zjistí, jak zavřená trať ovlivnila komunitu, průmysl a životní styl celé oblasti. Ale nejen to! Rob se zároveň přesvědčí o tom, že konec znamenal nový začátek. Ze starých nádraží jsou dnes překrásné domy, signalizace byla obnovena a historické železniční tratě po celé zemi jen vzkvétají. Seznamte se s Velkou Británií v takové podobě, v jaké jste ji dosud neviděli – ať už je to venkovský Wales, Jezerní oblast nebo sever Skotska.


13. 7., 21.00 hod. – Pyramidy: Odhalená tajemství (Chufuova tajemná hrobka)

Jak byly vystavěny pyramidy v Egyptě? Odpověď na tuto otázku zůstává nevyřešeným tajemstvím. Mnoho ukrytých pyramid a pohřbených krypt nebylo dosud objeveno. Naštěstí mají moderní egyptologové a archeologové užitečného pomocníka. Díky leteckým a satelitním záběrům získávají nové cenné stopy o poloze, konstrukci a vývoji těchto ikonických budov. Devět z nich nyní můžeme prozkoumat z úplně nové perspektivy: fascinující stupňovitou Džoserovu pyramidu, záhadnou Lomenou pyramidu a nedaleko stojící Červenou pyramidu, nejznámější, a přesto neméně mysteriózní trojici pyramid v Gíze, úchvatnou pyramidu v Meidumu, ikonickou Sfingu a málo známou archeologickou lokalitu Abú Rawáš. Seriál využívá digitální efekty, satelitní snímky i nejmodernější techniky letecké archeologie a rekonstruuje Egypt v takové podobě, jakou měl před 5000 lety.


14. 7., 21.00 hod. – Do divočiny: Madagaskar (Legendy ostrova lemurů)

Před miliony let ztroskotaly na rozeklaném pobřeží Madagaskaru stovky zvířat. Zůstaly odříznuty od pevniny a evoluce se na nich vyřádila. Téměř celá čtvrtina zvířecích druhů, které žijí na tomto ostrově, má naprosto jedinečné rysy. Takové množství bizarních životních forem hluboce ovlivnilo první lidské osadníky. A jedna konkrétní skupina primátů stála u zrodu pověstí a legend, které provázejí jejich životy až do dnešních dní.


14. 7., 23.00 hod. – Příběhy teroru (Hotel)

Přelomový dokumentární seriál Příběhy teroru se vrací k útokům, které změnily dějiny lidstva. Ponořte se do komplikované podstaty terorismu a odhalte, že nikdy není nic takové, jak to vypadá. V tomto unikátním seriálu se vrátíme k šesti teroristickým činům spáchaným od druhé světové války. S pomocí rozhovorů s očitými svědky, archivních záběrů a dramatických rekonstrukcí zjistíme, co přesně se během těchto hrůzných okamžiků historie událo. Smysl teroristických útoků vychází najevo až ve chvíli, když na ně pohlédneme z různých perspektiv, zasadíme je do historického kontextu a podrobíme je pečlivému rozboru. Přední světoví odborníci prozradí, jak se terorismus v průběhu let změnil, ale i jak probíhá proces radikalizace a de-radikalizace. Nenechte si ujít fascinující Příběhy teroru.


16. 7., 20.00 hod. – Návrat megažraloka

Jedním z nejnapínavějších dobrodružství poslední doby je pátrání po největších velkých bílých žralocích světa – takzvaných megažralocích. Odvážní experti na zubaté stroje na smrt Jeff Kurr a Andy Casagrande zamířili na Nový Zéland, kde je čeká lov velkých bílých žraloků číhajících v hlubokých pobřežních vodách. Aby se poučili z minulých zkušeností, vrátí se přitom k nejvíce vzrušujícím zážitkům a objevům minulosti.


17. 7., 21.00 hod. – Život mezi opicemi

Díky historicky-přírodovědnému filmu Život mezi opicemi máme vůbec poprvé možnost dozvědět se o neuvěřitelném příběhu jednoho vědce. V roce 1968 doktor Wolfgang Dittus, mladý vědec Smithsonova institutu, vyrazil na Srí Lanku studovat makaky. Měl tam strávit osmnáct měsíců, a neměl ani nejmenší tušení, že ve skutečnosti ho čeká výprava, která mu zabere celý život. Wolfganga naprosto uchvátil charakter, šarm a drzost makaků. Během následujících padesáti let zmapoval životy více než 5000 těchto opic a zachytil jejich narození, úmrtí, vztahy, změny v sociálním postavení i proměny jejich spojenectví. Díky tomu se stal autorem nejdelší nepřetržité studie opic na světě. Jeho pozoruhodné zážitky s makaky šly ruku v ruce s dramaty osobního života. Také inspiroval a vyškolil další generace vědců, kteří pomohou šířit poselství o ochraně přírody po celé Srí Lance. Ale hlavně přispěl k tomu, aby si střapaté, drzé makaky zamiloval úplně celý svět.


