Spravodajstvo TV info Škola TV program Firmy Bazár Diskusia

satCentrum


Česko-Slovenská
satelitná a TV doména
česká verze    slovenská verzia
 
 Piatok • 29.03.2024 - 09:17:23   satCentrum nájdete aj na:      
Nastav farbu

Vyhľadávanie


TV info



Rubriky
Z domova
Zo sveta
Pakety a stanice
Zmeny parametrov
Neoficiálny príjem
Softvérové novinky
Technika
Online chat
Program

Užitečné odkazy:





Naše ikonky pro Vaše stránky




 
SAT info - Technika | Články
 

Šumové číslo konvertoru - pouze obchodní trik výrobce?

  Autor: Dr.Vladimír Mazálek , e-mail: info@tel-satexp.cz Pridané: 23.03.2004


V článku o konvertorech jsem se přes časem zabýval vývojem šumového čísla. Pro některé zejména hodně mladé čtenáře je to samozřejmě pouze kus historie, protože si už neumí představit horší konvertor pro příjem Ku pásma než 0,6 dB - a to ještě pouze ve variantě pro offsetovou parabolu, ale taková je už doba. Cílem mých článků na těchto stránkách není detailně a třeba i s pomocí matematických a fyzikálních vzorců odborně vysvětlit vývoje jednotlivých procesů, ale pouze popularizací tohoto tématu rozvíjet informovanost o koníčku zvaném satelitní příjem. Matematické modelování těchto procesů je sice velmi zajímavá stránka této věci, ale ne všichni si mají možnost v praxi ověřit její pravdivost a svoji sdělovací hodnotu to má pouze pro úzký okruh odborníků.

Šumové číslo konvertoru jako takové jsou spolu s hodnotou zesílení nejčastěji udávanými hodnotami na výrobním štítku konvertoru. Do jaké míry jsou tato čísla směrodatná a do jaké míry jsou pouze obchodnickým trikem podporujícím koupi právě tohoto konvertoru?

Při současných velice nízkých hodnotách konvertoru je rozhodujícím prvkem měření vlastně samotná metodika měření. Udávaná hodnota obvykle totiž je vlastně sdělením o průměrné kvalitě použitých elektronických součástek určených ke snímání signálu na přijímacích sondách, jeho zesílení v zabudovaných obvodech a odbavení signálů dál pro další cestu k přijímači.

V čem tkví průměrnost tohoto sdělení? Za dobu posledního roku, kdy je prodáván třeba konvertor Invacom 0,3 dB jsem u různých prodejců měl možnost proměřit či lépe řečeno vyzkoušet celkem něco 300 ks těchto konvertorů. Pro laika není asi nutno uvádět různé odchylka hodnot, ale snad postačí pohled do metodiky porovnání. Všechny konvertory byly porovnávány jednak obrazově na parabole Gibertini offset průměr 100 cm v nastavení na nejslabší analogový program vysílaný ze satelitu HotBird. Digitální program k porovnávání obrazu je oproti analogu dosti nevhodný, protože je proměnlivý skokově a to je pro takové porovnání málo rozlišující měřítko. Celkem šlo o porovnání 7 větších dodávek konvertorů, ale výsledky byly prakticky stejné . Rozdělení kvality v přepočtu na vzorek 30 konvertorů bylo podle dosti strmé Gaussovy křivky normálního rozdělení : 1 - 4 konvertory byly velice nadprůměrně obrazově lepší, 3 - 7 konvertorů naopak obrazově výrazně slabých a zbytek byl "šedý průměr", tedy zřejmě konvertory, které nevykazovaly zřetelné odchylky v kvalitě příjmu obrazu. Celkem se mi podařilo těch 300 konvertorů rozdělit na 14 velmi nadprůměrných, 38 výrazně horších a zbylých 248 bylo víceméně stejných. To je ale pouze porovnání, které rozhodně nemohu prezentovat tak, že ty nejlepší konvertory měly šum třeba 0,2 nebo 0,1 dB a ty nejhorší 0,8 či 1,0 dB. Pouze k tomu mohu konstatovat, jak se jejich kvalita práce projevila obrazově.

