Příslušníci Sboru národní bezpečnosti, kteří potlačovali protikomunistické demonstrace, političtí vězni a jejich děti, potomci vyvlastněných selských rodů nebo členové Pohraniční stráže. Těch všech se dotkla a přímo týkala listopadová revoluce v roce 1989. Konec totalitního režimu a budování demokracie pohledem pamětníků nové řady dokumentárního cyklu Příběhy 20. století, kterou bude od 8. září v 18.15 vysílat program ČT2.


Listopadová revoluce představovala zásadní zlom pro všechny obyvatele tehdejšího Československa. Po čtyřiceti letech se v listopadu 1989 zhroutil totalitní režim, skončila éra nesvobody a bezpráví. Zlom nepřijímali všichni stejně. Autoři jednotlivých filmů z cyklu Příběhy 20. století se pokoušejí postihnout, co znamenal pád komunismu pro různé skupiny lidí. „Nechtěli jsme ‚jen´ oslavovat převrat nebo rekonstruovat, co se v revolučních dnech dělo, zajímalo nás, jak se ta obrovská změna odrazila v životech jednotlivců. Co umožnila, ale co také uzavřela, jak ji kdo využil. A pochopitelně jsme chtěli vědět, jak lidé hodnotí pád komunismu s třicetiletým odstupem,“ říká scénárista Adam Drda a dodává: „Mnozí lidé, kteří představovali oporu komunistického režimu, například příslušníci Pohraniční stráže nebo SNB, patřili v listopadové revoluci k poraženým. Roky režimu sloužili a potom měli strach, co s nimi bude. Nic zlého se jim nestalo, většinou pak udělali dobré kariéry v jiných oborech, dobře se jim vedlo, polepšili si. A přesto se dodnes nejsou schopni podívat na svou minulost kriticky.“

Cyklus se věnuje v jednom z šestnácti nových dílů rodinám odbojářů z 50. let, za něž hovoří Zdena Mašínová, ale také široké veřejnosti téměř neznámá Ludmila Zouharová – dcera Václava Švédy, popraveného člena skupiny bratří Mašínů. Diváci se seznámí také s příběhem manželů Chnápkových, jimž ještě na sklonku roku 1989 komunistický aparát vyvlastnil mlýn v západních Čechách a revoluce jim zachránila domov. V dalším díle autoři sledují osudy lidí, kteří pracovali v někdejších Podnicích zahraničního obchodu - měli ale po převratu díky svým konexím a jazykovým znalostem jednodušší cestu k byznysu, jak se traduje? „Rozdíly ve vnímání a prožívání listopadu 1989 jsou obrovské. Kdybych měl uvést další příklad, zmínil bych nedobrovolné spolupracovníky Státní bezpečnosti,“ dodává Adam Drda: „Převrat pro některé z nich na jednu stranu znamenal osvobození, protože jim StB konečně dala pokoj, na druhou stranu se museli velice obtížně vyrovnávat s minulostí. Jen málokteří si dokázali přiznat selhání, archivy StB zůstávaly dlouho uzavřené, těm lidem se vlastně protahoval život v polopravdách a v utajování. Čili nejen listopadový převrat, ale i devadesátá léta byla pro každého odlišná. Za minulostí se tehdy udělala takzvaně tlustá čára, ale v jednotlivých životech nic takového udělat nelze.“

Televizní cyklus Příběhy 20. století viděli poprvé diváci před dvěma lety. Na projektu se opět podílejí režiséři Viktor Portel a Radim Špaček. Nově se k nim přidali Ivo Bystřičan a Robin Kvapil. „Cyklus navazuje na první úspěšnou sérii, která se věnovala období normalizace. Jedná se o speciálně vyvinutý formát, kde spolupracuje organizace Post Bellum a Česká televize, jehož základem jsou mnohahodinové rozhovory pro archiv Paměti Národa formou ‚direct eye‘. V cyklu se pak objeví jen krátká výseč těchto rozhovorů, ale většinou se dá právě díky tomu do dokumentu zpracovat to nejzajímavější, co bylo možné z respondentů k danému tématu získat a doplnit příslušnými archivními záběry, které umožní připomenout dobu co nejvěrněji,“ uzavírá kreativní producentka Martina Šantavá.


Příběhy 20. století

scénář: Adam Drda
režie: Viktor Portel, Radim Špaček, Robin Kvapil, Ivo Bystřičan
kreativní producentka: Martina Šantavá


PR Česká televize