Všechny cesty za poznáním vedou na Prima ZOOM. Dokumentární skvosty pro vás: užijte si Příběhy středomořského lesa; vydáme se Do divočiny: Korea; čeká na vás Žralok bílý: Velký skok; ocitnete se Na tenkém ledě a ještě více unikátních snímků na Prima ZOOM ve 29. týdnu.


Prima ZOOM – svět ještě více zblízka!

19. 7., 22.00 hod. – Slunce: Peklo na obloze

Naše Slunce se zdá být na první pohled klidné – jenže není. Je to neuvěřitelně dynamické, bouřlivé místo, svět plný těžko představitelných extrémů. 23. června 2012 došlo k masivní erupci na Slunci, kvůli které unikl do vesmíru obří oblak solární hmoty. Byla to nejsilnější sluneční bouře za posledních 150 let. Země naštěstí nestála této solární bouři přímo v cestě. Jenže je jenom otázkou času, než nás zasáhne nějaká jiná. A až tato nabitá oblaka dorazí na naši planetu, můžou způsobit chaos v jakémkoliv elektronickém systému. Vždyť výsledkem minulých slunečních bouří byly rozsáhlé výpadky dodávek energie a naprostá ztráta satelitů. Důležitým ukazatelem solární aktivity jsou sluneční skvrny – temnější místa, která jsou jenom o něco málo žhavější než zbytek povrchu Slunce. Vědci ze Solární observatoře Kanzelhöhe v rakouských Korutanech je denně monitorují. Svá pozorování odesílají do Světového datového centra v Bruselu, kde se z nich jiní experti snaží vyčíst, jak se bude Slunce chovat. Jedině tak se můžeme dozvědět předpověď vesmírného počasí. Dokument představuje nejnovější poznatky tohoto vědeckého oboru. A nabízí čerstvý, nečekaný, a dokonce poněkud kontroverzní pohled na důležitou práci vědců z celého světa.


21. 7., 20.00 hod. – Příběhy středomořského lesa (Královna noci)

Věděli jste, že na naší planetě jsou jenom dvě mírná pásma, ve kterých může proběhnout jarní období? To, co většina z nás bere jako obyčejný běh událostí, je ve skutečnosti velký přírodní zázrak. Jaro je znovuzrozením života v nejkrásnější podobě. Zažijte ho v prostředí překrásných středomořských lesů, které patří k biologicky nejbohatším a nejrozmanitějším oblastem světa. Do hlubokých hvozdů zavítáme i v dalších dílech. Jsou totiž dokonalým domovem pro velké, ale poněkud plaché zvíře – divokého kance. Na podzim se příroda okolo nich najednou mění. Kdo se jí nedokáže přizpůsobit, zahyne. Sledujte, co se stane, když dorazí skuteční dravci: vlci. Nenechte si ujít jedinečné příběhy z nitra lesů; příběhy o životě a smrti, o přežití, a dokonce o lásce a nenávisti.


21. 7., 21.00 hod. – Do divočiny: Korea (Hlas přírody)

Po tisíce let byla Korea proslulá svými přírodními krásami, ale teď si na ni vzpomeneme spíše kvůli neustálé hrozbě válečného konfliktu. V zákulisí válečných jizev a vojenských opevnění přesto leží země uhrančivých půvabů a pozoruhodných zvířat. Bujné mokřady a mělčiny stojí v ostrém kontrastu proti vysokým horám a bouřlivým mořím. A majestátní jestřáb lesní, půvabný delfín tuponosý nebo zvídavý psík mývalovitý stále spokojeně žijí po boku tradičně založených Korejců stejně, jako tomu bylo po tisíce let.