Jistě se ptáte - proč? Mluvíme o příjmu v pásmu Ku v rozsahu 10, 7 - 12, 75 Ghz a ač se to nezdá, je to pásmo v porovnání k průměru běžně použitých u integrovaných LNBF určených pro offsetové antény nadmíru široké. Podle mých dosavadních znalostí a porovnání (i matematického) mají současné konvertory Univerzal 0,3 dB pro kmitočet 10,7 Ghz stejnou výslednou účinnost jako dřívější úzkopásmové Ku konvertory (byly pouze pro výseč pásma 10,9 - 11,7 Ghz) se šumovým číslem 0,7 dB.

Hlavním bodem rozdílu jsou tady totiž ozařovače. U "offsetových" konvertorů to nemáme běžně vlastně ani nijak zjistit právě kvůli jejich pevným spřažením s ozařovačem, ale jako důkaz mohou posloužit měření na středové parabole s ozařovači vyrobenými přímo na vypočítané frekvence . Ti starší satelitní fanoušci si možná ještě vzpomínají na dobu, kdy se u středových parabol používal samostatně konvertor na satelit Eutelsat na 13 st. (spodní Ku pásmo) a druhý samostatný konvertor na francouzský satelit Telecom (horní Ku pásmo). Rozdíl ve vnitřním průměru těchto ozařovačů činí téměř 2,3 mm a pokud právě pokusy s nimi jsou velmi při použití přírubových konvertorů daleko lépe odhalují taje vysoké závislosti konečného výsledku kvality a účinnosti samotného konvertoru.

Porovnání přírubových konvertorů je daleko jednodušší, protože lze použít jeden ozařovač pro více značek konvertorů a tím si udělat zcela jasno mezi výběrem jednotlivých značek. Takže zůstaňme u přírubových Invacomů, které sice někdo může kritizovat pro nutnost jejich přesného nastavení v ose paraboly i v ohnisku samotném. V přírubovém provedení však ve značkách není zase takový výběr u tohoto šumového čísla, a pro vyzkoušení stačilo pět kousků pro měření na celý den.

Šlo o porovnání vlastně s použitím 3 různých ozařovačů - speciální pro spodní Ku pásmo, další byl víceméně univerzální k dané parabole Kovosat a třetí byl na pásmo 12 Ghz s nejvyšší účinností kolem frekvence 12,5 Ghz.

Každý praktik si již z této kombinace jasně dokáže představit, že vyváženost konvertoru se vlastně nejjasněji projevila při kombinacích na jednotlivých referenčních frekvencích (10,988GHz, 11,720GHz a 12,760GHz), kdy zkoušený konvertor při ozařovači pouze pro 11 GHz nejlépe pracoval právě v tomto pásmu a při zkoušení s "univerzálním" ozařovačem byl obraz asi o 10-15% horší a v nejvyšším úseku pásma opět tak o 20% horší oproti středu. Porovnání jsem dělal s analogovým TV programem, protože digitální obraz na horním pásmu zcela vypadl. Inverzní výsledky k těmto jsem pak u všech porovnávaných konvertorů získal z měření s ozařovačem pro horní Ku pásmo s tím, že obraz ve spodním pásmu byl horší i o více než 50% oproti nejvyššímu pásmu.

Nebudu tady popisovat jednotlivé kombinace měření, ale získal jsem u všech porovnávaných konvertorů jasný výsledek, že dobře průměrově a délkově zvolený ozařovač pro konkrétní požadovanou přijímanou frekvenci a program může zvednout možnost příjmu takového programu i o 30%, což by vlastně posunovalo skutečné šumové číslo zkoušených konvertorů až někam k šumovému číslu 0,1 až 0,0. To se mi zdá ovšem hodně nepravděpodobné, že by konvertory pak skutečně byly tak nízkého šumového čísla, protože ještě dál při zkoušení a napojení dvou rozdílných typů přijímačů na jednom z nich nebyly signály vůbec detekovány a druhý ukazoval v digitálu úroveň 20% a program zapsal a obraz ukázal.

