Tři nové příběhy cizinců, kteří se natrvalo usadili v České republice, přináší Česká televize v druhé řadě cyklu Domov můj. Pořad, který vznikl v Tvůrčí producentské skupině Patricka Diviše v brněnském studiu, vysílá ČT2 od 1. prosince 2019 vždy v neděli odpoledne.


Jak se u nás žije lidem, pro které Česká republika není rodnou zemí, ale přesto si ji vybrali jako svůj domov? Jak se mění jejich víra, tradice či hodnoty a jak se mění oni sami? Nejen na tyto otázky hledali odpověď tvůrci cyklu před dvěma lety. Dnes se k tomu tématu vrací a ve čtyřech premiérových dílech přinášejí pohled na konkrétní lidi, kteří u nás pracují a žijí svoje obyčejné životy.

„Do soukromí našich hrdinů nahlížíme během celého jednoho roku, všímáme si toho, jak se integrují v novém prostředí, a zároveň, jak jejich kultura a tradice zůstávají součástí jejich životů,“ uvádí dramaturgyně pořadu Martina Burešová a dodává: „Japonská šintoistka Satomi, izraelský Žid Avi a ukrajinský pravoslavný kněz Vasyl jsou důkazem toho, že se člověk nemusí vzdát vlastní kultury a víry, aby se mohl stát cennou součástí společnosti jiné země.“

Příběh každého z cizinců sledoval jiný režisér. Z jejich podkladů sestavil finální podobu jednotlivých dílů autor námětu a režisér Josef Fišer. Podle něj si cyklus vzal za cíl především informovat diváky. „Cizinců trvale žijících v České republice stále přibývá, ale o jejich kulturách toho často víme jen málo, bez ohledu na to, jak blízké či vzdálené nám jsou,“ zamýšlí se Josef Fišer.


Hlavní postavy cyklu:

Avi Perez je vystudovaný zahradní designer z Izraele. S českou manželkou Dianou a dcerou Keshet žije v Praze. Nejprve si tady otevřel malý obchod s košer potravinami, dnes má bistro v tržnici a v centru Prahy nedávno otevřel restauraci se středomořskými specialitami. „To nám sice značně zkomplikovalo natáčení, protože na nic jiného než na práci nemá čas, ale zase jsme mohli sledovat, jak se pod jeho rukama rodí nová provozovna. Obdivuji jeho pracovitost, pokoru a jak stále zůstává nohama na zemi,“ shrnuje natáčení režisérka Michaela Fišer Rozbrojová.

Vasyl Čerepko pochází ze Zakarpatí. Po studiích se stal knězem. V roce 2006 odešel se ženou Tatianou a čtyřmi z pěti dětí do Prahy. Začátky nebyly jednoduché, musel si přivydělávat prací na stavbě, aby vůbec rodinu uživil. Od roku 2013 působí jako duchovní v Chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Zároveň vede nedělní pravoslavnou školu a dobrovolničí jako duchovní kaplan v Motole. “Otce Vasyla jsem od prvního natáčení vnímala jako neúnavného, energií nabitého muže, který se nezastaví. Překvapilo mě, s jakou samozřejmostí a bez výhrad nás pozval k sobě domů. Vřelost, pohostinnost i moudrost celé rodiny mi budou chybět”, bilancuje režisérka Veronika Kvaková.

Satomi Nomi se narodila v japonské Hirošimě, kde její rodina stále žije. Otec je šintoistický kněz a toto náboženství Satomi praktikuje jako svoji životní filozofii. Po studiích pracovala v Německu, nyní působní v Praze. Spolupracuje s japonským velvyslanectvím, pomáhá organizovat česko-japonské akce a prezentuje japonské tradice. "Satomi je otevřená, komunikativní, společenská, veselá a hlavně nesmírně aktivní. Ve spojení s pověstnou japonskou svědomitostí naše společná setkání i jejich plánování fungovaly na jedničku,“ vzpomíná na natáčení režisér Petr Kotrla.


Domov můj

Námět, režie, střih: Josef Fišer
režie jednotlivých příběhů: Veronika Kvaková, Petr Kotrla, Michaela Fišer Rozbrojová
dramaturgie: Martina Burešová
výkonná producentka: Diana Tuyet-Lan Kosinová
kreativní producent: Patrick Diviš


Česká televize