V roce 2002 je tomu již 45 let od počátků využití vrcholu Velké Javořiny pro retranslaci a TV vysílání. Protože se jedná o velmi známou kótu na pomezí Slovenska a Moravy a vy se často v diskusi na našem webu obracíte s dotazy na příjem TV a MMDS vysílání, neuškodí si o tomto vysílači napsat něco více.

Pro rozšíření TV programu v Bratislavě byl v roce 1957 tento vrchol vybrán jako mezibod na cestě televizního signálu z pražského studia do bratislavského. Na Javořině byl do podzimu tohoto roku postaven jednoduchý objekt pro zařízení radioreléové linky. První retranslační spojeni mezi Ostravou a Bratislavou bylo navázáno dne 3. 11. 1957, mezi Prahou a Bratislavou dne 14. 11. 1957.

Začátkem roku 1958 začala na Javořině výstavba regionálního televizního vykrývacího vysílače. K zahájení vysílání na 6. kanálu s horizontální polarizací (s instalovaným výkonem asi 100W) došlo pravděpodobně na konci března 1959 (/6/ uvádí rok 1958). Vysílač měl směrovou charakteristiku antén pro oblast Uherského Brodu a Staré Turé. Pravděpodobně se na stavbě podíleli také strojaři Přesné mechaniky ze Staré Turé, vojáci ze Spojovacího učiliště z Nového Města nad Váhem a asi i pracovníci Slováckých strojíren z Uherského Brodu.

V roce 1960 dokončili pracovníci podniku Průmstav Pardubice železobetonovou válcovou vysílací věž s výškou cca 50 metrů. Antény bylo možné umístit kromě přečnívající ploché střechy i po obvodu věže na dva balkonovitě vyložené ochozy v nejvyšších patrech. Literatura /8/ (obecný návrh věže na trase Praha – Bratislava) uvádí vnější průměr věže 7,52 m, průměr střechy 13,52 m, vyložení ochozů 2,55 m; 2,1 m a výšku podlaží 4,56 m. Stavba věže byla prováděna metodou tzv. posuvného bednění.

Protože docházelo k rušení zahraniční televizí byl dán do provozu (zkušebně od 15.4. 1961, trvale od 1. 5. 1961) nový vysílač na 12. kanále tentokrát s vertikální polarizací také s (asi instalovaným) výkonem 100W. Vysílač vysílal slovenský program, typ vysílače byl TRSA. Vysílací antény nového vysílače měly kruhovou vyzařovací charakteristiku. Aby si televizní diváci mohli přeladit na nový kanál, v období zkušebního provozu nového vysílače byl program vysílán souběžně i na původním kanálu.

V první polovině roku 1970 byl vyměněn vysílač typu TRSA za polský firmy ZARAT typu NTV/0,3. Vysílač měl pravděpodobně výkon ERP 2 kW.

Od května roku 1972 po dobu asi 7 let probíhá na Javořině výstavba technologické budovy pro technické zařízení nového vysílače. Od 1. 7. 1978 se dočasně zmenšilo pokrytí z tohoto vysílače a v některých místech se zhoršil příjem televizního signálu, neboť se vysílalo z náhradního anténního systému. V této době byla původní věž zvýšena o novou nadstavbu – příhradový stožár se sklolaminátovým válcem, celková výška byla více než 70 metrů.

Dne 17. 5. 1979 byl na Javořině uveden do provozu vysílač Uherské Hradiště na 21. kanále (ERP 8 kW) a vysílač Nové Mesto nad Váhom na 39. kanále (ERP 600 kW), oba s horizontální polarizací. Vysílač na 21. kanále byl součástí sítě vysílačů tehdejšího l. televizního programu (tzv. český okruh) a vysílač na 39. kanálu byl součástí sítě vysílačů tzv. slovenského okruhu tehdejšího 2. televizního programu.