Protože napojení konvertoru na dva různé přijímače bylo provedeno až na konci měření a pouze náhodně s jedním konvertorem, uvádím to pouze jako skutečnost. Musím ale přiznat, že tato skutečnost zcela vlastně posunuje celé porovnání na jeho úplný začátek a jako výsledek mi z něho vychází pouze to, že při výběru konvertoru a vhodného ozařovače pro tu frekvenci či její menší výsek lze přijímat anglické programy na nízkých frekvencích i na parabolu Kovosat 140 cm bez toho, aby vypadávaly při zatažené obloze - a to navíc v lokalitě, kde jsou tyto programy přijímány prozatím pouze s parabolami většími než 2 metry v průměru.

Pokud bych dal celé věci širší rozměr, pak hledání toho nejlepšího konvertoru je sice určitá cesta k vylepšení celé satelitní soupravy, ale systém návaznosti jednotlivých komponent je natolik složitě na sobě závislý, že několik desetin šumového čísla konvertoru je vlastně v celém systému zcela nepodstatných, pokud všechny ostatní komponenty jsou k sobě zcela kompatibilní. Je samozřejmě jasné, že čím je konvertor lepší, tím bude dávat souprava lepší výsledky, ale tím konstatování chci spíše podotknout, že dříve než se začneme shánět po opravdovém špičkovém konvertoru bychom měli zkusit projít všechny díly a spojení u soupravy a pokud možno odstranit ty nesrovnalosti komptability.

I pokud zůstaneme při dnes běžných offset parabolách, je velká škoda, že nikde běžně nenajdeme sdělení, s jakým konkrétním konvertorem bylo při jejich projektování počítáno, protože zejména u větších parabol se vyskytuje poměrně dost stížností, že ohnisko paraboly "nějak nesedí" a že pak účinnost paraboly - v tomto případě dokonce Gibertini 150 je s konvertorem Golden Star - totožná jako když se stejný konvertor použije u paraboly Gibertini 100 od stejného výrobce. Při letmém vyzkoušení se u Gibertiny 150 neosvědčil ani konvertor Invacom 0,3 dB, ale při použití staršího samostatného ozařovače pro offsetové paraboly v kombinaci s přírubovým konvertorem MTI 0,6dB byly výsledky takové, jak by se dalo u paraboly 150 cm velké běžně očekávat. Ozařovače konvertorů ve vztahu k typu paraboly rozhodně nelze podceňovat, i když se tím literatura vlastně nikde podrobně nezabývá a konečně většina běžných konzumentů satelitního příjmu taková detailní rozpracování problému ani nemají potřebu studovat, protože jejich úzký oblíbený programový výběr prostě jde k jejich spokojenosti a ostatní je nezajímá.

A tak ti, kteří se dnes drží offsetov paraboly pevně nastavených na jednu satelitní pozici kolem 80cm průměru a konvertoru kolem 0,7 dB a nebo i majitelé souprav UPC Direct jsou obvykle naprosto spokojení lidé, protože vlastně plynulý běh vybraného vysílání mají kvalitativně přes soupravu zaručen a pachtit se dál za něčím by jim snad nepřišlo ani na um.

No a ti ostatní? Zkuste také někdy tak zaexperimentovat a dostat ze své satelitní soupravy ještě víc. Vždyť vlastně celé to zkoušení je o tom, abychom věci konečně využili co nejvíc dříve než morálně a nebo pracovně zestárnou a nebudou k používání. A nebo než přijde jiný systém vysílání a my si budeme z dřívějších přijímacích satelitních systémů vybudovat doma tak malé muzeum.


