Někdo má radši psa, jiný zase preferuje kočku. A že se psi a kočky až na výjimky moc nemusí, se ví. Ale jak to funguje mezi těmi největšími zástupci těchto druhů? Přijměte pozvání do fascinujícího světa velkých šelem. A pak se s námi vydejte na vrchol čtyř nejzajímavějších velikánů. Zdolejte díky Prima ZOOM největší horu světa, Evropy, Afriky a Británie a poznejte jejich tajemství.


Prima ZOOM nabízí ta nejlepší NEJ:

22. 8., 20.00 hod. - Věční rivalové: Kočky versus psi
Od 23. 8., 20.00 hod. - Největší hory světa


Věční rivalové: Kočky versus psi (repríza v úterý 25. 8. ve 15.50 hod.)

Mezi kočkovitými a psovitými šelmami vládne nesmiřitelné nepřátelství. Na ty největší kopytníky si troufají lvi. Lovu se účastní všichni dospělí smečky, stahují se kolem oběti, jeden ze lvů pak oběť přidržuje a ostatní se na ni vrhají. Začínají ji požírat ještě živou. Vůdce smečky lvů je nucen čas od času bojovat o svoji pozici, když prohraje, odklízí se do bezpečí a noví vládci smečky vyvraždí jeho mláďata, aby mohli na svět přivést mláďata vlastní. Tento jev se nazývá infanticida. Psi hyenovití naopak o mláďata pečují společně, podobně jako lvi pak loví ve smečkách. Svou promyšlenou strategií – vytrvalým během a kousáním oběti do nohou – jsou v lovu častěji úspěšnější než lvi. Jejich mláďata oproti těm lvím mají absolutní přednost, a zajišťování jejich potravy je tak prioritou smečky. Nejlépe šplhat dovede levhart, před nepřítelem se schová i v koruně stromu. Jinak je to samotář, loví v záloze nebo se skrytě plíží. Svou oběť si snadno vytáhne i na strom. Šakalové jsou zase více společenští, žijí v párech a jsou velmi vychytralí lovci a zloději. Gepardi jsou nejrychlejší suchozemští savci na světě, ale chybí jim vytrvalost, takže svou oběť si vyhlídnou a strhnou k zemi. Hyena skvrnitá žije v matriarchátu, je velmi agresivní a má velmi silný stisk čelisti. Často se nechává vést supy ke zraněné či již mrtvé kořisti někoho jiného. Lvi si uzurpují své teritorium také zastrašováním konkurence, a to zabíjením mláďat jiných zvířat. Netknutá těla pak nechávají ležet na místě jako varování pro jejich rodiče. Mnoho gepardích mláďat je zabito, když je jejich matka na lovu. Lvi a hyeny mají mezi sebou neobvyklou nenávist, která přesahuje vztahy mezi psovitými a kočkovitými šelmami. Vzájemně se napadají, kradou si kořist a zabíjejí mláďata. Svým děsivým smíchem dovedou hyeny zahnat lvice od své kořisti. Pokud však lev jednu z hyen zabije, nesežere ji, pochutnají si na ní ostatní hyeny.


Největší hory světa (4 díly, opakování středy od 15.45)

