Články - Zpravodajství

Dokumentární skvosty pro vás: poznáte Divoké Švýcarsko; projedeme se Afrikou na Pionýru; ukážeme vám Jak postavit město; vydáme se na Magický Island; dáme si pořádný závod Beskydská sedmička: 95 km, které ti změní život a ještě více unikátních snímků na Prima ZOOM.

Prima ZOOM – svět ještě více zblízka!

14. 2., 20.00 hod. – Utajené příběhy českých dějin V (Hvězdné války a astrologova smrt)

Rudolfínskou Prahu si často spojujeme se jmény velkých astronomů Tychona Brahe a Jana Keplera. Lišili se původem i povahou. Extrovertní bouřlivák Tycho pocházel z nejvyšších společenských kruhů, užíval si života i astronomické praxe. Kepler vzešel z velmi chudých poměrů a po celý život musel čelit ranám osudu. Stal se uzavřeným introvertem a věnoval se teoretickým výpočtům. Oba hvězdáře ovšem spojovala oddanost vědecké pravdě a zvolenému oboru. Oba dva však byli považováni také za věhlasné astrology. Byla pro renesanční učence astrologie jenom klíčem k pokladnám mocných? Zrod moderní vědy tak přímočarý rozhodně nebyl. Neodehrával se jako střet přežitého tmářství a pokrokového rozumu, jak nám sugerují obvyklá líčení osudů Koperníkových nebo Galileových. Historická realita byla často úplně jiná. Kdo byl v tehdejších sporech „padouchem“ a kdo „hrdinou“, není zdaleka tak jednoduché, jak se zdá. Nakolik byly činy evropských vzdělanců ovlivněny politikou a špionáží? A jak se s poměry své doby vyrovnávali oba astronomové, kteří našli domov v rudolfinské Praze? Jaký byl jejich vztah? A jaké byly příčiny záhadné Brahovy smrti? Mohly jeho skutky inspirovat Shakespeara k sepsání Hamleta? Co vypověděl astronomův hrob?

16. 2., 23.00 hod. – Divoké Švýcarsko (Skrytá krása pohoří Jura)

Švýcarsko je srdcem Evropy. Je to překvapivě velká malá země: nevelká rozlohou, ale bohatá na přírodní krásy. A stejně jako mnoho místních jazyků a kultur je zvláštní a jedinečná také různorodá krajina. Ve Švýcarskou najdeme mocné Alpy, husté lesy a vzkvétající zelená údolí, tajuplná rašeliniště nebo řvoucí vodopády. Středozemní jezera a rozeklané skály stojí blízko u sebe a oddělují je pouze mizivé vzdálenosti. Švýcarsko má mnoho divokých tváří, některé jsou známé, a jiné nám zůstávají utajeny. Je to země, která je neuvěřitelně bohatá na rozmanitost, divokou přírodu i úžasné scenérie. To vše přesvědčivě přibližuje každá epizoda mini série Divoké Švýcarsko.

18. 2. 21.00 hod. – Lumík: Malý gigant severu

Jsou malí. Jsou nevrlí. A zhruba každý rok se jich vynoří celé hordy zdánlivě odnikud. Seznamte se s norskými lumíky, zřejmě nejvíce nepochopenými, nejzáhadnějšími obyvateli Skandinávského pohoří. Toto není obyčejný dokumentární film, ale ekologický thriller o tom, jak populace lumíků exploduje a způsobí efekt domina v celé severské přírodě. Konec je dramatický a nevyhnutelný: lumíků prudce ubývá a šelmy najednou nemají co žrát! Extrémní výkyvy v populaci lumíků nejsou ničím vzácným. Jeden rok jsou jich všude tisíce, a další stěží zahlédnete aspoň jednoho. Jenže proč? Filmaři sledovali toto zvláštní zvíře několik let, stali se svědky návratu velkých šelem, a dokonce získali jedinečnou příležitost nahlédnout do soukromí lišky polární. Nastal čas odvyprávět pravdivý příběh o zvířecích obyvatelích severu.