Dr. Vladimír Mazálek, www.tel-satexp.cz


  Pridať na:      

¤   počet komentárov k tomuto článku: 21   ¤

Verzia pre tlač




Ďalšie články z rubriky:
18.03.2004 • Seznamte se: Premium X - 3.část [ 1 ]
17.03.2004 • Nákupem zařízení to teprve začíná
15.03.2004 • Zesilovače v anténním rozvodu [ 4 ]
09.03.2004 • Seznamte se: Premium X - 2.část [ 3 ]
07.03.2004 • Seznamte se: Premium X - 1.část [ 5 ]
03.03.2004 • Honba za zlatým konvertorem - II. [ 4 ]

  Komentáre:

ERROR

Pridávať komentáre môžu iba prihlásení používatelia.

Prihláste sa: Prihlásenie.

V prípade, že ešte nie ste u nás zaregistrovaný, môžete sa namiesto registrácie prihlásiť svojim účtom cez:
Facebook, Twitter, Google. .

Pokiaľ nie ste doposiaľ zaregistrovaný, vytvorte si vlastnú registráciu s vlastným užívateľským menom (nickom): Registrácia.


za obsah nižšie uvedených komentárov satCentrum nezodpovedá!
[ najnovšie komentáre sú hore ]
1 / 2

  @duchman_zl 

29.03.2004 07:24 • gespa
@duchman_zl: O.K.
 
 
  Děkuji za kvalitní diskuzi.Asi ... 

27.03.2004 23:58 • autor čl.
Děkuji za kvalitní diskuzi.Asi 3 firmy u nás prodávají opravdu vybrané konvertory,ale za vyšší cenu a odběratelé je nesprávně dávají třeba do 7metrových středovek-výsledek je naprosté zahlcení ze silných družic.O Ozařovačích - byl bych rád, kdybyste mi s článkem pomohli-málo lidí dnes dělá se středovkami a desetinky průměru dělají na jednotl. frekvencích divy. Délka svodového kabelu a přesné umístění zesilovače- také téma,které tu ještě nebylo a rady od fachmanů i počtářů jsou nepostradatelné.
 
 
  Ozarovac 

26.03.2004 07:43 • VAVA
A to co se dnes vubec opomiji je OZAROVAC. NIKDO se nepta po tom, pro jak hlubokou parabolu byl ten ktery ozarocav navrzen a nikoho uz ani nenapadne, ze pouze pro tu jednu konkretni parabolu s presne dannym f/d ma ty nejlepsi a udavane vysledky. Pro laika je to vlastne uhel jakym paprskem tu parabolu ozarujete. Paraboly se obecne deli na hluboke a melke a kazdou je treba ozarovat jinak. Je sice pravda, ze moderni ofsett paraboly maji PRIBLIZNE stejne f/d ale porad je to jen priblizne a tak je pro DXing nezbytne mit ozarovac konvertoru presne navrzen pro dannou parabolu. Pokud parabolu nedozarite, vlastne si ukrojite kus velikosti , ktery proste jako by tam nebyl (napriklad z 90 pouzijete jen 70 cm) a pokud ji prezarizte, to znamena, ze prijimate i signal prichazejici "zezadu" nebo ze zeme a ten samozrejme prisumuje a degraduje signal pridanym sumem. Proto se pteje pokud kupujete vetsi parabolu jak 60 cm po f/d a stejne usite najit na u ozarovace konvertoru.
 
