Zatím ještě probíhá podrobná analýza právě schválené novely Zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, ale už v této chvíli se dají sledovat první nové změny, které norma přináší. Konečné poslanecké hlasování bylo výsledkem politické dohody dvou politických stran, ale i tak bylo třeba se vypořádat s množstvím pozměňovacích návrhů a zejména s řadou různých lobbyistických a politických zájmů. Ještě není zcela jasné, zda výsledný text přeci jen neobsahuje některé protichůdné nebo legislativně neprovázané body. I přes poměrně dlouhou přípravu a několik odkladů šlo nakonec o rychlé poslanecké dohody a změny, někdy až těsně před hlasováním, bez podrobného hodnocení jejich dopadů. Pokusme se alespoň v této fázi prostudovat některé úpravy. Je jistě možné, že dalšími analýzami , zejména právních expertů, se mohou některá ustanovení a spojení vnímat odlišně od dnešního pohledu

Proti původním předpokladům z počátku projednávání se nakonec poslanci rozhodli změnit i ustanovení a principy samotného mediálního zákona, které s digitalizací příliš nebo vůbec nesouvisí. Úpravy zkracují dobu platnosti všech nových licencí, které již nebude možné automaticky prodloužit. Podle prvních analýz se toto rozhodnutí týká i rozhlasových licencí, zejména pak licencí udělených v poslední době, jejichž držitelé nestihnou a nedosáhnou jejich prodloužení tak, jako je tomu u všech ostatních

Může také vzniknout rozpor u nově udělovaných digitálních licencí, včetně televizních. Rozhodne-li například RRTV o jejich udělení v zatím 16ti měsíčním trendu již nyní, budou uděleny na 12 + 12 let. Všechny další licence, udělené podle novely zákona v další fázi, již budou jen na 12 let, bez možnosti prodloužení. V případě, že RRTV počká s udělením až na definitivní schválení novely zákona, budou licence v tomto směru zřejmě sjednocené. Bude tomu tak zřejmě nejdříve koncem léta, v případě problémů při schvalovací proceduře asi až počátkem podzimu. Větší naději má rychlé udělení licencí v nejbližších dnech, jak o tom hovořil předseda RRTV na ČT24 v pořadu Otázky V.Moravce a když poslanec a předkladatel novely zákona Ladislav Skopal prohlásil,: „..že by RRTV už nemusela proces udělování licencí zdržovat… a kloní se k tomu, aby se to udělalo ihned…“.

Proti všem dosavadním verzím novely se vrací zpět téměř ve stejné podobě původní kritéria pro udělování licencí, která podle některých odborníků svým řazením obecně vyhovují více všem současným provozovatelům proti novým žadatelům nebo nově vytvořeným subjektům (§17).

Podobně se všech provozovatelů, včetně rádií, týká nové zpřísněné omezení převodu vlastnictví v subjektu držícím licenci (§ 21 odst. 6 a 7). Dosud musely osoby, které byly společníky ve společnosti, která získala licenci, zachovávat svůj podíl minimálně ve výši 66% po dobu 2 let. Nový zákon prodlužuje tuto dobu až na 5 let. Přísná ustanovení o regulaci vlastnictví však poslanci naopak zamítli v případě omezení křížení vlastnictví nebo při regulaci vlastnictví digitálních sítí. V případě omezení křížového vlastnictví mezi operátory a provozovateli programu pak například poslanci ČSSD zcela ignorovali dlouhodobý požadavek odborné komise ČSSD pro ICT. Toto neschválené omezení by se alespoň teoreticky týkalo televize Prima (ta již však má vlastnictví díky prodeji licencované společnosti a ponechání si CDG ve vlastnictví…i v tomto ohledu „vyřešeno“) a Českého Telecomu. Důvodem navrhovaných změn byly podle dřívějších vyjádření obavy o případném zneužívání pozice provozovatele multiplexu vůči „konkurenčním“ provozovatelům programů. Pracovní komise MI už tuto věc řešila před více než rokem a půl při přípravě ZEKu , kdy za účasti některých poslanců a zástupců operátorů tento požadavek většina přítomných odmítla.

