Navzdory výhradám, které lze mít k televizi Al-Džazíra, je tato arabská stanice v jistém ohledu nejdůležitějším zpravodajským kanálem na světě. Své vysílání začala v listopadu 1996 z Kataru, kde sídlí. Do začátků dostala 137 milionů amerických dolarů od katarské vlády. Dnes má ve světě 30 redakcí. Sleduje ji 30 až 35 milionů diváků (z 280 milionů Arabů), vedení stanice připravuje anglické vysílání a kanál věnovaný vysílání dokumentů. Jedním zdrojem jejího financování je obrazový materiál, který prodává do výměnných sítí. Získává také prostředky z reklamy, avšak některé arabské vlády, které v televizi vidí nástroj CIA, zrazují firmy od inzerce. Jinak je rozpočet zahalen tajemstvím, a to i pro Umara Isávího, redaktora, který stanici spoluzakládal.


Obrýlený muž středního věku pochází z Kuvajtu, kde se narodil libanonským rodičům. Začínal v rádiu a televizi v Bejrútu, vzdělání získal v USA a jako reportér BBC málem přišel o život, když se v roce 1995 on a jeho kolega ocitli pod palbou v srbské Krajině. Isáví byl postřelen, kameraman zahynul. Tady na Harvardově univerzitě Isáví přednášel o své práci. Hovořil o mučení, jemuž jsou novináři v arabském světě vystaveni; jeden kolega přišel o pravou ruku - tajná policie mu z ní stáhla kůži, k čemuž si "vypomohla" žíravinou. Isáví tvrdí, že televize nedělá propagandu, jen informuje. Uvádí, že jeho spolupracovníci jsou lidé různých názorů od marxistů přes liberály až po islámské fundamentalisty, ale na vysílání to prý není vidět. O nestrannosti některých reportáží Džazíry však lze pochybovat. Soudě podle webových stránek v angličtině (aljazeera.net), z vysílání zní protiizraelský tón. Někteří redaktoři chtějí za každou cenu usvědčit "zlovolný americký imperialismus".

Televize se však snaží vyslyšet všechny relevantní postoje. Když se v jejím islámábádském byru objeví další videonahrávka Usámy bin Ládina, stanice ji odvysílá a následují názory expertů a stanovisko amerického ministerstva zahraničí. Mnohem víc než západní kanály kryla Džazíra boje v Iráku prizmatem lidí trpících válkou. "Obrázky následků bombardování výrazně snižují sledovanost," říká Walter Isaacson, bývalý šéf CNN. Takže zatímco pravicový kanál Fox News neukazoval následky bombardování skoro vůbec a CNN jen občas, Džazíra plnila vysílací čas drastickými záběry mrtvých a zmrzačených.

Přesto je Džazíra faktorem, který postupně otevírá uzavřené arabské společnosti, kde je 40 procent lidí negramotných a televize je zásadním informačním zdrojem. Koneckonců, která státní arabská televize by si troufla udělat rozhovor s bývalým izraelským premiérem Ehudem Barakem? Která se věnuje rovnoprávnosti žen (Al-Džazíra má moderátorky a reportérky bez závoje)? U katarského emíra se střídají delegace vlád okolních států žádajících zásah proti štvavé stanici. Isáví tvrdí, že se ve svém současném působišti cítí svobodněji než v BBC. Emír prý nad televizí drží ochranou ruku. Zatím.


Zdroj: Tomáš Klvaňa, Lidové noviny, 1.11.2003