18. 2., 23.00 hod. – Leni Riefenstahlová: Ledová vášeň

Leni Riefenstahlová je jednou z nejradikálnějších a nejvíce kontroverzních umělkyní 20. století. Arnold Fanck vymyslel žánr horského filmu a je výraznou osobností avantgardy 20. let 20. století. V květnu 1932 oba nastoupili na loď a vyrazili na pětiměsíční filmařskou výpravu do Grónska. Jejich cílem byla historicky první německo-americká koprodukce: SOS Iceberg – nejriskantnější a nejdražší filmový projekt dějin. Tento historický film přibližuje životu nebezpečné natáčení, inovativní filmařské postupy i nevyhnutelný střet nacistické režisérky s Hollywoodem. Zároveň rozebírá mýtus, který obestírá Leni Riefenstahlovou, a skládá poctu dnes prakticky zapomenutému filmovému pionýru Arnoldu Fanckovi.

19. 2., 20.00 hod. – Afrikou na Pionýru

Cesta napříč africkým kontinentem na legendárních a hodně starých motorkách Jawa Pionýr. Celovečerní road movie Afrikou na Pionýru přináší ještě bláznivější a odvážnější výpravu, než jaké známe díky žlutým trabantům Dana Přibáně. Právě jedné z kultovních expedic žlutých Trabantů se vedoucí výpravy motorek do Afriky, dobrodruh a režisér Marek Slobodník, sám na své Jawě 250 účastnil. Podobně jako výrazné postavy filmových komiksových vesmírů dostávají vlastní filmy, tak i jeho samostatné dobrodružství Afrikou na Pionýru mohou brát diváci jako takzvaný „spin-off“. Cestovatelský dokument Afrikou na Pionýru ukáže dobrodružství, které nezná hranice a které žene možnosti vlastního těla i svobodu ducha až do nejvyšších otáček. A zároveň přinese úchvatné záběry a pohled na přírodu a život Afriky, jaký nemá obdoby. Pět jezdců strávilo v sedle Jawy Pionýr pět měsíců, ze střední Evropy ke Kapskému Městu ujelo přes 15 000 kilometrů. Na tom nejméně pohodlném dopravním prostředku projeli pouští, pralesem i savanou, protnuli rovník a profrčeli kolem Kilimandžára a dorazili až na nejjižnější místo afrického kontinentu, na Střelkový mys, kde se setkává Indický oceán s Atlantickým. Během cesty spotřebovali 2500 litrů benzínu, natočili 360 hodin záběrů, provedli snad milion drobných oprav a prožili si dvě malárie. „Afrika nám dala úplně jiný pohled na život. Zažili jsme na cestě takovou volnost, jakou si v dnešním uspěchaném světě dokáže představit jen málokdo. Uvědomili jsme si, že právě svoboda je to největší bohatství, které máme,“ říká cestovatel a dobrodruh Marek Slobodník. Z mnoha hodin natočeného materiálu sestavil tým dobrodruhů průřez toho nejzajímavějšího. Vedle opojného pocitu svobody zažili jezdci i řadu dramatických a nebezpečných situací. Kromě nádherných panenských pláží Mosambiku se museli vyrovnat s nekonečnou pouští Súdánu, v etiopském vězení se potkali s utečenci mířícími do Evropy, odvážili se do největšího městského slumu Kibera v Keni a dva z nich pak podstoupili vlastní boj s nebezpečnou a mnohdy smrtící malárií.

19. 2., 22.00 hod. – Jak postavit město (New York)

Postavit dům není jen tak, ale co teprve celé město. V seriálu Jak postavit město se podíváme na vznik a stavební plány světových metropolí – Berlín, Neapol, Tokio, Seattle, Paříž, Sydney nebo Canberra. Ale začneme tou největší, mezi které patří i New York, někdy přezdívaný „hlavní město světa“. Žije v něm přes 8 milionů obyvatel a je to po všech stránkách globální město. Centrum, tvořené Manhattanem s Wall Street, je střediskem světového finančnictví. Životní náklady jsou zde velmi vysoké. Dnešní New York se zrodil z původní holandské kolonie zvané New Amsterdam. V roce 1811 byl s přibývajícím počtem obyvatel vypracován nový územní plán na základě pravoúhlé sítě, což podnítilo mimo jiné investice do nemovitostí. Počet obyvatel prudce vzrostl. 1. ledna 1898 se čtyřicet samospráv spojilo a vznikl dnešní New York. Jednotlivé čtvrti si nicméně zachovaly svou jedinečnost, k níž přispělo nemalou měrou obrovské množství přistěhovalců, kteří sem na přelomu století dorazili. Stále rostoucí populace si později vyžádala stavbu mrakodrapů, kterých bylo např. v roce 1931, navzdory krizi, postaveno 32.