Vysílače byly typu IV/V TV 20/4 D Tesla a NTV 2-IV ZARAT. Anténní systém druhého TV programu byl složen ze 64 anténních jednotek umístěných uvnitř sklolaminátového samonosného válce a anténní systém prvního programu měl čtyři anténní jednotky na ocelové příhradové konstrukci sloužící jako pevně spojený „nosič“ tohoto válce. Směrová charakteristika vysílací antény vysílače druhého programu byla kruhová.

Hlavním projektantem stavby byl Spojprojekt Praha a Bratislava, technologickou část měla na starosti Tesla Hloubětín (např. montáž anténních systémů, oživení vysílače druhého programu …), z Polska se spolupodílela firma ZARAT, hlavním dodavatelem byla Stavoindustria Dubnica, investorem byla Správa radiokomunikací Bratislava.

Od 3. září 1990 se vysílal 1. televizní program jako (federální) F1, slovenský okruh 2. programu jako tzv. národní program S1 (asi od 29. 7. 1991 STV).

Od 1. 1. 1993 vysílají z Javořiny programy STV1 (12V), STV2 (39H), ČT2 (od 4. 2. 1994 TV NOVA) (21H).

Protože vysílač od roku 1968 spravovala slovenská strana a také jediná silnice k němu vede ze Slovenska, připadl objekt po rozpadu federace právě jí (státní hranice procházela právě středem hlavního sálu vysílače). K výstavbě nového vysílače na území ČR, který by převzal vysílání do České republiky (uvažovalo se např. o nedaleké kótě Jelenec) ani v pozdější době už nedošlo.

V roce 1993 se začíná stavět vedle provozní budovy vysílače další vysílací stožár. Podle projektu stožár má tvar dutého ocelového válce o průměru 2,4 a 2 metry, na který jsou ve výšce asi 66 metrů připojené čtyři rozkročené „nohy“ o průměru 1 metru, které směřují k základu ke kotvení. Pro umístění dalších anténních systémů slouží plošiny o průměrech 8,5 až 10 metrů na úrovních cca 16, 24, 31 a 39 metrů, odražeč padající námrazy je ve výšce cca 46 metrů, pod vrcholem je laminátová část. Celková výška nového stožáru uvedená v návrhu je 134,5 metru. Z důvodu nedostatku místa pro ukotvení lan (blízkost budovy, několik metrů vzdálená státní hranice, terén) nebylo možné použít ekonomicky výhodný kotvený stožár.

Na stavbě se spolupodíleli Vítkovice – Bratislava s. r. o. (návrh, projekt), mostárna VSŽ Košice (dílenská dokumentace, výroba) a Stavoindustria Dubnica, Hutní montáže Ostrava (montáž). Díly o maximální délce 15 metrů byly na stavbu přivezeny automobily, na předmontážní plošině byly svařeny na délky cca 30 metrů, osazení do definitivní polohy bylo provedeno pomocí pásového jeřábu Demag CC 2000. Montážní styky jsou svary a třecí spoje. Stožár byl dostavěn v roce 1994. Na spodní konstrukci se začaly objevovat nebezpečné praskliny, proto musel být nejvyšší dílec vysílače nahrazen odlehčenou konstrukcí.

Od poloviny října roku 1995 se začal vysílat také program ČT1 na 47. kanále s horizontální polarizací (ERP 20 kW). Z důvodu zlepšení pokrytí jihovýchodní Moravy signálem ČT2 od 1. 2. 1996 začal vysílač přenášet na 47. kanále místo ČT1 program ČT2.

V roce 1996 se uskutečnila výměna systému vysílacích antén. Od 5. 12. 1997 je vysílán nově program STV1 na 56. kanále s horizontální polarizací (ERP 488 kW), paralelně s vysíláním na 12. kanále. V období před spuštěním programu na 56. kanálu probíhala obnova vysílacího anténního systému.

Dne 15. 5. 1998 (po 37 letech) ukončil vysílání vysílač na 12. kanále, byly přeladěny převáděče, přijímající signál z tohoto vysílače na tomto kanálu. Kanál je volný pro budoucí vysílání DAB.
Všechny TV vysílače vysílají do nového anténního systému na novém stožáru. U menší železobetonové věže byl zrušen anténní systém (i celá nadstavba se sklolaminátovým válcem).