23. 8. – Everest

Zavedeme vás do Himálaje, nejmohutnějšího pohoří světa, kde leží 14 nejvyšších hor a mezi nimi i ta úplně nejvyšší – Mount Everest (8848 m). Kenton Cool, legenda himálajského horolezectví, informuje o Everestu a jeho nebezpečích, jež na jeho svazích čekají, to největší pak u vrcholu, v zóně smrti, kde je nedostatek kyslíku. Mezi těmi, kteří se pokusili o dobytí Everestu, byli vojáci přeživší zákopy první světové války, členem jejich expedice byl George Mallory. Podnikli několik neúspěšných pokusů o výstup na vrchol a jako první při něm používali kyslíkové bomby. Třetí pokus podnikl Mallory s Irvinem, rozpoutala se však bouře a horolezci se z ní nevrátili. Poté byla expedice zrušena. Není jisté, zda vrcholu před smrtí dosáhli. Malloryho tělo bylo nalezeno po 75 letech Conradem Ankerem. Fotografie jeho ženy, kterou chtěl nechat na vrcholu, se u Malloryho nenašla – je možné, že ji zanechal na vrcholu. Dalších 30 let po pokusu Malloryho se o dobytí hory nepokusilo mnoho lidí. Výstup na vrchol hory znemožňuje také tryskové proudění, monzunové deště ale tyto proudy na dva týdny odkloní, v té době se na vrchol lze dostat. V tomto „okně“ se na Everest vydali po druhé světové válce Britové. Britský tým se na horu vydal z nepálské strany, měli novou technologii kyslíkových bomb. 100 metrů od hlavního vrcholu dvěma horolezcům došel čas i kyslík a vrátili se zpět. Britové měli čas už jen na jeden pokus, další dva horolezci – Edmund Hillary a Šerpa Tenzing Norgay – se vydali na vrchol a 29. května 1953 se jim to podařilo a pořídili zde známou fotografii. Veřejnosti byla zpráva sdělena v den korunovace Alžběty II. Šerpové nyní doprovázejí všechny výstupy na vrchol Everestu. Dále se podíváme na expedici z roku 2015, která se na svahu hory utkala o svůj život. Ráno došlo poblíž Everestu k zemětřesení a na tábor se valila lavina. Lidé se pokusili utéci, šerpové se je snažili navést do stanů. Ti, kteří přežili, měli štěstí, protože se dostali na konec laviny. Osmnáct lidí ale zemřelo. Následné otřesy později zabily další tři šerpy opravující trasy. Záchranáři museli horolezce evakuovat vrtulníky a sezona byla zrušena. Jaké je tajemství zemětřesení v oblasti? Před miliony let se Indie srazila s Asií a zvedla Himálaj. Mount Everest stále roste díky probíhající posouvání indické desky pod euroasijskou, ta způsobuje i zemětřesení. Nejvíce horolezců v historii – 170 – dorazilo na vrchol v květnu 2010.


30. 8. – Ben Nevis

V druhém dílu se podíváme na skotskou horu Ben Nevis (1345 m). Je to velice obtížná hora na slezení i díky počasí, stála již mnoho životů. Hora vznikla explozí vulkánu a je to nejvyšší hora Velké Británie. K největšímu počtu výstupů dochází na jaře a v létě. V 80. letech 19. století se zde rozhodla žít skupina mužů, kvůli studiu počasí. Byla zde postavena observatoř za přispění královny Viktorie. Stezka, jež zde byla vytvořena, se používá dodnes. Meteorologové zde měli těžký život a vydrželi to 20 let, ruiny stanice jsou na vrcholu dodnes. Údaje meteorologů však pomohly k pochopení chování počasí. Dále se podíváme na severní stranu Ben Nevisu, kde stále ještě leží mnoho neprozkoumaných oblastí. Jsou zde nejtěžší horolezecké stěny světa. Lezci zde stále hledají ještě neprozkoumané trasy. Jeden z útesů byl dříve znám jako „Nemožný výstup“, ale David Macleod po velkých a dlouhých přípravách stěnu zdolal. Stalo se tak v červenci 2008. David po výstupu stěnu pojmenoval „Stěna ozvěn“. Působí zde také tým záchranářů, kteří se na horu Ben Nevis specializují. Jsou to neplacení dobrovolníci z oblasti, vyrážející na pomoc vždy, když přijde volání o pomoc. V roce 2018 záchranáři oslavili 50leté výročí své služby. Probíhá zde rovněž nejtěžší běžecký závod Británie. Každoročně se běhu na vrchol účastní až 600 soutěžících.


