Nové programové okno dokumentů na prvním programu České televize se od ledna zaměřilo v kontrastu k nabídce komerčních TV programů v tomto čase na diváky, kteří se zajímají o skutečná fakta v dramatických souvislostech. Od 2.1. nasadila ČT na úterní večer šestidílný cyklus dokumentárních rekonstrukcí kanadské televize Letecké katastrofy.


Letecká doprava je nejbezpečnějším způsobem přepravování osob i zboží po celé naší planetě. Každou minutu jsou ve vzduchu tisíce strojů letících všemi možnými směry. Většina z nich dosáhne svého cíle bez problémů. Jsou ale okamžiky, kdy se posádky a cestující dostanou do situace, jež může skončit tragicky. Námětem seriálu jsou události, které se na kratší či delší dobu staly středem pozornosti sdělovacích prostředků. Autoři rekonstruují průběhy nehod prostřednictvím obrazových a zvukových archivních materiálů, výpovědí svědků, pozůstalých, leteckých odborníků a vyšetřovatelů. Svou důležitou roli má také počítačová animace, jež evokuje to, co snad mohli jen tušit dispečeři u svých radarů, a to, co v několika posledních sekundách svého života viděli muži v pilotních kabinách.

Charakteristickou součástí cyklu jsou pak hrané scény, které vypovídají o tom, k čemu všemu během letu došlo a jak se s mimořádnými situacemi vyrovnávali lidé za řídícími pákami, jejich neviditelní partneři ve střediscích letového provozu a konečně i pasažéři, jež svůj osud vložili do jejich rukou.


První díl cyklu „Když na palubě vypukne požár“ připomíná tragédii letu č. 111 společnosti Swissair. Dne 2. září 1998 večer odstartoval z Kennedyho mezinárodního letiště v New Yorku a jeho cílem byla Ženeva. Swissair i jeho posádky se těšily té nejlepší pověsti. Stroj McDonell-Douglas – 11 byl podkládán za jeden z nejspolehlivějších dopravních letounů. V blízkosti kanadského pobřeží ucítili švýcarští piloti kouř. Domnívali se zprvu, že jde o poruchu klimatizace. Velmi rychle však pochopili, že situace na palubě vyžaduje mimořádné kroky. Rozhodli se pro odklonění letu do Halifaxu. Na tamější letiště však nikdy nedoletěli, jejich stroj se zřítil rychlostí 900 kilometrů v hodině do moře. Jedno z nejrozsáhlejších a nejkomplikovanějších vyšetřování v dějinách letectví prokázalo, že ke katastrofě došlo kvůli jednomu přesně identifikovanému zkratu v elektrické instalaci, který následně způsobil požár. Ve vodách Atlantského oceánu našlo smrt 215 cestujících a 14 členů posádky.


Druhý díl „Když se za letu otevřou dveře“ se věnuje tragédii, která se odehrála 24. února 1989 na palubě Boeingu 747 společnosti United Airlines. Plně obsazený stroj letěl z Havaje na Nový Zéland. Ve výšce 7000m a vzdálenosti 160 kilometrů od letiště se ozvala na palubě ohromná rána. Vše nasvědčovalo tomu, že uvnitř letounu explodovala bomba. V nastalém chaosu se letadlo začalo nebezpečně propadat vstříc hladině Tichého oceánu. Zkušení piloti na poslední chvíli řízení letounu zvládli. Příčinou zdánlivě neodvratitelné tragédie byly dveře nákladového prostoru. Utrhly se a s nimi část trupu.


Ve třetím snímku „Když dojde palivo“ se autoři pustili do rekonstrukce letu kanadské charterové společnosti Air Transat. 24. srpna 2001 se plně obsazený Airbus A 330 nacházel v polovině svého letu z Toronta do Lisabonu. Právě v tuto chvíli posádka zjistila, že palivové nádrže jsou prázdné. Přestaly fungovat motory. Palubní počítačový systém piloty předtím opakovaně varoval, ale ti se domnívali, že jde o poruchu počítače. Posádce nezbylo než pokusit se "doplachtit" na Azorské ostrovy, které byly naštěstí relativně blízko. Neuvěřitelné se stalo skutkem a nouzové přistání na letišti v Lajes si vyžádalo jen zničené pneumatiky podvozku. Všech 306 cestujících a členů posádky zůstalo na živu.


Čtvrtá část „Když nefungují přístroje“ popisuje katastrofu spojenou s letem č. 603 společnosti Aeroperu. V noci 2. října 1996 se Boeing 757 zřítil do Tichého oceánu. Letoun, který měl namířeno do Santiga de Chile, měl na palubě šedesát jedna pasažérů a devět členů posádky a patří k moderní generaci letadel řízených počítačem a piloti jsou zvyklí se na centrální datový systém plně spoléhat. Pár minut po startu zjistil kapitán, že přestaly fungovat všechny výškoměry a vzápětí na to i indikátory rychlosti. Piloti měli dojem, že se centrální počítač letadla zbláznil. Vydával řadu nelogických povelů a to vše provázela série výstražných signálů varujících před akutním nebezpečím. V temné noci a nad hladinou Pacifiku tak piloti nebyli schopni určit polohu, rychlost a výšku letu ani vizuálně.


Předposlední díl „Když je nebe příliš těsné“ se soustředí na osudovou chybu střediska řízení letového provozu, která zapříčinila srážku letadla Baškirských aerolinií s letounem společnosti DHL poblíž Bodamského jezera. K jedné z nejtragičtějších leteckých nehod historie došlo v noci z 1. na 2. července 2002. Ve výšce deseti kilometrů se zde v plné rychlosti srazily dopravní Tupolev 154 a Boeing 757. Vedle roztržených trupů obou strojů našly záchranáři a šokovaní místní obyvatelé, kteří se domnívali, že nad jejími hlavami explodovala atomová puma, těla jednasedmdesáti obětí. Vyšetřování vedlo k takřka šokujícím závěrům. Kolize byla totiž způsobena curyšskou firmou zajišťující řízení leteckého provozu v dané oblasti.


Poslední díl „Když na palubu vstoupí teroristé“ se vrací k událostem, které se odehrály na palubě letounu Airbus 300 společnosti Air France na Štědrý den roku 1994. Stroj přistál po ránu na letišti alžírského hlavního města. Měl se zde zdržet jen krátce: vysadit cestující z Paříže, natankovat a s novými pasažéry co nejrychleji odletět zpět do Francie. V Alžírsku totiž zuřila občanská
válka a "půda" zde byla opravdu horká. Krátce před startem letu č.8969 vstoupila na palubu čtveřice mladých mužů vydávajících se za policisty.

Údajná kontrola dokumentů skončila zastřelením skutečného alžírského policejního úředníka. Falešní policisté totiž byli příslušníky teroristického islamistického komanda. Jejich cílem byla Paříž, kde chtěli, podle svého tvrzení vystoupit se závažným prohlášením o situaci v Alžírsku. Začalo horečné vyjednávaní mezi únosci, alžírskými úřady a francouzskou vládou.Na palubě Airbusa zůstalo 173 cestujících a členů posádky. Francouzi nakonec povolili let do Paříže s mezipřistáním v Marseille. Během dvou napjatých dnů totiž francouzské tajné služby získaly informace, že "závažné prohlášení" má být leteckým útokem na centrum metropole. 26. prosince ráno přistál let č.8969 skutečně v Marseille. Zde na něj už čekala speciální antiteroristická jednotka.

Dokumentární cyklus uvádí Česká televize každé úterý od 20,00 na ČT1.


Kateřina Vilímková, Marketing a komunikace, Česká televize