ZEK, den poté
Autor: Zdeněk Duspiva , e-mail: zdenek.duspiva@post.cz Přidané: 25.02.2005
Zákon o elektronických komunikacích prošel opakovaným hlasováním v Poslanecké Sněmovně, která odmítla úpravy Senátu. Sněmovna se nakonec věnovala hlavně diskuzi o veřejnoprávním digitálním multiplexu, kterému dala přednost před stanovením pravidel pro digitální vysílání všech dosavadních provozovatelů. Díky zjednodušení problematiky na poměrně dogmatické politické „zajištění jistoty pro ČT“ se poslanci v podstatě nedostali k serioznější a objektivnější diskuzi.

Při velkém politickém zjednodušení tak Sněmovna zamítla pravidla a srovnatelné podmínky pro digitální vysílání, a s tím bohužel i řadu velmi pozitivních změn, především technického rázu, které Senát navrhl. Sněmovna díky hlasům KSČM a vládní koalice ponechala původní sněmovní verzi. Hlavním motivem se stala snaha schválit jakoukoliv variantu jinak potřebného telekomunikačního zákona bez ohledu na konkrétní důsledky. Ostatně aktuální politické problémy samozřejmě nepřejí nějakým systematickým a racionálním přístupům a řešením.

Situaci v závěrečném projednávání a diskuzi bez výraznější potřeby objektivních argumentů poměrně dobře a zjednodušeně vyjádřil v internetové diskuzi jeden z nejvlivnějších lobbistů: …“nepotřebuji znát argumenty a co kdo říká (píše), mě stačí jen vědět kdo je říká (píše)“. V diskuzi i v následných reakcích a vyjádřeních politiků zaznělo až příliš velké množství nepřesných, zkreslených nebo vyloženě nepravdivých informací, že snad ani nemá cenu je nějak hlouběji komentovat.

V rámci obhajoby sněmovní verze s finálním pozměňovacím návrhem od neidentifikovaného autora se nejčastěji argumentuje, že vlastně nakonec ani nejde o onen žádaný veřejnoprávní multiplex, ale „jen“ o možnost digitálně vysílat. Zejména poslanec Jaromír Talíř opakovaně v médiích tvrdil, že rovněž nejde o nějaké přidělení současně nejlepšího multiplexu „A“, ale opět totéž - jen o možnost pro ČT vysílat digitálně další 2 programy. Ve skutečnosti schválený zákon nařizuje příslušným regulačním orgánům vyhradit kmitočty v síti s plánovaným pokrytím 95% (§ 175, odst.4). A protože RRTV vypsala tendr jen na 2 územně neúplné multiplexy, zbývá jen jediný , a to multiplex „A“ se 70% pokrytím – to bylo všem poslancům i RRTV v době schvalování známo a nevím, proč je tedy kolem tohoto faktu tolik zbytečného mlžení a zastírání. Dnes už tedy známe odpověď na podzimní opakovanou otázku: „Kam se poděl multiplex „A“?. Je vidět, že digitalizaci bohužel, i přes všechny deklarace, provází nepříliš transparentní chování a vyjadřování, navíc s neustálými proměnami a nekonzistencí názorů rozhodujících institucí a osob.

Senátní verze byla mj. kritizována pro „riziko“ neoprávněných nároků a především pro neproveditelnost navržených ustanovení. Hypotetické nároky regionálních televizí byly nakonec v krátké diskuzi relativně zmírněny, neproveditelnost se stala nepřekonatelnou. Tento argument se po celou dobu vyjednávání v zákulisí používal s odkazem na údajný zásadní názor ČTÚ na neproveditelnost tzv. překlopení současných provozovatelů včetně regionů. Předseda ČTÚ Ing.David Stádník se k věci nakonec veřejně vyjádřil až 22.2. ve večerním televizním zpravodajství (konkrétně ve prospěch senátní verze: „…Bylo by lepší, kdyby byla přijata senátní verze…“), tedy v době, kdy už bylo po všem…

Digitální vysílání se nakonec stejně rozběhne zcela mimo sféru a kompetenci politiků, na základě ekonomických a podnikatelských možností, schopností a zájmů provozovatelů a investorů. Tedy bez ohledu na křivolaké snahy zrychlovat (nebo podle redaktorů jedné TV stanice brzdit…) nebo „spravedlivě zvýhodňovat“ (ad vyjádření jedné levicové poslankyně…).


ing.Zdeněk Duspiva, publicista, 24.2.2005.

 
© satCentrum :: Česko-Slovenská satelitní a TV doména
http://www.satcentrum.cz/clanky/6830/zek-den-pote/