Před pěti lety začalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) vysílat do Iráku: byla to půlhodina denně a redaktoři museli kvůli své bezpečnosti tajit i svoji totožnost - nemohli třeba nikde zveřejňovat své fotografie. Po pádu režimu Saddáma Husajna se atmosféra uvolnila. Redaktoři se mohli nechat konečně vyfotit i do redakčního časopisu, a pražské ústředí rádia dokonce hledá stálou kancelář v Bagdádu.


Zpravodajové zatím pracují v bagdádském hotelu. RFE/RL, financované Spojenými státy, zahájilo vysílání do Iráku 30. října 1998; o den později začalo i vysílání pro sousední Írán, připomněla v rozhovoru s ČTK mluvčí RFE/RL Sonia Winterová. Nebylo to ale bez problémů a tvrdých diplomatických protestů z obou zemí. Z původní půlhodiny živého zpravodajství se však nakonec obě vysílání rozrostla, do Iráku na 17 hodin denně. Íránci nyní mohou relaci poslouchat 24 hodin denně pod záštitou Radia Farda. Zvětšily se i obě redakce, mají zhruba po dvaceti lidech, řekla Winterová.

"Víme, že máme dopad, že nás lidi poslouchají," uvedla. "Jsme přijímáni s důvěrou. Jsem pyšný na to, co jsme za posledních pět let dokázali," doplnil prezident RFE/RL Tom Dine. V Iráku má redakce své novináře ve všech důležitých městech, zatímco před letošní válkou to byl jen jeden pouze v severní kurdské části, uvedla Winterová. Před pěti lety Irák i Írán počátek vysílání z ČR odsoudily, neboť to podle nich znamenalo zasahování do vnitřních záležitostí. Obě země také varovaly před tím, že vysílání může narušit vzájemné vztahy s Prahou. Írán tehdy dokonce odvolal svého velvyslance.

Zahájení obou vysílání tehdejší česká vláda zvažovala s ohledem na možná rizika teroristického útoku. Vláda Miloše Zemana se k umístění redakcí v Praze stavěla spíše rezervovaně. Nejednoznačný až odmítavý český postoj v té době vyvolal znepokojení ve Washingtonu. Od něj si vláda také vyžádala zaslání oficiální žádosti o umožnění vysílání do Iráku z ČR.