23. 7., 20.00 hod. – Žralok bílý: Velký skok

V roce 2001 se u pobřeží jižní Afriky filmař Jeff Kurr a kameraman Chris Fallows stali svědky neuvěřitelné podívané: velcí bílí žraloci vyskakovali vysoko z vody a útočili na nebohé tuleně. A tak se zrodil báječný přírodovědný seriál Velký skok. O sedmnáct let a sedm dalších pořadů později kosatky několik žraloků žijících u Kapského Města pozabíjely a ostatní vyhnaly. Budoucnost přírodního fenoménu „létajících žraloků“ je tím pádem značně nejistá. Jeff a Chris vyrazili na Nový Zéland, kde se pokusí nalézt jeho místní obdobu. Přitom se ohlížejí za dříve zachycenými fantastickými záběry z jižní Afriky, aby se jim snáze podařilo najít to pravé místo. Budou nakonec taky skákat radostí?


24. 7., 20.00 hod. – Cesta života (Příběh začíná)

Takřka všechna zvířata světa stojí hned na začátku před obrovskou výzvou: jak přežít vlastní dětství? V africké divočině je rovnováha mezi životem a smrtí zvláště křehká. Zvířata musí rychle růst a dospívat, aby přečkala první období života se zdravou kůží. Kdo se dočká dospělosti, může se pářit. Jenže než k tomu dojde, každé zvíře zjišťuje, že všechno, co se naučí, rozhodne o tom, jestli uspěje, nebo ne. Dospět se dá jedině díky dovednostem, síle, odvaze a také vrtkavému štěstí. Ale ani pak není vyhráno. Cesta života je jedna velká bitva nejen o vlastní budoucnost. Správný partner k páření se těžko hledá. Jenže bez něj není možné zachovat genetické dědictví druhu. Podaří se to jenom těm nejsilnějším a nejodhodlanějším. A pouze nejzkušenější rodiče dokážou udržet svá mláďata při životě. Sledujte dramatickou přírodovědnou sérii Cesta života.


24. 7., 21.00 hod. – Na tenkém ledě

Do rozsáhlých oblastí v arktické části Ruska a Sibiře býval po desetiletí vstup přísně zakázán. Našemu filmovému štábu se vůbec poprvé podařilo proniknout do některých z nich a odhalit dramatické zhoršení kvality sibiřské vody, půdy a vzduchu. Připravte se na špatné zprávy. Tento dokument je nepříjemně aktuální i znepokojivý. A přináší napínavé, nervy drásající, málo známé záběry z prvních linií boje proti klimatickým změnám. Sibiř se zásadně mění. A pro lidi i zvířata, kteří tady žijí, to bude mít vážné důsledky. Tam, kde bývaly nekonečné, hluboké lesy tajgy, najednou zejí obří díry. Stovkami trhlin proniká na povrch metan, který je třicetkrát horším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. Řeky vysychají, a kvůli velkým písečným dunám v jejich prázdných korytech začíná střed Sibiře připomínat pustou a vyprahlou Saharu. Lesy každoročně decimují divoké, nezastavitelné požáry. Dříve neprostupná, ledem zamrzlá Severní mořská cesta je najednou plavitelná. Tlusté vrstvy permafrostu („věčně“ zamrzlé půdy) nezadržitelně tají a vydávají pozůstatky starověkých tajemství, včetně naprosto neznámých mikrobiologických forem života a obřích virů. Ty obsahují 8000krát více genetického materiálu než všechny dosud známé viry, nečekaně znovu ožívají, ale my přitom stále nemáme nejmenší tušení, jak velkou hrozbu pro lidstvo představují. Divocí sobi jsou přinuceni změnit každoroční migraci. Hladoví lední medvědi křižují vesnice, a dokonce i města ve snaze najít nějakou potravu. Vzácných racků sněžných se rodí čím dál méně. Životní styl arktických chovatelů sobů, který přečkal tisíce let, je nyní v ohrožení. Jejich živobytí se jim doslova rozpadá pod rukama. V arktické části Ruska už nejsou klimatické změny pouhou akademickou otázkou. Probíhají právě teď a rychlostí, jež vyvolává obavy. Vědci tvrdí, že bod zlomu byl překročen už před několika lety. Prokletá Pandořina skříňka byla otevřena dokořán.