New York nezapomíná ani na zeleň a volné veřejné prostory. Kromě těch mezi budovami se jedná především o Central Park zaujímající plochu 843 akrů, který ročně navštíví na 42 milionů lidí. Přes finanční potíže v 80. letech se díky ochranářské společnosti opět pozdvihl a dnes skýtá příjemné útočiště pro obyvatele i návštěvníky. Proslulý je i vyvýšený lineární park High Line v západním Manhattanu, otevřený v roce 2009. Problémem města zůstávají obrovské dopravní zácpy, které má alespoň částečně omezit kontroverzní „daň z dopravních zácp“, jejíž výtěžek by měl následně dopomoci k modernizaci newyorského metra. To má dnes 472 stanic a 416 km tratí. Nejen metro se ale pohybuje v podzemí. Vede tudy obrovské množství nejrůznějších trubek a kabelů a také kanalizace, na jejíž modernizaci se rovněž pracuje. Pozornost je věnována hubení krys a zachycování dešťové vody. Aby se škůdcům zamezilo krmit se v klasických popelnicích, instalovalo město v ulicích popelnice speciální, kam se hlodavci nedostanou. Nejslabším článkem infrastruktury zůstává odpad, jehož je denně třeba sklidit 25 až 30 tisíc tun. Jako jedna z možností zlepšit tuto situaci se jeví kompostování. Zato vodovodní systém je velmi dobrý, a to především díky podvodním akvaduktům, i když také zde se nabízí modernizace. Varovným příkladem zůstává hurikán Sandy, který v roce 2012 zaplavil část města, způsobil škody ve výši 19 miliard dolarů a zabil 44 lidí. Přes úspěšný rozvoj zažil v 70. letech New York krizi daňových příjmů, kterou v polovině 90. let začaly napravovat kroky, které podnikl newyorský starosta Giuliani. Proti rostoucí kriminalitě od té doby zasahovala sjednocená policie a k novému rozkvětu města přispěla i kampaň „I love NY“. Opět se plně obnovil turistický ruch, soustředěný zejména v oblasti bohatě osvětlené oblasti Times Square. I po katastrofě z 11. září 2001 se Newyorčané dokázali stmelit a společným úsilím navrátit městu jeho tvář.

20. 2., 22.00 hod. – Planety: Nové obzory (Vnitřní planety)

V průlomovém seriálu z produkce BBC se profesor Brian Cox zabývá výjimečným příběhem naší Sluneční soustavy. Každá z jejích planet zažívá už čtyři a půl miliardy let neuvěřitelné příhody plné úchvatných výjevů a epických dramat. Tato série využívá nejnovější data a poznatky z aktuálních průzkumů vesmíru a v kombinaci s prvotřídními digitálními animacemi odhaluje nepředstavitelnou krásu a vznešenost osmi planet, kterým teprve začínáme rozumět. Pětice epizod se postupně zaměřuje na vznik a vývoj čtyř kamenitých světů nejblíže ke Slunci, kterými jsou Merkur, Venuše, Země a Mars; odhaluje, že náš solární systém kdysi býval domovem ne jedné, ale dvou modrých planet; zkoumá planetu Jupiter, vedle níž jsou všechny ostatní jako trpaslíci; odhaluje dějiny Saturnu; a nakonec se zahledí k nejzazším hranicím naší Sluneční soustavy a ledovým světům hluboko v temnotách na jejím okraji.

