Dva zajímavé dokumentární kusy na Prima ZOOM
Autor: TV Prima , e-mail: info@iprima.cz Přidané: 24.05.2020
Prima ZOOM přináší dva zajímavé dokumentární počiny. Nabídneme netradiční pohled na génia Leonarda a pak se podíváme na problematiku stoupajících moří a oceánů. Obrazy Leonarda da Vinciho jsou i dnes stejně fascinující jako před 500 lety, kdy vznikly. A to i přesto, že na světě existuje pouze 16 pláten přisuzovaných da Vincimu, a některá z nich jsou navíc nedokončená.


Abychom porozuměli dílům Leonarda da Vinciho, musíme se vrátit k tomu, jakým způsobem vznikala. Pomocí skic a skicářů, porovnání jednotlivých obrazů a analýzy infračervenou reflektografií – inovativní techniky, jež odkrývá kresbu pod vrstvami malby – se ve snímku Da Vinciho šifra zaměříme na mistrův talent, um i práci, význam i emoce v pozadí jeho umělecké tvorby. Da Vinciho šifra nabízí jedinečný a neokoukaný pohled na jeho malby, které jsou vynikajícím zachycením skutečnosti a dojemným svědectvím o životě stráveném snahou vystihnout svět v obrazech. A co uděláme se stoupající hladinou?


Prima ZOOM ví, co se dělo v historii i co se ve světě děje aktuálně:

26. 5. 20.55 – Da Vinciho šifra
Od 29. 5. 21.10 – Stoupající hladina


Da Vinciho šifra (repríza v pátek 29. 5. ve 14.55)

Leonardo da Vinci se narodil v roce 1452 uprostřed půvabné toskánské přírody jako nemanželský syn florentského notáře. Do Florencie, která byla v té době centrem renesance, kde se do uměleckých oborů vkládaly nemalé investice, ho ostatně otec ve 12 letech povolá, aby se učil kreslit a malovat v dílně známého umělce Verrocchia. Pozoruhodné zobrazení přírody charakterizuje ostatně i první Leonardův obraz, který namaloval ve 20 letech, „Zvěstování Panny Marie“. Věnuje se zejména zobrazení světla a stínu a vystižení složitých záhybů drapérií, které studuje na sochařských dílech. Svědčí o tom i detailně propracované roucho Panny Marie. Leonardo se zajímá i o malířské dění v sousední dílně bratří del Pollaiolo. Jeho první portrét zachycuje platonickou lásku benátského velvyslance, Ginevru deʻ Benci. Obrazu ale ještě chybí živost, charakterizující pozdější umělcova díla. Leonardo přejímá všechny nové a pokrokové myšlenky a studuje všechny dostupné vědní obory. Po světle a stínu se věnuje vyjádření pohybu, především na svých kresbách a skicách. Vytváří vlastní styl „instinktivní kompozice“, který ho osvobozuje od zavedených dogmat.

Jeho první zakázkou je obraz „Klanění Tří králů“, doplňovaná kompozice, která se zachovala v podobě přípravné kresby zobrazující přes 70 postav, 20 zvířat, přírodu a architekturu. Je to nejsložitější Leonardovo dílo. V následujícím období pracuje Leonardo v Miláně na dvoře vévody Lodovica Sforzy. Je mu 30 let a jeho pozornost se obrací k vyjádření emocí, které se odrážejí především v lidských očích, v pohledu, a dodávají obrazům život. Uchýlí se k několika pitvám lidského mozku a těla, aby zjistil, jak emoce vznikají a jak se přenášejí. Lidskou duši umisťuje do středu těla, pohrouží se do studia anatomie a snaží se vyjádřit trojrozměrnost pohybu. Mezi obzvlášť mistrné patří studie lidského ramene. Z této doby pochází i slavný obraz „Poslední večeře Páně“, v němž se šestačtyřicetiletý umělec soustředil právě na vykreslení emocí třinácti postav, rozdělených do skupinek po třech. Z množství přípravných náčrtů a studií se nám jich dodnes zachovalo pouze šest či sedm. Leonardo se pouští do rozměrného díla „Pojednání o malířství“, které ale – stejně jako mnoho dalších svých obrazů – nikdy nedokončí. Láká ho tajemství vesmíru a sil, které jím hýbou. Velkou pozornost věnuje i samotné realizaci obrazu, práci umělcovy ruky.

V 50 letech umírá jeho mecenáš Sforza a Leonardo je nucen vrátit se do Florencie. Ve zbývajících letech vytvoří tři klíčová díla, obrazy „Svatá rodina se svatou Annou“, „Mona Lisa“ a „Svatý Jan Křtitel“. Tvoří jakoby sám pro sebe, bez zakázky, což je na tu dobu nevídané, a zmíněné obrazy ho budou doprovázet do konce života. Umělec často mění kompozici, mnohdy i ikonografii kompozic a usilovně hledá okamžik pravdy, jehož nalezení předchází dlouhé a trpělivé zdokonalování. Již jeho současníci byli fascinováni „Svatou rodinou se svatou Annou“, zejména pyramidální kompozicí obrazu, který někteří malíři začali ihned napodobovat. Portrét mladé Florenťanky z počátku 16. století nazvaný „Mona Lisa“ se stává symbolem Leonardova umění, skutečnou meditací o uplývajícím čase. Navazuje dialog mezi portrétovanou a divákem, na něhož z obrazu shlíží. Leonardo zde použil své slavné sfumato, stírání obrysů zahalených do jemného oparu. V roce 1515 pozve francouzský král František I. umělce do Francie. Plně se mu tam dostává uznání, na které marně čekal od Říma. Své tři poslední obrazy si Leonardo bere s sebou a do konce života se k nim nepřestane vracet. Umírá 2. května 1519 na zámku Clos Lucé ve městě Amboise.


Stoupající hladina (4 díly, opakování v pondělí od 16.55)

Ve čtyřdílné mini sérii se fotograf a dokumentarista Kadir van Lohuizen zabývá důsledky stoupající hladiny moří. Na tom, jaký počítačový model se využije, už vlastně nezáleží, protože výsledek je vždy stejný. Během několika následujících dekád hladina moří výrazně stoupne a odhaduje se, že na konci 21. století bude průměrná hladina moří o sto centimetrů výš než dnes. V Jižní Asii a Pacifiku dojde ještě k mnohem významnějšímu navýšení. A důsledky toho pociťujeme už dnes po celém světě. Voda se navíc dotýká všech velkých problémů naší doby: klimatických změn, bezpečnosti, dostupnosti energií, chudoby, nárůstu populace, zemědělství, urbanizace a migrace. Jinými slovy, pokud nic neuděláme, utopíme se. Kadir van Lohuizen se už dříve s velkými ohlasy zabýval tím, jak vzrůstající hladinu moří ovlivní obyvatele nízko položených oblastí, jako jsou Velká Británie, Kiribati, americké Miami a Bangladéš. Tentokrát se vrací k lidem a místům, kteří v něm předtím zanechali hluboký dojem. Zjišťuje, co se od té doby stalo, změnilo a jaké kroky byly podniknuty ve snaze odvrátit čím dál větší hrozbu. Sledujte nezastavitelný příliv Kadirovýma očima a seznamte se se světem budoucnosti, ve kterém se naděje mísí se strachem.

S Prima ZOOM budete v obraze!


Filip Budák, Externí konzultant odd. Marketingu a PR pro FTV Prima, 21. 5. 2020

 
© satCentrum :: Česko-Slovenská satelitní a TV doména
http://www.satcentrum.cz/clanky/28149/dva-zajimave-dokumentarni-kusy-na-prima-zoom/