Indická raketa PSLV-C38 v pátek časně ráno SELČ vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1. Na svých internetových stránkách o tom informoval český Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU), který tento malý satelit vyvinul ve spolupráci s českými firmami a univerzitami. Spolu s dvoukilogramovou českou družicí dopravila raketa na orbitu 29 dalších nanosatelitů - družic, které váží méně než 10 kg - ze 14 zemí. VZLUSAT-1 bude plnit tři experimenty s cílem je ověřit nové technologie na oběžné dráze.


VZLUSAT-1 má na palubě rentgenový dalekohled, nový typ kompozitního materiálu pro stínění kosmické radiace a přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v termosféře. Životnost družice je odhadována na 2 roky. Od dalekohledu si vědci slibují, že může v budoucnu posloužit pro astrofyzikální pozorování a výzkum atmosféry.

Kompozitní materiál pro radiační stínění může v budoucnu zase sloužit pro konstrukční materiál družic, pláště kosmických lodí s lidskou posádkou nebo ke konstrukci obydlí při osídlení Měsíce či Marsu.

Projekt VZLUSAT-1 je podle VZLU příkladem úspěšné spolupráce českých výzkumných pracovišť s průmyslem. Kromě toho experiment FIPEX je součástí mezinárodní mise QB50 - v rámci níž bylo vypuštěno na 50 nanodružic z celého světa. Někdejší Československo vyslalo do vesmíru svou první družici Magion na podzim 1978; zkoumala plazma v magnetosféře a ionosféře a studovala vliv činnosti Slunce. Po ní následovaly do r. 1996 další čtyři satelity. V červnu 2003 byla vypuštěna družice Mimosa, projekt kvůli problémům s hlavním přístrojem, mikroakcelerometrem, skončil neúspěšně.


S využitím zdroje: teletext ČT, s. 603