21. 2., 20.00 hod. – Utajené příběhy českých dějin V (Alchymie nástrojem špionáže)

Obecná představa o dávných alchymistech, marně hledajících elixír mládí a urputně usilujících o přeměnu běžných kovů ve zlato pomocí bájného kamene filosofů, mívá komický nádech. Bývají považováni buď za pošetilé blázny, nebo za vychytralé šarlatány. Většinou však šlo o skutečné vědce, kteří vycházeli ze špičkových teorií své doby a prošlapávali cestu řadě pozdějších vědních oborů. Počátky alchymie sahají do starověku, jejím vrcholným obdobím se ale stalo šestnácté století, kdy se rozšířila po celé Evropě v rámci renesančního zájmu o zapomenuté dědictví antiky. Jedním z jejích tehdejších center byla i Praha císaře Rudolfa II., kde mimo jiné působily dvě nejznámější a také nejkontroverznější postavy tehdejšího hermetismu, alchymisté, mágové, ale i aktivní angličtí špioni, John Dee a Edward Kelley. Dee byl mimořádně sečtělým vzdělancem, matematikem a geografem, těšil se exkluzivní důvěře anglické královny Alžběty I., jejímž byl rádcem a dvorním astrologem, a působil také jako diplomat a zpravodajec. Na druhé straně byl až absurdně důvěřivým stoupencem magie a okultismu vůbec. Řídil své kroky podle doporučení svého spirituálního průvodce, údajného ducha zemřelé dívky Madimé. Podle všeho se učený doktor Dee stal objektem manipulace svého kolegy, Edwarda Kelleyho, podvodníka, který nakonec sám uvízl v sítích, které vytvořil, a našel v rudolfinské Praze svou smrt. Hledání alchymického zlata totiž není procesem hmotným. Odehrává se v srdci člověka a kamenem filozofů je láska.

22. 2., 21.00 hod. – Přírodní zákony módy

Každý živočich, od nejmenší améby až po obrovského plejtváka, potřebuje vhodný kabát. Matka příroda spoléhá na původní materiály a odvážné střihy. Navrhuje brnění odolné vůči nárazu, ale i přítulnou srst. Na první pohled se nevyhýbá žádnému módnímu stylu. Ale při bližším ohledání se ukazuje, že všechna zvířata podléhají přísným pravidlům oblékání. Žáby nebo mloci potřebují tenkou, propustnou kůži, naopak korýši nebo brouci spoléhají na tvrdý pancíř. A všechno, co je teplokrevné, samozřejmě nemůže přežít bez oblečení, které patřičně izoluje. Příroda dodržuje vlastní zákony módy, a tak se každé roční období nese ve znamení jedinečné kolekce. Na jaře to jsou působivě načechrané límce a péřové paruky, které mají ohromit a svést. Ale během léta je důležité udržet se v chladu, což se sice lehce řekne, jenže s takovou kraví nebo koňskou srstí hůře udělá. Naštěstí matka příroda dobře ví, co dělá. Odhalte její triky i všechny módní trendy.

22. 2., 23.00 hod. – Ptáci vs. letadlo: Zázrak na řece Hudson

U příležitosti desátého výročí zázračného přistání letu amerických aerolinek číslo 1549 na řece Hudson vznikl snímek Ptáci vs. letadlo. Vraťme se společně k této pozoruhodné události a odhalme, jak velký vliv měli ptáci i na další letecké nehody a neštěstí. Sledujte výpovědi očitých svědků, odborníků na bezpečnost leteckého provozu i předních vědců z oblastí ornitologie a divokého zvířectva. Dokument vyzdvihuje jejich průlomovou práci a snahu zabránit tomu, aby se podobné události v budoucnu opakovaly.

24. 2., 21.00 hod. – Návrat vydry

Poté, co vydry v celém Nizozemí vyhynuly, trvalo několik dlouhých desetiletí usilovné práce, než se je znovu podařilo navrátit do volné přírody. A dnes tam vydra skutečně zažívá velkolepý comeback. Jenže úspěch je velice prchlivý. Vydry znovu ohrožuje úbytek jejich přirozeného životního prostředí, houstnoucí doprava a všudypřítomné znečištění. Proto se jenom málo lidí může pochlubit tím, že se jim podařilo toto elegantní, ale tajuplné zvíře aspoň krátce zahlédnout. Přírodovědný film Návrat vydry vůbec poprvé zachycuje přirozené chování tohoto plachého zvířete v holandské přírodě.