6. 9. – Mont Blanc

Třetí ze čtveřice nejvěhlasnějších vrcholů světa je nejvyšší hora Alp a západní Evropy – Mont Blanc (4809 m). Ročně láká 5 milionů návštěvníků, z nichž 30 000 zamíří až na vrchol. Mnozí si také oblíbili výstup a následný sjezd na lyžích. Hora láká svým umístěním nedaleko Ženevy či Milána, ale prvně se o její zdolání pokusil až v 60. letech 18. století švýcarský vědec, bezúspěšně. Vypsal tedy odměnu pro prvního, kdo se na vrchol dostane, těmi se stali až po 26 letech roku 1786 místní venkovan Jacques Balmat s parťákem, doktorem z Chamonix, Michelem Paccardem. Jejich výbava byla proti současné úsměvná, možná až šílená – normální oblečení a delší opěrná hůl. Na vrchol vyrazili 7. srpna 1786, přenocovali ve vymrzlé jeskyni a po 14,5hodinovém pochodu dokázali zdánlivě nemožné. Mont Blanc byl zároveň nepřekonatelnou překážkou mezi Francií a Itálií, což platilo do 60. let minulého století. Země se pustily do velkolepého projektu – tunelu, měřícího 11,6 km. Země započaly vrtání z obou stran, postupovaly co nejrychleji, termín ale raději stanoven nebyl. Stavební dělníci použili tunu výbušnin denně, bojovali s proudy vody, postupovali průměrně 36 metrů za den. Po třech letech byli konečně Italové v polovině, pár dní po nich také Francouzi. Při budování tunelu zemřelo 23 lidí a dokončení trvalo další tři roky. Tunel fungoval 30 let bez nehod, až do 24. března 1999. V tunelu vzplanul kamion a rozpoutal inferno. Kvůli obrovskému žáru bylo místo nepřístupné desítky hodin. Zemřelo 45 lidí. Tunel nebyl na požár připraven, opravy stály 100 milionů liber a byla zavedena nová bezpečnostní opatření. Nyní tunelem projíždí bezpečně 5000 vozidel denně. Další kapitolou je počasí – jedna z nejničivějších lavin z 12. června 2012 strhla celou výpravu, devět lidí zemřelo. Stav sněhu nyní každodenně kontrolující týmy s výbušninami v batohu, hlídají lyžařská střediska. Zároveň je tu i systém, který dokáže lavinu odpálit na dálku. Ledovce se z hory posouvají rychlostí asi 137 metrů za rok. Díky tomu se podařilo nalézt trosky ze dvou leteckých neštěstí z 20. století, ovšem o desítky let později. Patřily letounu, který narazil do hory v roce 1950, totéž se pak opakovalo o 16 let později. Zemřely desítky lidí. Trosky letadla, osobní věci i části těl, které byly dříve nepřístupné, se pak objevily stovky metrů níže.


13. 9. – Kilimandžáro

Kilimandžáro je horský masiv téměř na rovníku v Tanzanii při hranici s Keňou. Skládá se ze tří nečinných stratovulkánů – Shira, Mawenzi a Kibo. Na vulkánu Kibo se ve výšce 5895 m n. m. nachází nejvyšší bod Tanzanie, a zároveň celého afrického kontinentu – vrchol Uhuru (česky vrchol svobody). Hora je od roku 1973 součástí Národního parku Kilimandžáro. V roce 1987 byla zdejší krajina prohlášena světovým dědictvím UNESCO. Vrchol byl poprvé zdolán armádním zvědem z kmene Marangu jménem Johannes Kinyala Lauwo, který vylezl na horu devětkrát, než si uvědomil, že se jedná o kráter. Lauwo byl průvodcem prvních „oficiálních“ pokořitelů hory Němce Hanse Meyera a Rakušana Ludwiga Purtschellera 6. října 1889. Vrcholový kráter Kibo vypouští plyn přímo na straně vrcholu Uhuru. Kibo má vrcholový kráter o průměru 2,4 km s hloubkou až 300 metrů. Vědci zjistili, že v roce 2003 byla tekutá láva jenom 400 metrů pod špičkou kráteru. I když se žádná nová vulkanická činnost neočekává, přece jenom jsou na místě obavy z toho, že se části hory můžou zřítit. Místní legendy hovoří o činné aktivitě před 170 lety.

To NEJ jedině na Prima ZOOM!


Filip Budák, Externí konzultant odd. Marketingu a PR pro FTV Prima