17. 7., 22.00 hod. a 22.30 hod. – Utajené příběhy českých dějin III (Tajemství pražského poledníku – mystika mariánského sloupu; Král Ječmínek a bitva pod Hostýnem)

Snímek je věnován příběhu mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí, jeho vztyčení po třicetileté válce i stržení v listopadu 1918. Pražští civilisté, zejména studenti, si vedli v boji proti švédským žoldnéřům mimořádně statečně. Císař v upomínku na to povýšil přední bojovníky do šlechtického stavu a vylepšil znak města přidáním obrněné paže třímající meč. Jako poděkování za ochranu města v bitvě byl pak Pražany vystavěn mariánský sloup, do jehož podstavce byl starobylý obraz Panny Marie Rynecké vložen. Došlo tím k navázání duchovní i estetické kontinuity mezi dobou Karla IV. a českým barokem. Místo pro zbudování mariánského sloupu nebylo tehdy zvoleno náhodně. Má pozoruhodný význam astronomický (tzv. pražský poledník) a je také spojováno s mystickou a esoterní tradicí. Prý se na něm nacházel průsečík významných duchovních sil, které se zde střetly již v počátcích naší historie. Totéž místo si prý později zvolil židovský mystik Rabbi Löw ke stavbě svého golema. V roce 1915 byl na náměstí vztyčen rozlehlý Šalounův pomník mistra Jana Husa. Při tvorbě tohoto sochařského díla byla zohledněna přítomnost mariánského sloupu na náměstí. Právě s ohledem na sloup byla zvolena horizontální kompozice Husova pomníku, která v době, kdy stržený sloup na náměstí chyběl, ztrácela význam. Stejně tak i pohled postavy Jana Husa měl směřovat ke sloupu a soše Bohorodičky (Hus byl mariánským ctitelem). Druhá polovina pořadu rekapituluje události stržení sloupu v roce 1919, propagandu krajní levice i tajnou připravenost akce, která měla vypadat jako spontánní, ale nebyla. Připomíná nepochopitelnou odlišnost v přístupu k pomníku maršála Radeckého a ke sloupu. Hovoří o šarvátkách kolem stržení a o statečnosti zachránců torza pomníku. V závěru připomene snahy o obnovu sloupu.

Dokumentární film připomíná dávnou historii tatarského vpádu na Moravu v polovině 13. století i tradici poutí na Svatý Hostýn, která s touto opomíjenou historickou epizodou úzce souvisí. Hovoří také o zpola legendární postavě Jaroslava ze Šternberka, o kronikářských zprávách o něm i o vlivu této tradice na lidovou pověst o králi Ječmínkovi. Podle všeho se jak do postavy Ječmínka, tak do postavy Jaroslava ze Šternberka vtělily pozůstatky pohanských tradic spjatých s mladým bohem války a zemědělství jménem Jarilo, který byl známý a uctívaný na Rusi a patrně i u nás. Souvisí to také s úctou ke sv. Jiří (Jur, Jar, jaro). Uvedené souvislosti, a zejména fakt, že je Jaroslavovo hrdinství zmíněno v tzv. Rukopise zelenohorském, vede mnoho badatelů ke skepsi ohledně historicity moravského „kapitána“ Jaroslava ze Šternberka, kterou odkazují jen do říše výmyslů a bájí. Jaroslav však byl skutečnou historickou osobou a opravdu bojoval s kočovnými nájezdníky, nikoli ovšem s Mongoly, ale s uherskými Kumány. Odpor středoevropských zemí proti tehdejšímu vpádu zastavil jednu z vln islámské expanze a ochránil západní Evropu.

Poznávejte svět s Prima ZOOM!


www.prima-zoom.cz – unikátní on-line magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články, a ještě něco navíc.


Filip Budák, Externí konzultant odd. Marketingu a PR pro FTV Prima, 11. 7. 2021