25. 2., 21.00 hod. – Magický Island

Přírodovědný film Magický Island zachycuje, jak si nejpozoruhodnější místní zvířata dokážou poradit s překážkami. Díky tomuto dokumentu odhalíte, jak vypadají životy zvířat v islandských extrémech z úplně nové, mnohem intimnější perspektivy, a budete sledovat jejich celoroční zápolení s živly. Kromě toho získáte jedinečný přístup na mnoho míst z místní bizarní krajiny a uvidíte, jak postupně mění barvy – stejně jako se mění roční období. Jak se zvířatům daří přežít v takovém nehostinném terénu? Co je zapotřebí k životu mezi ledovci, pouštěmi a sopkami? A jak se vypořádat s vodou, která je takřka zmrzlá, a zároveň vařící?

25. 2., 23.00 hod. – Matka atomové bomby

Talentovaná fyzička Lisa Meitnerová předběhla svou dobu a zaslouží si stát po boku takových géniů, jako byli Einstein, Heisenberg nebo Otto Hahn. Byla moderně založenou ženou, která se musela potýkat s předsudky tehdejší společnosti a s názory, že se má starat hlavně o rodinu. Stala se významnou vědkyní a průkopnicí feminismu. Její život přesto není pouhým příběhem o překážkách, které musela jako žena překonat ve světě vědy a bádání. Na pozadí hrozivých událostí druhé světové války a holocaustu se odehrává dojemné drama zapřisáhlé pacifistky, jež svou prací položila základy nejničivější zbraně všech dob. Film Matka atomové bomby zachycuje období od začátku 20. století, přes studenou válku, až dodnes, kdy nukleární zbraně v rukou supervelmocí i pomatených diktátorů neustále hrozí lidstvu zničením světa.

26. 2., 20.00 hod. – Beskydská sedmička: 95 km, které ti změní život

„95 kilometrů, které ti změní život“ – tak zní krédo nejextrémnějšího horského maratonu v České republice s názvem Beskydská sedmička. Je to jen fráze, nebo se za tím skrývá mnohem víc? Dokument o outdoorovém fenoménu zachycující nejen jeho vznik a současnost, ale hlavně jeho smysl pro člověka jako takového. Beskydská sedmička, často zkráceně jen B7, je extrémní závod, horský ultramaraton a horský dálkový pochod, v Moravskoslezských Beskydech. Jedná se také o mistrovství ČR v horském maratonu dvojic. Vydejte se z Třince do Frenštátu po svých přes celé Beskydy!

26. 2., 21.00 hod. – Norské domy snů IV (1. díl)

Vydejte se společně s námi do Norska. Nenechte si ujít další zajímavé a poutavé domy snů, které sympatický tým zkušených designérů a šikovných řemeslníků upravuje přesně podle představ náročných klientů. Díky jejich láskyplné péči se staré barabizny postupně mění na domy, které jsou nejen krásné, ale i důmyslně funkční. Atmosféra tradičního života na venkově, dechberoucí, drsná, ale krásná příroda, fascinující přestavby a rekonstrukce… To je nejúspěšnější a nejzábavnější severský lifestylový pořad, který si nemůžete nechat ujít.

26. 2., 23.00 hod. – Dějiny letectví (Letíme!)

Od prvních mužů na létajících strojích k první světové válce, od prvního přeletu Atlantiku k supersonické éře… Seriál zachycuje příběh o nejodvážnějších skutcích v historii lidstva. Vykonali je muži a ženy, kteří se stali hlavními hrdiny dějin letectví. Jednotlivé epizody postupně odhalují, jak každý další nový objev nebo odvážný kousek vedl k překonávání hranic a technických možností po celém světě. Seznámíme se s předními osobnostmi tohoto epického příběhu a budeme sledovat, co dokázali, a to díky perfektním kolorovaným archivním záběrům shromážděným z mnoha různých archivů. S Dějinami letectví vyletíte do oblak!

Poznávejte svět s Prima ZOOM!

www.prima-zoom.cz – unikátní on-line magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články, a ještě něco navíc.


nové premiérové bloky	20.00–22.00     	22.00–24.00

Pondělí	                Cestování	        Vesmír
Úterý	                Historie        	Zvířata
Středa	                Příroda         	Extrémy
Čtvrtek          	Války           	Příroda
Pátek           	Příroda         	Záhady
Sobota           	Extra           	Historie
Neděle          	Dobrodružství    	Věda a technika

Filip Budák, Externí konzultant odd. Marketingu a PR pro FTV Prima, 12. 02. 2023