Všechno bude digitální – avšak v klasickém rozhlase a televizi ještě stále existují analogové „nedostatky“. V roce 2012 budou některé z nich minulostí.



V posledních letech už bylo o digitalizaci rozhlasu řečeno mnoho. V případě systému DVB-T se digitalizaci dařilo. U rozhlasového vysílání to ale dosud zadrhává. Do zahájení veletrhu IFA 2011 by se však systém DAB+ měl rozšířit do celého Německa.

Svou internetovou „streaming“ nabídkou si veřejnoprávní německé stanice zrovna oblibu nezískaly. Jejich příjem může být chápán jen jako trik, aby mohly získat koncesionářské poplatky i za počítač. I když příjem internetové rozhlasové stanice může fungovat u několika tisíců posluchačů, u televize to obvykle končí pouze u několika stovek diváků. Obraz se začíná zadrhávat a zamrzávat – skutečně to není vhodné ke sledování přenosů ze sportovních utkání nebo zpravodajství.

Kvůli poplatkům pro německé domácnosti a firmy, plánovaným na rok 2013, se rozproudila diskuze: dnes musí bez výjimky platit každý, kdo má rozhlasový přijímač, televizor, telefon nebo počítač. Pozitivní je, že technici rozhlasových a televizních stanic se zatím věnují vhodnějším vysílacím médiím pro televizi. V případě televize se hovoří o internetu jen v souvislosti s mediální knihovnou (tedy archivním materiálem, který nemusí být vysílán živě). To platí i pro hybridní boxy (Hbb-TV), kde internet poskytuje zpětný kanál, avšak nikoliv hlavní signál. A zpravodajství je možné sledovat, i když je posunuté např. i o pět minut.

Oproti rozhlasu probíhá digitalizace terestrické televize a satelitního přenosu naopak úspěšně. Zde došlo k bezprostřednímu vypínání a přechodu německých terestrických analogových vysílačů na DVB-T. U satelitního vysílání stanice dosud poskytovaly luxus souběžného analogového a digitálního šíření, aby starší přijímací zařízení nemuselo být měněno. Kvůli HDTV však analogové satelitní vysílání skončí už za rok, dne 1. 5. 2012 a využívané satelitní transpondéry budou uvolněny. Na tomto datu se shodly ARD, ZDF, VPRT, mediální skupiny Pro7Sat1 a RTL. Mnoho analogových satelitních receiverů pak půjde do šrotu, jen některé z nich by se mohly po té využít pro amatérské vysílání.


Mistrovství světa v kopané přineslo rekord ve sledovanosti

Také zavedení vysílání HDTV se označuje jako úspěšné, ovšem systém se prosadil až při příležitosti MS v kopané a nikoliv při původně plánovaných Olympijských hrách. Semifinálové utkání mezi Německem a Španělskem sledovalo 31,1 miliónů diváků a televize ARD tak prvně překonala hranici 30 miliónů diváků. To se jí nepodařilo ani ve „zlatých televizních létech“, která zahrnovala šedesátá a sedmdesátá léta minulého století, tehdy ale do počtu nebyli zahrnuti diváci v NDR.

Systém 3D-TV, který byl velmi propagovaný na veletrhu IFA, však odmítá ředitel techniky a produkce jihozápadní vysílací společnosti SWR (Südwestrundfunk), pan Bertram Bittel: „Při scénické produkci jako je Avatar může být scéna kdykoliv opakována. U živé produkce to ale není možné.“


DAB+ v celém Německu

Do popředí se dostal systém DAB+, pro který komise pro zjišťování finančních požadavků KEF (Komission zur Ermittlung des Finanzbedarfs) uvolnila zmrazené prostředky pro výstavbu německé celoplošné sítě. I pro stanici Deutschlandfunk by to mohlo být dobré, protože na VKV nemohla dosáhnout potřebné celoplošné pokrytí. K tomu lze nyní připočíst i celoplošnou stanici DR Wissen jako třetí kanál – po stanici Deutschlandfunk a Deutschlandradio Kultur. Celoplošně digitálně budou vysílat i některé komerční programy, m. j. literární kanál a fotbalová stanice 90elf. Doplní je regionální a lokální stanice, jako rozhlasové programy ARD v jednotlivých německých spolkových zemích a městské stanice.

Systém DAB+ využívá kódování MP4 (místo MP2) a je tak efektivnější. Do jednoho multiplexu DAB+ se tak dá umístit dvojnásobný počet programů. Do zahájení veletrhu IFA 2011 by mohlo být v provozu už 27 kanálů DAB+ včetně datových služeb. Muliplexy budou ovšem smíšené a některé programy budou zahrnuty v systému DAB, protože přijímače DAB vestavěné v automobilech dosud jen stěží zvládají novou normu.

Pro digitální rozhlas v pásmu VHF byl připravený národní frekvenční plán s celkem osmi vrstvami pokrytí signálem DAB. Protože se rozhlasový přijímač DAB dá pořídit již od 50 EUR, nemusí nové systémy posluchače odrazovat kvůli své vysoké ceně. Posílení DAB je tak dobré zejména pro celoplošné programy. Mohou využít všude stejné vysílací kmitočty – systém DAB je vhodný pro jednofrekvenční síť. Neustálé změny kmitočtu a s tím spojené problémy s pokrytím signálem VKV by tak mohly být minulostí.


Terestrický rozhlas je nezbytný

Pan Herbert Tillmann, ředitel produkce bavorského rozhlasu BR (Bayerischen Rundfunks), zdůrazňuje důležitost terestrického způsobu pokrytí, protože jen to je cesta pro přenosný a mobilní příjem mimo velké aglomerace. Pro mobilní vysílací sítě jsou důležité i kmitočty UHF. Kmitočtový úsek o šířce 80 MHz pro plánované sítě LTE z bývalých televizních kmitočtů (při dražbě) už vynesl 3,5 miliard EUR, celkem bylo dosaženo příjmu 4,4 miliard EUR.

Panu Tillmanovi jako zpravodajskému technikovi a inženýru je jasné, kde jsou přednosti vysílání a kde internetu: „Terestrické šíření signálu vysílači je nepochybně levnější způsob k dosažení bezdrátového a přímočarého pokrytí mnoha uživatelů identickým obsahem. Z povahy systému ale také vyplývá, že tzv. broadcast je velmi drahým způsobem pro šíření individuálního obsahu. Zde má internet jasnou výhodu jak u rozhlasu a tak i u televize“.

Pan Tillmann také upozornil, že televize na internetu je zatím problematická, naopak rozhlas je zde ve výhodě: „Momentálně se odhaduje, že 90 % kapacity světového datového provozu mají na svědomí obrazové datové soubory. /.../ Terestrické šíření je vysoce efektivní s ohledem na spektrum a náklady pro distribuci lineárních obsahů masovému publiku. Rozhlas nabízí jistou kvalitu (Quality of Service - kvalita služeb), nezávislou na počtu uživatelů a po celém území pokrytí.“

K tomu patří i zabezpečení kmitočtů ve zbylém televizním pásmu UHF, protože jen ty mají smysl pro terestrické televizní vysílání, když v případě pásma VHF a L-Band tomu tak není. A také další vývoj systému DVB-T s přechodem k efektivnějšímu DVB-T2. Bude tím, co ještě přijde, systém HDTV, který byl německém vysílání DVB-T dosud vyloučený?


S využitím zdroje: Dipl. Ing. Wolf-Dieter Roth, Funkamateur, č. 4, s. 363, volně upraveno a zkráceno