Články - Zpravodajství

Stejně jako občas v tisku, tak i na internetových stránkách probíhají časté a bouřlivé diskuse k článkům na různá témata. Jedním z nich jsou i diskuse o společných televizních anténách, do kterých se sice zapojují samozřejmě zastánci všech technologií dodávek televizního signálu, ale ne vždy jsou jejich odpovědi natolik fundované a odborně podložené, a tak je řadový čtenář z takové diskuse spíše dezorientován než poučen.

Abychom se tedy v této problematice posunuli dopředu, pokusíme se současný stav a znalosti sumarizovat přímo pomocí odpovědí odborníků z této oblasti, a to nejen ředitelů či jednatelů odborných instalačních, revizních či znaleckých firem, ale také statistiků, právníků či zástupců centrálních orgánů vytvářejících legislativu k této problematice.

Jako dalšího nechávám pohovořit přestavitele firmy,

která se telekomunikacemi v oblasti TKR, STA a podobných věcí zabývá velmi dlouhou řádku let, jejíž představitelé jsou odbornými školiteli a zhotoviteli předloh pracovních postupů a hodnocení. Firma bývá často zvána i ústředním orgánem jako garanční při kvalitativním posuzování těchto záležitostí. Ten přichází se zcela novou koncepcí a novinkami, které asi značně celý pohled na STA radikálně změní :

V dobách, kdy jsem byl zaangažován do vstupu jedné zahraniční společnosti do některých našich kabelových sítí za účelem jejich vybudování jsem viděl společné televizní antény jako těžký kámen na krku snah o vybudování plnohodnotných kabelovek. A to i přes to, že jsem STA předtím dlouhá léta koncepčně navrhoval a budoval, ale pro kabelovky v jejich rozvoji byly klasické STA vhodné jen k prvnímu kroku co by nástinu území budoucí malé kabelovky. Byl jsem přesvědčen, že zejména ve velkých centrech naprosto zvítězí pouze kabelovky jako třeba v sousedním Německu a mnoho prvotních smluv s městy a územními správci bytových domů také v té době bylo koncipováno tím směrem, aby STA byla z nějakého důvodu zrušena či alespoň odpojena ( ne fyzicky odstraněna – nebyla představa, že by přešly do majetku kabelovek ), protože podle tehdejších koncepcí mohla být základní nabídka televizních programů placena z položek podobných reklamním.

Přiznám, že při expanzi TKR se tyto budovaly přímo živelně a na práci byly najímány mnohdy firmy jen pro to, že měly v tomto oboru stavební kapacitu, a tak se mohlo stát, že ne všechny domovní rozvody vyhovují plně třeba vyhlášce č.50 (rozvod je domovníma stupačkama veden těsně vedle vedení 220V či výtahovou šachtou), nebo k nim ani nebyla vypracována projekce či volba kanálů nezaručuje jedničkovou kvalitu obrazu či zvuku ). Ale nakonec vše bylo zkolaudováno někdy až euforicky téměř plošně a dnes to slouží svému účelu i v této podobě. Toto by měly právě odstranit finanční vstupy zahraničního kapitálu, protože na předělávku takových sítí běžná kabelovka dnes peníze nenajde. Ale to nejsou argumenty proti něčemu, to je jen konstatování, že při budování každého média se v zájmu co nejrychlejšího zabrání teritoria dějí nešvary.

Tím, že STA ovšem hlavní „kabelovkový nátlak“ přežila, dokázala svoji opodstatněnost. Proč si nepřiznat, že kabelovky nemají vždy dost vysoký počet abonentů ani ve velkých bytových domech a současně s připojováním dalších abonentů je i dost velký počet těch, co se od kabelovek odpojují. Zařízení je instalováno, a to nepoužívané stárne snad dokonce rychleji než to používané, takže proč třeba ty nepoužívané přípojky neprodat do vlastnictví bytů. Zas by bylo o starost méně. Nemyslím, že by počet abonentů kabelovek mohl již dál nějak významně narůstat, protože všechny lukrativní oblasti jsou již zakabelovány a zakabelování dalších území již bude znamenat jen zvýšené náklady na menší zisk. A k dalším výrazným financím si současné kabelovky asi nepomohou ani fúzemi, zahraniční investoři si to umí spočítat ještě daleko lépe. Proto jsme nyní koncepci dalšího využití STA technicky přehodnotili a i spolu s distribučními společnostmi placených programů dodávaných do republiky zatím jen pro některé kabelovky jsme došli k závěru, že zvýšení počtu platících diváků je možný nyní již jen cestou přes STA.

Technicky sice nemá většina STA hvězdicový rozvod, ale čas prověřil, že i staré rozvody mohou přenést více než 4 programy v pásmu VHF, takže rezervy tady jsou. A měřením a vyhodnocením možností u několika stovek náhodně vybraných STA se došlo k tomu, že investice do oprav STA se vyplatí, když se nabídne něco nového. Uživatelé STA jsou většinou ti méně náročnější na počet programů a jazykově třeba i méně vybavení diváci s požadavkem hlavně na české zábavné programy a nevadí jim obvykle, že programů není dvacet.

Proto se po delších jednáních se zástupci firem distribuujících do ČR placené programy – zatím pro tento rok zcela jistě HBO a předběžně český sportovní program (2 další jsou v jednání) otevírá možnost opravení STA odbornou firmou a zabudování ke stávajícím terestrickým programům i uvedený program.

