Další vývoj

Je otázka, jaký bude další vývoj širokopásmové kabelové sítě. V zásadě ještě stále existuje představa přechodu od rozvodných sítí pro vysílané programy na multimediální síť s interaktivitou (síť s komplexní službou - zn. FSN). Kdo působí v oblasti kabelových sítí?

- účastník,
- provozovatel kabelové sítě (pro sítě NE 3 a NE 4),
- ten, kdo nabízí ”náplň” (programu, služeb),
- výrobce přijímačů (přijímačů),
- regulační úřady (Regulační úřad pro telekomunikace a poštu - Reg TP), úřady pro média jednotlivých spolkových
zemí.

Mezi těmito subjekty je těsný, (různě) provázaný vztah.


Obr. 4 - Vzájemný vztah mezi subjekty v oboru kabelových sítí - Provozovatel kabelové sítě má určitý vztah ke všem ostatním subjektům v oblasti kabelových sítí. Uživatel kabelové sítě má vztah k provozovateli programu, tomu kdo nabízí služby, k výrobci přijímačů a provozovateli kabelové sítě.

Popis k obr:
Kabelnetzbetreiber .………........……………………....... provozovatel kabelové sítě
Regulierer ...................... ………………………………... regulační úřad (”regulátor”)
Diensteanbieter ....................………………………….... ten, kdo nabízí služby
Teilnehmer .....................……………………………….... účastník (uživatel sítě)
Programmveranstalter ................…………………….... provozovatel programu
Gerätehersteller ............………………………………... výrobce přístrojů (přijímačů)


Při vzájemných vazbách v kabelové síti se musí přihlédnout k tomu, že:

- Trh kabelových sítí je velmi „roztříštěný“. Na tomto trhu působí několik velkých provozovatelů sítě NE 3 a mnoho středních až malých provozovatelů sítě NE 4. Kromě toho existuje i velký počet provozovatelů kabelové sítě, jejichž síť vykazuje úroveň 3 a 4. Mají vlastní hlavní stanice a poskytují přímé připojení zákazníků.

- Použitelná přenosová kapacita širokopásmové kabelové sítě závisí stupni přebudování sítě NE 3, event. NE 4.

- V případě, že u širokopásmové kabelové sítě již existuje zpětný kanál, I. pásmo VHF se pak využije na směr signálu od operátora k uživateli, neboť kmitočty od 5 do 65 MHz bude nutno využít pro zpětný kanál.

- Dodatečné ”dovybavení” širokopásmové kabelové sítě o zpětný kanál se musí uskutečnit v síti NA 3 a NA 4. Přitom se v podstatě jedná o výměnu stávajících zesilovačů za alternativu, která umožní použití zpětného kanálu.

- U systému DVB je skutečnou výhodou tzv. ”navigátor”. V tomto případě se využijí servisní informace obsažené v signálu DVB (SI) a výsledky budou znázorněny na obrazovce jako seznam. Tak se dají na obrazovce identifikovat všechny programy a služby nabízené v kabelové síti, je možný jejich jednoduchý výběr.

- Pro uživatele širokopásmové kabelové sítě existuje rozmanitá nabídka a nové okruhy zájmu. Příznivá odezva u zákazníka ovšem závisí na ceně.

- Při každé změně nabídky programů a služeb v kabelové síti bude uživatel zkoumat, zda v tom pro sebe spatřuje přidanou hodnotu a zda se mu s tím spojené náklady jeví oprávněné.

- Při přenosu služeb je zapotřebí platformu standardizovat. Právě proto je nutno uvažovat o standardu MHP.

- Systém DVB v kabelové síti (DVB-C) oproti nynějším rozvodům analogových programů poskytuje značně více možností. Pro kabelovou síť je proto žádoucí spolehlivé řízení. Provozovatel kabelové sítě by měl mít pro každý z kanálů určenou průměrnou bitovou rychlost.

- Způsob přenosu (analogový nebo digitální) pro uživatele nehraje zásadní roli. Při nedostačující kvalitě signálu je digitální přenos pod určitou úrovní signálu dokonce nevýhodný, poněvadž se objeví rušivé artefakty (čtverečkování) nebo obraz zcela vypadne, zatímco u analogového přenosu se to většinou projeví jen jako větší podíl šumu v obraze.

- Zvláštností digitálního přenosu je také to, že v zásadě umožňuje adresnost každého jednotlivého účastníka, tj. individuální dosažitelnost.

- Přechod na systém DVB-C je spíše problém ekonomický a právní než technický. Pokud jsou širokopásmové sítě ”otevřenými”, představují tím část telekomunikační infrastruktury. Přitom je třeba dbát na to, aby se v případě širokopásmových sítí nejednalo o spojené sítě, nýbrž o sítě náležitě (pravidelně) rozčleněné do struktury ”stromu”.

Zdroj: rfe č. 5/2003, s. 37 až 39, přeložil Petr Miklík, volně upraveno a zkráceno

Kam směřuje německá kabelová síť? – 3. část
Kam směřuje německá kabelová síť? – 1. část