 
  Ducharina 

26.03.2004 07:33 • VAVA
Pokud si nekdo mysli, ze rozdilny prijem na ruznych prijimacich je zpusoben citlivosti vstupu daneho prijimace tak se urcite myli. Kazdy aktivni prvek v ceste signalu se na nem samozrejme nejak podepise, ale samozrejme kazdy supen o predchozi zisk mene. Proto ma v praxi vliv pouze prvni a druhy stupen, protoze jak puse duchman, z konverotru jiz leze signal natolik zesileny, ze treba 5 dB ztraty na nej NEMA zadny vliv. V podstate kdyz ma prvni stupen sumove cislo 0,6 dB a zisk 10 dB, dalsi supen ma napriklad 1 dB a 10 dB vysledne sumove cislo teto trasy bude 0,7 dB a na dalsim stupni se to projevi jeste mene viz bude li mit sumove cislo nepriklad 5 dB cela trasa ma 0,75. Pro upresneni v konvertorech jsou tyto stupne nejmene 3-4 to znamena i pri bidnych 10 dB na jeden stupen ma jeden decibel sumu navic na vtupu prjimace vliv pouze jedne tisiciny az desetitisiciny decibelu, coz je prakticky zanedbatelne. Samozrejme nelze ale zanedbat vliv ruznych prijimacu. Nicmene problem bude prevazne ve fazovem sumu pri smesovani a podobnych dalsich digitalnich nectnostech tak sirokych vstupich obdovdu. Dale samozrejme u digitalnich prijimacu ruzne citlivosti detektoru datoveho toku. Takze zaznene rceni o tom, ze nejlepsi zesilovac je antena tu plati porad. Neni treba se honit za co nejvetsi antenou, ale za co nejkvalitnejsim zpracovani !!! Co je vam platna 150 cm, ktera stala rok oprena o zed a zdeformovala se tak, ze je to jak 90cm. Pokud se zajimate o sat DXing zkuste si za slunneho dne poradne polit antenu dovou a najit presne velikost ohniska na nejakem stinitku. Velikost tohoto ohnicka je vzdy to nejdulezitejsi a nalezeni jeho presneho mista take. Myslim, ze timto dosahnete teprve tech nejlepsich vysledku i s celkem "malou" antenou treba 120 cm.
 
 
  gespa: jo to je jasne, pokud n ... 

25.03.2004 08:21 • duchman_zl
gespa: jo to je jasne, pokud nekdo napise ze je kvalita prijmu dana take kvalitou sat. prijimace, je to pravda pro odborniky i laiky.
Mne slo zkratka o to ze kdyz nekdo napise citlivost tak spousta lidi co rozumi tomu pojmu, budou logicky zkouset zkracovat kabely k parabole atd coz je jaxi zbytecna prace :-)
 
 
  Vidím, že jsem vybudil správno ... 

25.03.2004 07:13 • Luboš II
Vidím, že jsem vybudil správnou diskuzi. Před 40 léty, kdy jsem začínal se říkalo:
-nejlepší zesilovač je dobrá anténa
-dál jsme se snažili mít na té anténě kanálový předzesilovač s co nejmenším šumovým číslem podle vstupního tranzistoru
-pod pojmem citlivost (na př. u VKV 1 mikrovolt) se rozumělo, co ještě příjmač zachyí a to v mono
-selektivita byla, pokud si pamatuji, vlastnost zajišťující příjem dvou blízkých stanic a to jedné se silným signálem a druhé ze slabým, aby se navzájem neovlivňovaly
Dál bylo několik druhů koax.kabelů, které se odlišovaly udávaným útlumem pro různé frekvence, dál venkovní,vnitřní a pod.
Mám na střeše jednu starou antenu (Pro 9.kanál Kojál), která je asi 30 roků (!)propojena koaxem dvouplášťovým zeleným. Tem má jednu stranu úplně vyšisovanou od slunce, ale pořád jede bez závad. Na anteně je samozřejmě kanálový předzesilovač.
Tolik z historie a kam se s kvalitou jednotlivých částí rozvodu současná technika ubírá.
 
 
  @duchman_zl 

24.03.2004 21:51 • gespa
Nezlob se na mě, já Tě nechtěl nijak urazit a právě proto, že vím, že tomuhle rozumíš lépe než já, tak mne udivuje, že si myslíš, že všechny receivery zpracují signál stejně.
-
Je jedno čím je jejich lepší "citlivost" (nebo jak to napsat) způsobena, ale je tady a tvrdit, že všechny receivery zpracují signál stejně je podle mne nesmysl. Jasně že rozdíly jsou malinkatý a daleko více záleží 1) na parabole 2) na LNB, ale přesto rozdíl v "citlivosti" (či asi lépe řečeno v kvalitě tuneru či příjmové části) jednotlivých receiverů tady je, to zase tvrdím já a mám to i prakticky odkoušené.
-
Čím je toto různé zpracování signálu způsobeno a proč stejně kvalitní (či spíše nekvalitní) signál zpracuje Humax lépe než např. Strong, to už není otázka na mne, já to nezjišťoval (a mentálně bych na to ani neměl, to zjistit).
-
A že tomu obecně všichni říkají citlivost? Co na tom, zkus se vžít do role fandů, kterým "selektivita" neřekne vůbec nic...
 
 
  kdyz myslis ze nerozeznam domo ... 