Obě celoplošné televize mají podle zákona nárok na další nový kompenzační program, náhradou za závazek podpory digitalizace a především vracení analogových kmitočtů v souladu s Technickým plánem přechodu. Přijaté ustanovení je nakonec mírnější verzí původního návrhu, provozovatelé obdrží licence dříve. Nikomu se nemění licenční podmínky, pouze televize Prima je ode dne účinnosti tohoto zákona pro případ digitálního vysílání zbavena licenční podmínky sdíleného vysílání s regiony (původní licence TV Prima zní : …28.6.1994 RRTV ČR uděluje společnosti FTV Premiéra, s.r.o. (stanice Premiéra TV) licenci k provozování celoplošného televizního vysílání prostřednictvím satelitu jako centrálního programu pro regionální a lokální televizní vysílání. Zdroj např. Výroční zpráva RRTV, bod I.1.). Faktem také je, že téměř nikdo z poslanců nevzal v úvahu lednové stanovisko RRTV ve věci navrhovaných změn u regionálního vysílání, a ostatně až na výjimky se nereagovalo ani na další výhrady Rady k návrhu novely zákona

V rámci snahy alespoň nějak mírnit dopady prosazeného rozhodnutí o významném omezení činnosti regionálních televizí (v rozporu s platnými licenčními podmínkami), rozhodli poslanci údajně i o akceptování dalších změn. V případě návrhu poslance Koníčka (KSČM), podpořeného dle dohody kromě komunistických poslanců především poslanci ČSSD, mohou regionální televize žádat o změnu technických parametrů (návrh D I 3), resp. o změnu diagramu. RRTV je v tomto případě povinna automaticky takové žádosti vyhovět, vyjma některých výjimek ve vazbě na stanoviska ČTÚ či mezinárodní smlouvy.

Toto ustanovení však nehovoří o změně licenčních podmínek, tedy o jejich automatické změně. Tak například televize Prima, která má kromě sdílené licence s regiony i přímo vlastní regionální licenci pro Prahu, může po překlopení na digitál (podle přijatých přechodných ustanovení) teoreticky požádat o další změnu technických parametrů, resp. vyzářeného diagramu. Takovéto žádosti musí Rada podle návrhu poslance Koníčka v krátké lhůtě vyhovět. „Pražská“ Prima i další subjekty tedy mohou žádat o rozšíření území podle nově upravených definic (§2 odst.1, nové písm.e) pro regionální vysílání až na území pokrývající 69,9999% obyvatelstva, tzn. na samou hranici tzv. „celoplošnosti“. Podle dostupných podkladů není tato zmíněná regionální licence ani příliš programově svázána. Prima, která je přímým vlastníkem některých držitelů regionálních licencí tak má v tomto případě lepší pozici a určité nové možnosti než například televize Nova nebo další noví provozovatelé.

Všechny regionální televize mohou podle přechodných ustanovení také vytvořit programovou síť a nový sdružený nebo zastupující subjekt by mohl získat novou licenci pro regionální vysílání na území ČR (podmínka pro žádost - pokrývat celkem 33% území ČR nebo 33% obyvatelstva). V případě televize Prima jde, jak již bylo řečeno, o přímo vlastněné subjekty (100%). Tak by například televize Prima vytvořením sítě z vlastních dceřinných společností mohla získat další novou celoplošnou licenci s regionálním charakterem. Televize Nova nevlastní žádné regionální televize a tuto možnost oproti poslanci takto podpořené konkurenci nemá. Teoreticky lze o tuto licenci žádat téměř „obratem“, prakticky ale může dojít k získání takovéto licence mnohem později, v souladu se stanoviskem ČTÚ.

Regionální televize mohou podle bodu 5. ( a dalších) přechodných ustanovení získat právo vysílat digitálně v nezměněné podobě v regionální síti, ovšem musí se také zavázat navracet analogové kmitočty dle TPP.

