Kam směřuje německá kabelová síť? – 3. část
Autor: Ulrich Freyer , e-mail: rfe-online@rfe-online.de Přidané: 23.06.2003
Digitalizace kabelové sítě

Přechod na systém DVB-C se může uskutečnit síťovým způsobem. V každém digitálním kanálu bude pak přenášeno osm až deset programů v jednomu multiplexu. U dosavadní kabelové sítě NA 3, která většinou využívá technické vybavení do 450 MHz, nebudou (další kanály) nezbytné. Změna na DVB-C při nynějších 33 analogových programech by totiž vyžadovala jen čtyři kanály, takže 29 kanálů může být k dispozici pro další programy, nové služby, ale i přístup k internetu. Výstavba přenosových kapacit by se proto měla uskutečnit podle poptávky, tedy podle ekonomických kritérií.

Aby se dosáhlo příznivého přijetí nabídky kabelové sítě musí být (u širokopásmové kabelové sítě s technikou do 450 MHz) více přenosových kapacit určeno pro systém DVB-C. Pak lze přechod poměrně jednoduše provést výměnou zesilovačů za alternativu s mezním kmitočtem od 862 MHz. Protože na síti NA 3 zůstává nezměněné kaskádní řazení zesilovačů, není možné kabelovou síť využít až po mezní kmitočet, nýbrž typicky do 614 MHz. Takto se přece jen získá 18 kanálů. Tedy nejsou nutné (přílišné) náklady na síť HFC (hybridní koaxiální vodič).

Při přechodu na systém DVB-C by také měly být respektovány interaktivní služby vyžadující zpětný kanál, i když v prvním kroku (podle okolností) nejsou tyto služby plánovány. To znamená, že pásmo I je volně přiřazeno do rozsahu VHF, a tedy dojde ke ztrátě tří kanálů ve směru od operátora k zákazníkovi (nikoliv ve zpětném směru).

Aby uživatel přijal přechod na systém DVB-C (a nevyužil možnosti přejít k nabídce DVB-S nebo DVB-T), musí být v souladu nabídka programů a služeb, tedy ”náplň” (obsah). V tomto případě je ještě možný nárůst poptávky.

Provozovatel kabelové sítě se snaží přilákat své zákazníky rozsáhlými a zpravidla placenými službami. Bude Vám tvrdit, že je možné realizovat službu v digitální verzi jen v tom případě, pokud se set-top-boxy stanou jednotným ”koncovým bodem” sítě. Tedy boxy budou patřit do příslušenství provozovatele kabelové sítě. To je sice výhodné pro provozovatele kabelové sítě, nikoli však pro uživatele, neboť pro set-top-boxy pak neexistuje žádná konkurence. Tento koncept není možná ani potřebný ani praktický. Pro provozovatele kabelové sítě to má tu výhodu, že odpadá předběžné financování set-top-boxů jako součást sítě. Je mu však jedno, nabídne-li boxy ke koupi nebo k pronájmu.


Shrnutí

Přechod na systém DVB-C vyžaduje investice jak na straně provozovatele i na straně uživatele kabelové sítě. Při tom je třeba dbát na to, aby se u širokopásmových kabelových sítí jednalo o dlouhodobé investice.

Provozovatelé kabelové sítě by neměli vycházet z rychlé návratnosti investic také proto, že účastník vyšší náklady akceptuje jen v tom případě, jestliže tyto náklady odpovídají jeho nynější osobní analýze nákladů a přínosu. Proto by digitalizace v kabelové síti neměla zřejmě vyvolat euforii, nýbrž by měla být dosažena po malých krocích, orientovaných na ekonomická kritéria.

Výsledky, které mají na zřeteli zájmy uživatele a provozovatele kabelové sítě jsou dosažitelné prostřednictvím kreativního přístupu k řešení. Také je nutno dbát na prokazatelné rámcové podmínky.

Širokopásmová kabelová síť představuje potenciál, jenž může být optimálně využit díky systému DVB-C.


Zdroj: rfe č. 5/2003, s. 37 až 39, přeložil Petr Miklík, volně upraveno a zkráceno
Kam směřuje německá kabelová síť? – 2. část

 
© satCentrum :: Česko-Slovenská satelitní a TV doména
http://www.satcentrum.cz/clanky/5368/kam-smeruje-nemecka-kabelova-sit-3-cast/