24.03.2004 21:09 • duchman_zl
kdyz myslis ze nerozeznam domovni zes. od predzesilovace s vlastnim sumem nula nic tak ti tvuj nazor neberu.
Ale to to tady nejde. Pro mne je citlivost jednou citlivost a zadna kvalita nebo co. Jen to tady zmatne lidi. kvalita neni u mne zadny parametr, pokud reknes ze ne kazdy prijimac ma dobrou selektivitu nebo odolnost,uz je to lepsi. taky to muze byt pouzitym demodulatorem ale citlivost z tim nema co delat. a to je vse co jsem tim chtel rict.
 
 
  dodatek 

24.03.2004 20:04 • gespa
Něco jiného je pak odolnost proti přebuzení, kde zase naopak záleží pouze na SÍLE signálu.
 
 
  @duchman_zl 

24.03.2004 20:00 • gespa
Nemíchej sílu signálu s jeho kvalitou!!! Síla signálu má málo co dělat s onou citlivostí - mimochodem ještě se mi nepodařilo v praxi srazit nějaký receiver "na kolena" slabou silou signálu - neplést s kvalitou signálu (i když jsem montoval v historickém baráku, kde byla výměna pro satelit naprosto nevhodného koaxu nemožná, takže jsem to musel pustit přes to, co tam bylo a signál na stupnici SÍLY signálu u Humíka mi spadl na cca. 10%, tak vše valilo naprosto stabilně a bez problémů, protože KVALITA signálu se průchozím útlumem nemění). Tak jak to srovnáváš Ty, to bych přirovnal k tomu, když někdo nerozeznává domovní zesilovače od předzesilovačů a myslí si, že zesilovač jako zesilovač. Není to tak a každý signál má dvě složky, sílu a kvalitu. Přičemž síla signálu nevypovídá naprosto nic o jeho kvalitě.
-
Ta citlivost je (alespoň ode mne) míněna právě na zpracování oné kvality. Pokud dám příklad, tak když si vezmu např. Humax 5500 a Strong SRT4355, tak v době, kdy mi již na Strongu signál vypadává - obraz se trhá až mizí, Humík v pohodě valí dál (při použití stejných komponent za stejného počasí na stejném kmitočtu).
-
Samozřejmě že ten rozdíl mezi nimi JE ve skutečnosti VELMI MALÝ, ALE JE tu!!!
 
 
  takze jak tedy? cekal jsem sro ... 

24.03.2004 17:48 • duchman_zl
takze jak tedy? cekal jsem srovnani bezneho 0,6db s nejakym 0,3 na stejny prirubovy ozarovac. bud to v clanku neni nebo jsem to tam nenasel.
Citlivost prijimace je podle mne blbost - jak muze byt nektery citlivejsi kdyz konvertor ma zisk treba 50db!! to by pak melo vliv jestli dam prijimac hned k parabole,nebo tam dam treba 20 a vice metru kabelu coz je na 2ghz urcite nekolik db utlumu(odhad asi 6db a vice).
Reknu to jinak: naladte si program ktery je slaby, na hranici sledovatelnosti treba s 20metry kabelu (vypadava obraz). a ted tam dejte dalsich 10metru a bude to vypadavat uplne stejne. takze s citlivosti to nemuze mit vubec nic spolecneho. temi 10metry kabelu totiz vrazim do cesty utlum asi takovy jako bych parabolu 120 vymenil za cca 80cm. Pro uplnost pripominam ze u dig. signalu staci 1db aby obraz z perfektni kvality bez vypadku temer zamrznul.
 