I v současné době jsou z tohoto vysílacího střediska vysílány programy STV1 (56H), STV2 (39H), ČT2 (47H), NOVA (21H). U vysílače na 56. kanále je odstup nosné zvuku od obrazu 5,5 MHz, ostatní vysílače mají tento odstup 6,5MHz. Vysílací antény TV Nova jsou ve výšce 50 metrů, ČT2 ve výšce 70 metrů. Pro jiný televizní program již není v pásmu VHF a UHF volný žádný další kanál.

Od prosince 2001 jsou z kóty Javořina televizní programy šířené též mnohokanálovým distribučním systémem MMDS, vysílání kabelové televize společnosti SATRO je pro města Nové Město nad Váhem, Piešťany a Trenčín.

Asi od července roku 1990 se z Javořiny vysílá v pásmu VKV - CCIR program Československo (100,7 MHz) a Devín (103,2 MHz). S vysíláním dalších dvou programů Rádio Koliba (98,5 MHz) a Rádio Forte (88,0 MHz) se začalo na tomto vysílači asi od 1. května 1997. V současnosti jsou na této kótě v provozu čtyři rozhlasové vysílače s programy: Rádio Forte, Rádio Okey, Rock FM Radio a Rádio Slovensko. I rozhlasové vysílače používají nový anténní systém.

Vysílač Velká Javořina/Veľká Javorina má označení Uherský Brod pro Českou republiku a Nové Mesto nad Váhom pro Slovenskou republiku. Vysílač vysílá do okresů Uherské Hradiště, Hodonín a částečně i na zlínsko, ve Slovenské republice pokrývá větší část Pováží a Záhoří. Vysílací středisko leží ve výšce 969 m n. m. Obě věže a technologická budova svým typickým tvarem již zdálky dokreslují panorama vrcholu Velké Javořiny jak z české tak i ze slovenské strany.

Literatura:
/1/ Kerná I.: Strmo je na Javorinu, Televízia, č. 25/1978, s. 4 a 5,
/2/ Horov V.: Milióny na streche, (Vysielač 2. TV programu na Javorine v prevádzke), Televízia, č. 24/1979, s. 3 až 5
/3/ Hromkovič J.: Dva nové TV vysielače Veľká Javorina, Uherské Hradiště, Telekomunikace, č. 7/1979, s. 2 obálky
/4/ Kožehuba J.: Teleservis – Príjem z Javoriny, Televízia, č. 31/1979, s. 30,
/5/ Filípek M.: 25 rokov TV Kamzík, Telekomunikace, č. 10/1981, s. 2 až s. 3 obálky,
/6/ Seger J.: Naše televizní vysílače, vydalo Nakladatelství dopravy a spojů, vydání I, Praha 1982, s. 192 a s. 194
/7/ Figura L., Martinček M.: Televízna veža na Veľkej Javorine, Steel Structures and Bridges – 94. Vol. 2: The 17. Czech and Slovak International Conference, Slovenská technická universita, Bratislava 1994, s. 71 až 76
/8/ Grigar K.: Návrh věžové konstrukce retranslačních stanic, Pozemní stavby, č. 10/1959, s. 521 až 523
/9/ články z tisku*, DX Revue, Radio Revue, Přehledy vysílačů pro rok 2002.
* Hlas ľudu, Mladá fronta Dnes, Naše pravda, Páteční Dobrý den, Pravda, Rovnost, Rozhlas (a televízia), Slovácká Jiskra, Slovácko, Smena, Trenčianske noviny.

Pozn. v různých pramenech je udávána nadmořská výška střediska a i kóty Velká Javořina v rozmezí od 966 m n. m. do 970 m n. m. V poslední době je udávána nadmořská výška střediska 969 m n. m. Proto se liší textová část (969 m n. m.) a obr. 1 (970 m n. m.), obr. 2 (967 m n. m.), které jsou bez úprav převzaté z literatury.