Novou postavou v seriálu Ordinace v růžové zahradě je starší ze dvou dcer MUDr. Aleše Čížka (Ladislav Potměšil), vedoucí pošty, ing. Vlasta Čížková. Hraje ji herečka SIMONA POSTLEROVÁ.


Prozraďte něco víc o vaší nové roli. Jaká je Vlasta žena?

Je to žena středního věku, trochu, jak se říká, zakyslá. Nemá vlastní rodinu, a tak žije s otcem a stará se o něj. Dost se na něj upnula a chce pro něj tzv. „jen to nejlepší“. To, že si její tatínek, který je už dvacet let vdovcem, našel novou partnerku – sestřičku Vendulku – nese velmi těžce. Nedokáže si představit, že by se do muže v jeho věku mohl někdo nezištně zamilovat. Proto si myslí, že Vendulka, musí být nutně vypočítavá holka, která ho chce jenom využít a která jde po jeho majetku. A podle toho se k ní také chová.


Může vám být Vlasta něčím sympatická?

Takhle to neřeším. Jsem herečka a zahraju ráda všechno. Na každé osobnosti, i když je záporná, se vždycky snažím hledat i její klady, hledat motivaci proč dělá to, co dělá, proč se chová tak, jak se chová. Při každé roli se snažím, abych ztvárnila celého člověka, aby to byla bohatá osobnost, ne jen černobílá karikatura.


Vlasta na otce žárlí. Znáte ten pocit?

Ani moc ne. Když u sebe zpozoruji v tomto směru jakýkoli náznak, snažím se to rychle odbourávat, protože bych pak byla nešťastná. Mám skvělou rodinu, dvě děti, a chci, aby se nám žilo fajn. Nechci se trápit něčím, co se v mnoha případech ukáže, že není tak docela pravda.


Než jste dostala nabídku na roli Vlasty, měla jste čas shlédnout alespoň pár dílů Ordinace?

Bohužel neměla. Jsem hodně vytížená, téměř každý večer mám představení a dopoledne zkouším. Role Vlasty ale přišla krásně načasovaná. Počátkem února mám v divadle zrovna poslední premiéru letošní sezóny, hru Jistě, pane ministře, a od té doby už nebudu muset zkoušet, takže se budu věnovat jen této krásné roli v Ordinaci.


Setkala jste se už někdy pracovně s Ladislavem Potměšilem?

S panem Potměšilem jsme kolegové z Divadla Na Vinohradech. Potkáváme se v různých hrách, ale zároveň se trošku míjíme, protože naše role spolu třeba nemají společný dialog.


České seriály bývají u diváků velmi oblíbené. Proč si myslíte, že tomu tak je?

Je to naše tradice už z dřívější doby, kdy hodně vysokou laťku nastavil Jaroslav Dietl. Diváci se těšili jak na výborné příběhy, tak na vynikající české herce, a totéž se jim dnes dostává ve většině českých seriálů. Lidé rádi řeší osudy druhých. Často si tak pomohou vyřešit i svůj vlastní život.

Teď už sice máme v televizi k dispozici spoustu zahraničních seriálů, ty však mají různou kvalitu a řeší se v nich situace, které jsou českému divákovi často dost vzdálené. Když se pak objeví tak dobře napsaný seriál jako je například Ordinace v růžové zahradě, je jasné, že se musí líbit.


Marie Skrčená, tiskové odd. TV Nova, 30.1.2006