 
  Potvrzení 

24.03.2004 15:29 • VaKr
Plně souhlasím, jsem rád, že se mi tímto článkem potvrdily i moje zkušenosti. Největší důraz klást na kompatibilitu komponentů celého přijímacího řetězu s hlavní rolí anténa, ozařovač. Ne nadarmo se udává šumové číslo přijímací antény jako celek - konkrétní parabola, ozařovač a konvertor.
 
 
  @Luboš II 

24.03.2004 14:13 • Pavel
Ta citlivost je samozřejmost, ne jen pro satelitní přijímače, ale i normální televizory, videa, rádia. A u všech se při testů citlivost, což se u některých přístrojů udává v napětí potřebným k vybuzení (mikrovolty, milivolty...). U Satelitu je to patrné bohužel právě u Dreamů. A není to kusová záležitost. Ovšem primární prvek sestavy receiver není. Taky bych neurčil jako primární prvek konvertor, ale parabolu (vlastnosti a velikost odrazové plochy, provedení...), pak samozřejmě konvertor.
Ony satelitní průběžáky (zesilovače), jsou původně určeny k vyrovnání nap. ztrát v kabelu, ale samozřejmě můžou do jisté míry kompenzovat i malou vstupní citlivost. Pro použití v analogu nejsou příliš vhodné, v digitálu je to samozřejmě jedno.
S těmi konvertory je to tak jak píše Gespa. Všeoběcně můžu napsat, že u Golden Interstar nejsou ty odchylky (kusové) až také jak u Invacom.
 
 
  @Luboš II 

24.03.2004 07:43 • gespa
To máš svatou pravdu a už několikrát jsem přemýšlel nad tím, že by se měly za ty prachy ty LNB přeměřovat a jako 0.3dB prodávat jen skutečně ty, co si to zaslouží. Bohužel to není v mých silách a určitě ani v silách našich dovozců, kteří jsou pořád jen malými rybkami v moři... Ale je fakt dost drsný, když dá někdo téměř litr za nový LNB a potom zjistí, že si prakticky vůbec nepolepšil...
-
Jinak k té citlivosti. Pokud máš zkušenosti s předzesilovači a televizory, tak i tady se dá občas setkat s přístroji (často spíše videa), které mají citlivější vstup. Ty rozdíly jsou malé, ale u satů např. Humax (tedy ta stará řada 5xxx, novou jsem ještě na to neodzkoušel) je určitě o něco citlivější nežli ostatní a dokáže zpracovat slabší signál - odzkoušeno prakticky... Je to tedy normální jev (zřejmě záleží na kvalitě použitých součástek na vstupním dílu) a řekl bych, že v digitální technice je to ještě výraznější nežli v analogové.
-
Ale ptal jsi se autora a ten Ti (i mně) to objasní mnohem lépe, já jen kdyby náhodou neměl čas (přeci jen má i dost jiné práce), tak abys věděl, že např. i já tuto různou citlivost receiverů mám odzkoušenou z praxe a je to pravda...
 
 
  Kupující 

24.03.2004 06:47 • Luboš II
Vše, co je tady napsáno, je krásné. Já, jako zákazník,který přijde do obchodu, si samozřejmě nemohu nechat vybrat jeden konvertor ze sta. Článek tedy podle mě upozorňuje na solidnost jednotlivých výrobců a varuje před nepoctivci.
A ještě dotaz k autorovi, proč se uvádí, že některý příjmač má citlivější vstup. Myslím si, že je vše závislé na prvním článku v příjmacím řetězci a to právě konvertoru /dřív u klasických antén to byl předzesilovač na anténě).
 
 
  Twin Invacom versus Alps 

24.03.2004 01:18 • KOTAZ
Když jsem před časem porovnával v analogu (na př. Nokia 1202E) na družicích Astra a H.B. nejslabší stanice tak Invacom twin poměrně jasně předčil Alps(solo), který má mít tuším šum 0,6-0,7. Pro mne to tedy v danou chvíli znamenalo, že na nízkých šumových číslech skutečně něco je, i když jsem tomu zprvu také moc nevěřil.
 
