Česká televize osloví každý týden v průměru 77 % populace ČR starší patnácti let. Zásah je přitom jedním z hlavních měřitelných kritérií pro hodnocení úrovně plnění úkolů a cílů stanovených pro vysílání veřejné služby. Česká televize měří veřejnou hodnotu svého vysílání zatím jako jediná ve střední a východní Evropě, zahraniční televize ji chtějí následovat.


Měření veřejné hodnoty je souhrnem dílčích parametrů, které ukazují, jak Česká televize naplňuje jednotlivé požadavky kladené na médium veřejné služby. Česká televize zavedla toto měření po vzoru ostatních veřejnoprávních televizí v západní Evropě a tento týden jej představila na semináři Přítomnost a budoucnost médií veřejné služby.

„Při vyvíjení vlastního způsobu měření nám inspirací byly především britská veřejnoprávní BBC a nizozemská NPO. Sledování veřejné hodnoty jsme zavedli jako první veřejnoprávní televize ve střední a východní Evropě a už nyní je jasné, že nás budou chtít následovat i další média v tomto regionu. Kolegové z Polska a Slovenska už dokonce projevili zájem přímo o naši metodiku,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák, který se semináře o veřejnoprávních médiích účastnil.

„Smyslem měření je zachytit co nejobjektivněji způsob, jakým Česká televize naplňuje zákonné požadavky na veřejnoprávní televizi. Ať už je to požadavek na zvyšování informovanosti občanů, originalitu vysílání, program pro menšinové divácké skupiny nebo celkový zásah vysílání, měření veřejné hodnoty nám říká, jak si stojíme v meziročním porovnání a zda naplňujeme požadavky stanovené v zákoně o ČT, a Kodexu ČT“ vysvětluje Petr Dvořák s tím, že výsledky slouží nejen k realizaci dohledu Rady ČT nad plněním úkolů veřejné služby Českou televizí, ale poskytují například i zpětnou vazbu pro sestavování programu.

Hodnocení veřejné služby ČT se zaměřuje na tři základní oblasti – naplňování mezinárodně uznávaných cílů pro média veřejné služby, které jsou mimo jiné zakotveny v zákoně o ČT a Kodexu ČT, uspokojování potřeb různých diváckých skupin a dosahování požadované míry zásahu, kvality a dopadu televizního vysílání.

Nová metodika byla vypracována Radou ČT ve spolupráci s odborníky České televize v roce 2012. Pro první kompletní hodnocení v roce 2013 tak existuje u většiny parametrů meziroční srovnání s rokem 2012 a v některých i s rokem 2011, kdy probíhala první měření. Kompletní aktuální výsledky obsahuje Výroční zpráva České televize za rok 2013.

Vlastní měření se opírá o tři rozdílné metodické přístupy a vychází především z externích zdrojů. „Prvním je analýza dat měřitelného chování a postojů diváků. Zde čerpáme z dat elektronického měření sledovanosti, návštěvnosti nových médií, a dále dat z denního kontinuálního výzkumu a nově zavedeného trackingového výzkumu," vysvětluje vedoucí oddělení Výzkumu programu a auditoria Renata Týmová. „Druhým metodickým přístupem jsou expertní rozbory a analýzy, například zpravodajských, publicistických a diskuzních pořadů. Třetím vstupem jsou takzvaná tvrdá data z databáze odvysílaných pořadů,“ doplňuje.

Na základě výsledků měření Rada ČT vyhodnocuje plnění úkolů veřejné služby Českou televizí.

„V roce 2013 Česká televize meziročně potvrdila nebo zvýšila úroveň výrazné většiny indikátorů plnění úkolů vysílání veřejné služby ve všech třech oblastech jejího hodnocení,“ říká člen Rady ČT Michal Jankovec, který se měření a hodnocení úrovně vysílání veřejné služby věnuje.


Alžběta Plívová, tisková mluvčí České televize