Tři filmy na téma atomových zbraní vám zprostředkují ucelený pohled na historii a vývoj v této temné kapitole lidských dějin. Prima ZOOM rozšiřuje obzory.


Pozor na radiaci:

15. 8., 21.05 hod. – Tajný závod o atomovou bombu
22. 8., 21.05 hod. – Izraelská atomová bomba
29. 8., 21.05 hod. – Jadrná historie jaderných bomb


Tajný závod o atomovou bombu (opakování pátek 18. 8. v 16.30)

Dne 6. srpna v 8.15 ráno shodily Spojené státy na Hirošimu atomovou bombu, která okamžitě zabila 70 000 lidí. Druhá bomba, shozená na Nagasaki, si na místě vyžádala 45 000 obětí, zatímco tisíce dalších umíraly později na následky ozáření. Úspěšné dokončení a použití této mimořádně ničivé zbraně bylo výsledkem horečných výzkumů a divokého závodu s časem: kdo ji získá jako první? USA vědí, že bude-li to Německo, hrozí světu obrovské nebezpečí. A právě Německo je ve vývoji před USA. Ty proto zahajují tajný projekt Manhattan, do něhož se postupně zapojí na 600 000 lidí. Do čela projektu Manhattan je postaven inženýr a generál Leslie Groves a vědec, fyzik Robert Oppenheimer. Výzkum a vývoj nové zbraně pokračuje na třech místech, z nichž nejvýznamnější se stane Los Alamos v Novém Mexiku. V lednu 1944 bomba stále ještě není na světě a do hry vstupuje další zájemce o mocnou zbraň, Sovětský svaz. Zde stojí v čele vývoje fyzik Georgij Fljorov. Na základě jeho dopisu Stalinovi je rozhodnuto urychlit výzkum a vývoj atomové bomby.

Po spojeneckém vylodění v červnu 1944 se spolu s vojáky dostávají do Francie i členové mise Alsos, jejichž úkolem je vyzvědět, jak jsou Němci daleko s vývojem smrtonosné zbraně. Mezi Američany a Sověty vzplál mezitím nový boj o bombu, který vyvrcholí v březnu 1945 bombardováním továrny v německém Oranienburgu Američany ve snaze zabránit Sovětům, aby se zmocnili německého obohaceného uranu. Bylo ho zničeno celkem 100 tun. Za měsíc bylo ale objeveno dalších 1 200 tun poblíž Berlína, tedy v sovětské zóně, jak stanovily Jaltské dohody. Američané nicméně nezaváhají, dohody poruší a uran tajně odvezou. Pak přichází schůzka spojenců v Postupimi, kde už ale nový americký prezident Truman dostává zprávu, že první atomová bomba byla úspěšně vyzkoušena. Ze spojenců jsou nepřátelé. Je to počátek studené války. Následují útoky na Hirošimu, kde je použita uranové bomba, a Nagasaki, na něž je svržena plutoniová bomba, a otevírá se nová éra válečnictví. Nyní už nejde o to, kdo válku vyhraje, ale aby k ní vůbec nedošlo.


Izraelská atomová bomba (opakování pátek 25. 8. v 16.40)

V létě roku 1986 londýnskému listu Sunday Times nabídl jeden informátor fotky a důkazy toho, že Izrael vlastní atomovou bombu. Investigativní reportér zjistil, že muž říkal pravdu. Zpráva se záhy stala světovou senzací a informátor zmizel. Izrael se přiznal, že jej uvěznil a odsoudil na 18 let za špionáž a velezradu. Investigativní reportér Peter Hounam se snaží zrekonstruovat, jak muže dopadli a co se vlastně stalo. Otázkou je, zda dokážou Izraelci vyrábět plutonium vhodné do zbraní. Spekulace, s kým Izrael spolupracuje, jsou sporné a neprůkazné. Pravděpodobně s Francií a Německem. Během studené války se izraelským spojencem stávají USA. Izrael nechce být pod kontrolou, ale chce, aby o jeho arzenálu zbytek světa mluvil. Je to chytře vymyšlená strategie, zastrašovací prostředek. Této strategii se říká „amimut – neprůhlednost“ a všichni občané jsou zavázáni mlčenlivostí. Současný izraelský arzenál jaderných zbraní se odhaduje na 100–400 nukleárních hlavic nejmodernější konstrukce s odpovídajícími systémy nosičů, mimo jiné neutronové zbraně a vodíkové minibomby, které dokážou ničit podzemní bunkry, řízené střely, jež mohou vyhladit velkoměsta a dokonce i ponorky, které je dopravují po celém světě.


Jadrná historie jaderných bomb (opakování pátek 1. 9. v 16.45)

Zamíříme do městečka Mars Bluff v Jižní Karolíně na místo, kam dopadla atomová bomba, omylem uvolněná z letounu B47. Při cvičném letu člen posádky upadl a omylem zavadil o tlačítko, které bombu vypustilo. Ve městě zničila jeden dům, zranila 6 lidí a v zemi udělala kráter. Jaderná část nebyla aktivní, vybouchlo jen TNT. V Nevadě zase probíhaly testy atomových bomb. Radioaktivní oblak odvál vítr, který skončil až v národním parku, kde se později natáčel filmový propadák Dobyvatel. Při scénách zvířili koně radioaktivní písek, a to mělo kruté následky. Z 220 osob onemocnělo 91 rakovinou, zahrnutý přitom není indiánský kompars. Jaké byly přípravy na útok atomovou bombou? Američané přemýšleli ofenzivně, Sověti řekli, že nepoužijí atomovou bombu jako první. Americká vláda se snažila, aby se atomové bomby lidem zalíbily, vytvářeli naučné filmy, kde propagovali, jak je jaderná energie mocná. Předváděli např. scénu s buráky, které byly větší díky tomu, že byly pěstovány v jaderném reaktoru. Do roku 1963 se prováděly povrchové testy a vláda začala spekulovat nad nukleárními výkopy. Chtěli výkopy otestovat na Aljašce při budování přístavu pro atomové ponorky. Jen 60 km od místa výbuchu však byla indiánská vesnice Point Hope a její stařešinové s projektem nesouhlasili. Překvapivě byli vyslyšeni a projekt postupně vyšuměl. Sověti byli vůči lidem bezohlední, v Kazachstánu výbuchem vytvořili atomové jezero. Lidé se pak v radioaktivní „polévce“ koupali. V Sovětském svazu i Americe probíhalo testování následků na zvířatech, ale výsledky byly neobjektivní a krátkodobé. Až po čase se ukázaly skutečné následky – rodila se deformovaná i dvouhlavá jehňata. Lidé, kteří bydleli blízko testovacích oblastí, umírali na rakovinu – dospělí i děti. Až v roce 1979 dokázala univerzita v Utahu, jaký vliv má radioaktivní spad. Místo, aby došlo k zastavení testování a používání jaderných bomb, přidaly se další země: V. Británie, Francie, Izrael a Čína. Na konci 80. let je hrůza studené války pryč, atomový věk však pokračuje. A jaká bude budoucnost atomových zbraní?

Na Prima ZOOM je to jedna bomba za druhou!


www.prima-zoom.cz – unikátní online magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články a ještě něco navíc


Mgr. Filip Budák, Externí dodavatel PR oddělení pro FTV Prima