Vzhledem k tomu, že SBD mají již nyní dokonce vlastní účty pro STA, bude tento program placen z účtu společně, a vzhledem k tomu, že bude dopředu paušálně placeno měsíčně za bytový celý dům (nebudou vlastně neplatiči), předpokládá se cena za filmový program dokonce daleko nižší než v kabelovce. Cena za tento konkrétní program by měla být měsíčně za byt v desetikorunách, vše bude dle počtu odběratelů, atd.

Licence pro poskytování této služby naší firmou již nabyla platnost a technicky mohou první oficiální montáže proběhnout již březnu, protože poskytovatelé těchto programů si vymínili zcela oficiální značku profesionálních přijímačů, aby byla jistota, že programy nebudou amatérsky „vypadávat“, apod. Nad akcí máme technickou garanci a pokud by měla zařízení od nás povolené (dodané či zakoupené) montovat nějaká jiná firma, pak budeme trvat na tom, aby její odborné zkušenosti byly certifikovány alespoň něčím takovým jako je třeba bývalá koncese k montážím STA, TKR a satelitních zařízení, kterou dříve vydávaly oblastní pobočky ČTÚ.

Rozhodně naše věci nebude moci montovat každý antenář se živnostenským listem na něco jiného než telekomunikační zařízení, protože tady je potřeba zcela nekompromisně vyžadovat vysokou odbornost a dvouletou záruku kvality montáže, aby se předešlo kritice nejen těch montérů, na které se prostě nedostalo, ale hlavně aby zcela byly dodrženy podmínky dodavatelů programů. Tím by se napravili i současné technické úrovně i těch STA, která pracují s nevyhovujícími komponenty a parametry.

Terestrický příjem také dost pokročil, takže české či přeshraniční televizní programy jsou vysílány stereo a když se vše dobře technicky udělá, není důvod, aby kvalita v rozvodu byla horší než 1. Zkoušky několika těchto systémů již běží a nejsou s tím problémy.V takovém STA bude možno počítat podle současných výsledků tak max. s 8 – 10 televizními programy dle výběru odběratele. Půjde asi o všechny české terestrické programy, asi jeden až dva přeshraniční a zřejmě tedy jeden filmový a jeden sportovní.

Tady už půjde o komplexní službu včetně placených programů, takže se budou platit i autorské poplatky podle zákona z celého STA. Ale to je dnes již u větších STA spojených třeba do malého TKR zcela běžné a finančně schůdné. Nevím, zda o podobných možnostech jednají s distributory těchto filmových programů už i slovenské firmy, ale v ČR to umožní přijímat atraktivní věci i v bytových domech v těch lokalitách, kde se s kabelovkou nepočítá. V současné době se probírají ještě některá možná technická omezení, ale ta s podstatou věci či termínem zahájení celé akce nemají podstatné souvislosti. Myslím, že to, zda bude na střeše příjem terestrický, analogový, ze satelitu, digitální či jakýkoliv jiný, není pro stávající obyvatele ani v příštích letech to podstatné, protože výroba a prodej digitálních televizorů je přece jen v masovém měřítku finanční hudba budoucnosti a nejprve by v tom směru bylo předělat celosvětově velké výrobce televizorů a zajistit jim trvalý odbyt. A to ve velkém zatím rozhodně nehrozí, ač je všude plamenně psáno kdo a kdy již také zahájí digitální terestrické vysílání.

Naši diváci STA však asi budou mít v příštích 10 – 15 letech televizory analogové jako běžný standart doby a při běžných programech na pobavení či zprávy jim to kvalitativně postačí. Konečně – standarty EU v tomto směru proti tomu nic nenamítají.

Pro nadstandartní služby jsou budovány jiné sítě a nic nebrání tomu, aby jich bylo v domě několik. To, že současně s placeným programem se chystáme poskytovat prostřednictvím STA i internet do domácností, o tom budeme informovat samostatně. Ale již dnes existují nám konkurenční společnosti, které montují právě na bytové domy internet tak, že jejich rozvody jdou k jednotlivým účastníkům sice „cestou nejmenšího odporu“, tedy nějakým stávajícím lištováním. Jejich cena je vysoce konkurenční kabelovkám a průzkum zájmu je již dnes prováděn třeba na některých sídlištích v Brně, Ostravě či Plzni, ale brzy se tato akce rozjede jistě i v jiných městech. Je to momentálně asi nejlukrativnější záležitost, asi jak bylo dříve zavádění satelitu.

Já se osobně daleko více bojím energetických společností, že se konečně probudí a stejné či podobné služby začnou nabízet prostě prostřednictvím používaného rozvodu elektrické energie. Vždyť způsoby přenosu obrazu a zvuku jsou již jinde používány běžně a tato zařízení se prodávají i u nás, drobným problémem jsou jen současně používané pojistky. Pokud se energetici této šance nechytnou, určitě se začneme o spolupráci s nimi v tomto oboru vážně zajímat, a třeba si k tomuto zajistit pronájem jejich sítě, protože toto je ještě jedna z mála možností k úspěšné konkurenci. Toto jsou záležitosti, které se klidně mohou rozběhnout již tento rok.

Rozhodně nás zatím jako nějaká reálná konkurence nestraší DVB-T ani DVB - S. Nikdo už ale nemůže čekat zlatokopecké zisky,což je myslím, jasné.

Vladimír Mazálek, www.tel-satexp.cz

<< 1. část 3. část >>