Vždy však všechny nové regionální sítě nebo současné regionální programy vysílané digitálně mohou vzniknout jen za podmínky souhlasu ČTÚ, resp. v případě kladného stanoviska, že regionální síť (?) nebo místo v ní existuje. Podle posledního vývoje ale nebude regionální síť k dispozici ne dříve než za mnoho měsíců (nejdříve cca okolo roku 2007), a to v podobě kmitočtového přídělu, nikoliv v reálu. Taková síť bude muset být poté fyzicky postavena. Přednostně podle všeho budou sestaveny sady pro celoplošné sítě A,B,C nově 1,2,3.

Prioritně pak půjde o síť pro veřejnoprávní multiplex. Regionální licence mají různou dobu platnosti, některé byly nedávno prodlouženy až do roku 2020. Několik let tedy budou omezeny na právech vysílat i digitálně dle platných licencí, na rozdíl od jiných, lobbyisticky silnějších provozovatelů. Regiony tak budou podmínečně „překlopeny“ do digitálu, ale celoplošné televize dostanou za splnění této podmínky navíc zcela nové licence (potřeba rychlejšího využití analogových kmitočtů celoplošných televizí pro nové digitální sítě je přirozeně mnohem větší než v případě menších televizí). Celoplošné televize již byly „překlopeny“ pro digitální vysílání rozhodnutím RRTV na podzim 2005, ovšem podle některých názorů toto rozhodnutí není zcela úplné a bezchybné

Z novely také vypadl blok tzv. veřejného zájmu a tím se změnila i některá propojená ustanovení, včetně vztahu s povinnou nabídkou - tzv. must carry. Po dohodě nebyly schváleny úpravy vysílání veřejnoprávních médií (Změny zákonů o ČT a ČRo), včetně vysílání tzv.multimediálních služeb, které by měly být znovu předloženy a navrženy v nejbližší době v rámci dalších úprav mediálního zákona po letošních parlamentních volbách. V rámci této novely byly upraveny podmínky pro výběr koncesionářských poplatků, které by například Českému rozhlasu měly podle člena Rady ČRo přinést okolo 100 miliónů Kč (Změna zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).

Změnila se také původně zkrácená doba pro zahájení vysílání nově udělených televizních licencí zpět na 360 dnů, jako tomu bylo v případě analogového vysílání. Držitelé licencí tak získali více času na přípravu rozjezdu programů, pro operátory se pak tímto může zase prodloužit doba čekání na naplnění pozic ve svých sítích a jejich komerčního využití

Zatím není zcela jasné, co vedlo zákonodárce k přijetí některých úprav, případě k nahrazení některých pozměňovacích návrhů jinými , často neúplnými (například v případě jednoznačného odmítnutí aktualizačního návrhu G5 poslance ČSSD Máši a ponechání původní výborové verze atd.). Novela zákona byla podle jednoho z hlavních parlamentních lobbyistů skupiny televize Prima přijata i na základě jednání členů nejvyššího vedení ČSSD se zástupci CME ze zahraničí (vlastník televize Nova), kteří údajně proti návrhu vč. očištění licence Prima od regionů a dalším změnám neprotestovali. Přitom také CME kromě jiných podnikatelů v dalších případech investovala do vstupu na český mediální trh roce 2004 poměrně značné částky a to za určitých legislativních a podnikatelských podmínek, které se nyní poměrně zásadně mění – jak nakonec potvrdil i poslanec Ladislav Skopal v již zmíněném televizním diskusním pořadu : „(přijetím novely zákona)…dojde k trošku jinému rozdělení trhu…“

Pro přesnou analýzu bude ještě potřeba širšího posouzení přijatých změn a jejich promítnutí do praxe. Uvidíme také, jak na novelu zákona zareaguje RRTV a jak bude schopná si s některými novými ustanoveními poradit ve své správní praxi. Podobně je tomu i s ČTÚ a především s jednotlivými provozovateli vysílání a operátory sítí, včetně kabelových televizí.


Ing.Zdeněk Duspiva, publicista, 13.2.2006


Ilustrační snímky redakce pochází z tiskové konfernce ČRa, ČT, ČRo a TV Nova k zahájení DVB-T v Brně a Ostravě, pořádané dne 9.2.2006.