24. 7., 22.00 hod. a 22.30 hod. – Utajené příběhy českých dějin III (Krvavý Radouš – příběh českého Modrovouse; Kouzlo a děs mikulášského večera)

Do světové literatury vešel hrůzostrašný příběh o zločinech vraha žen a dětí, francouzského velmože 15. století Gillese de Rais, zvaného v lidových pověstech rytíř Modrovous. Obdobné mrazivé příběhy najdeme i v místních českých pověstech – pozoruhodná je zejména látka o nestvůrném rytíři Radoušovi, bájném zakladateli města Plzně a hradu Radyně. V jiném příběhu, který poněkud připomíná známější slovenskou látku o čachtické paní, vystupuje jako pachatelka zločinů žena, a kromě toho má tato látka nesporně reálný základ. Opět se v souvislosti s ní setkáváme s postavou renesančního kronikáře Hájka z Libočan, nikoli však jako s autorem, ale jako soudním svědkem, který se, jakožto karlštejnský kaplan, zastal týraných služebných a byl, i přes značné osobní riziko, ochoten proti urozené paní purkrabí svědčit před soudem. Vraždy sice nebyly pachatelce prokázány, musela však strpět finanční pokutu, soudní napomenutí a vyplacení odškodného týraným dívkám. V závěru se pořad vrací k postavě bájného Radouše a uvádí pověsti o jeho posmrtné nápravě, když si odbyl svůj očistec jako strážný duch plzeňského kraje.

Tento díl mapuje tradici mikulášských obchůzek s nadílkou jakožto nejstaršího českého folklorního zvyku. Zmiňuje středověké zprávy o něm v českém prostředí i jeho poetickou krásu. Prostřednictvím ilustračních záběrů a fotografií přibližuje historickou osobnost svatého Mikuláše z Myry a církevní úctu k němu. Nejdříve popisuje známá fakta z Mikulášova života (jeho narození v řecké Petaře, význam Mikulášova jména, jeho pouť do Jeruzaléma, působení v biskupském úřadě, věznění pro víru i účast na nicejském koncilu). Potom pořad sleduje počátky uctívání biskupa Mikuláše jako světce, které se od pátého století rozšířilo v Malé Asii i v Evropě, zmiňuje přenesení Mikulášových ostatků z Myry do italského města Bari i politický význam svatomikulášské úcty v Rusku. Následně se věnuje legendárním příběhům spojeným se svatým Mikulášem – nejprve epizodě se třemi zavražděnými hochy, která vedla k Mikulášově pověsti ochránce dětí. Pak uvádí příběh o světcově zázračném ztišení rozbouřeného moře a zažehnání démona, který bránil plavbě lodi. Tato báje učinila z Mikuláše patrona námořníků. Pak se pořad zabývá vztahem mikulášské a vánoční nadílky (zmínka o slunovratu) a popisuje další české adventní zvyky (barborky, Lucie, Ambrož). Uvádí také středověkou žákovskou „hru na biskupa“ a s ní spojenou přehlídku maškar a jejich rozpustilé koledování od domu k domu, které patrně ovlivnilo počátky mikulášských obchůzek.


24. 7., 23.00 hod. – Archeologická senzace v Istanbulu

V srdci světové metropole, která je domovem 15 milionů lidí, došlo k archeologickému zázraku. Během výstavby nové transportní sítě za miliardy dolarů byl v Istanbulu objeven starověký přístav, který založil poslední císař celé Římské říše. Jmenoval se Theodosious. Jeho přístav byl více než 800 let zahalen tajemstvím. Až dosud! Co asi prozradí?


Poznávejte svět s Prima ZOOM!


www.prima-zoom.cz – unikátní on-line magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články, a ještě něco navíc.


Filip Budák, Externí konzultant odd. Marketingu a PR pro FTV Prima, 19. 7. 2021