 
  K Interstar versus Invacom 

23.03.2004 17:13 • gespa
Pokud se budeme bavit o single LNB, tak tady mi průměrný Interstar vychází také lépe, nicméně když se Invacom povede, tak je potom zase o nějaký ten malinkatý kousek lepší než Interstar, který si (podle mne) drží lépe svůj průměr, ale mimo menší počet "podprůměráků" má i menší počet "nadprůměráků". Takže pečlivě vybraný Invacom je opravdu dnes to nejlepší na našem trhu.
-
Druhá věc je vyrovnaná charakteristika LNB, kde už se to mění ještě více a i povedený LNB neznamená nutně, že nám přidá tu trochu všude...
-
A co je vůbec nejlepší na test, to jsou twiny či quady. To je u 0.3dB teprve paráda a tady už ani nezáleží na značce. Jak Invacom tak Interstar u twinů dokáží velice často vyplodit pouze průměrnou 0.6dB, přičemž z druhého výstupu to bývá potom někdy i podprůměrná 0.6dB!
-
(P.S. bohužel nemám žádný solidní měřák na LNB, takže ony moje poznatky či srovnání výše uvedené vychází spíše z laického posouzení dle stupnice kvality receiveru, což je sice hrubě laické, nicméně i to cosi o celkových kvalitách jednotlivých LNB ukazuje)
 
 
  Hodilo by se porovnání mezi Go ... 

23.03.2004 15:57 • Pavel
Hodilo by se porovnání mezi Golden Interstar a Invacom. Z mojich skušeností mi totiž vychází Golden Interstar líp!!! Možná jen dobrý kus...
Taky bych asi preferoval nastavit Astru 2D fixně, s co nejlepším vyladěním a pohrát si s tím. Na tom ozařovači samozřejmě něco je. Jsou přece i "profesionální konvertory" nejen "poloprofesionální", které už jsou dělány na úzké pásmo. I když moje škusenosti pořád potvrzují, že nějaké experimentování, pokud není průměr paraboly s rezervou, je o ničem. Tady si tak hrají povětrnostní vlyvy, že i extrémně nízké šumové číslo to nezachrání...
Ale dobrý článek, dozvědel jsem se konečně i něco nového.
 
 
  Dík 

23.03.2004 14:12 • aut.čl.
dbart: Jde o starší článek,tedy ne vše je zcela aktuální.Dreambox je od 9600 tupější skoro o 30%.I když na to jste už asi také přišel.Ale že každý konvertor je jinak kompatibilní s každým typem přijímačem,to zkuste prubnout zas třeba Vy.Rád si potvrdím své dlouholeté zkušenosti.A nebo je třeba dnes už všechno jinak.Za 20 let praxe fakt začínám mít dojem, že vím,že nic nevím.Zkušenosti jsou bohužel nepřenosné,pouze sdělitelné.Rád bych,aby někdo navázal.Mluvím pouze o přírubácích na středovky paraboly, offsetkové LNB se na DX extrémy nepředpokládají.Takže pak u 90cm offsetek je to skoro jedno.
 
 
  naznacena cesta - anglicke programy 

23.03.2004 10:27 • dbart
Pan Mazalek, cenim si Vase clanky. Ale v poslednej dobe sa mi to vidi take "spiritizovanie". Teraz ste v clanku naznacil cosi co ma zaujima. Skuste miesto nekonecneho merania konvertorov otestovat ten prijem tych anglickych programov na nejakom "optimalizovanom" zeleze a prijimac na konci by mohol byt 9600, 5400 ( za starych psov) a este DreamBox ( za mladych psov).
 
 
Celkový počet komentárov: 21 / vypisujú sa: 1 ... 20

|<«12»>|


späť nahor


¤ Napíšte nám ¤ Reklama ¤ Mapa stránok ¤ Cookies nastavenia ¤
Všetky práva vyhradené! - COM, Banská Bystrica & VHR, Kvasice - All rights reserved! TOPlist