K dominantám lázeňského města Poděbrady patří už desítky let dva více než stopadesátimetrové stožáry vysílače, původně s dlouhovlnnou anténou. Stavba radiotelekomunikační stanice byla zahájena počátkem dvacátých let minulého století. „První oficiální vysílání se uskutečnilo v březnu roku 1923 vysílačem o výkonu pěti kilowatt umístěným v provizorní dřevěné boudě. Došlo tak k pravidelnému radiovému spojení Československa se zahraničím,“ uvádí historička Jana Hrabětová v publikaci s názvem Poděbrady.

Před osmdesáti lety se zde dokončila výstavba hlavní budovy a elektrárny se dvěma dieselovými motory, k dispozici pak byla primární linka o výkonu 15kV. Autorem architektonického řešení a stavebního projektu byl architekt Bohumír Kozák. Odborníci oceňují na stavbě hlavní budovy skloubení rondokubistických stavebních prvků s art deco stylem. Působivé a zajímavé je i interiérové řešení objektu.

Samotné vysílání se však potýkalo s technickými problémy a často trpělo poruchami. Všechno vyřešil až nový projekt modernější krátkovlnné stanice. Montáž moderních krátkovlnných vysílačů začala v roce 1935 a o rok později potom zahájila poděbradská stanice pravidelná krátkovlnná vysílání určená zemím severní Ameriky. Vysílač měl výkon 34 kilowat a byl využíván právě k radiovému vysílání. Podle dobového tisku pamatoval státní rozpočet na tento účel částkou tři a půl milionu korun.

Zkušební vysílání bylo zahájeno 24. července 1936 přímo na vysílači v Poděbradech. S pravidelnými relacemi se začalo 31. srpna. Ty už byly odbavovány ze studia Československého rozhlasu ve Vinohradské ulici, takže toto datum je považováno za zahájení vysílání pro zahraničí. Ohlas na relace Radia Praha byl obrovský a do konce roku přišlo na jeho adresu více než čtyři tisíce dopisů.

Až do roku 1989 sloužilo poděbradské středisko ke krátkovlnnému vysílání pro různé uživatele. Patřila mezi ně ČTK, ministerstvo národní obrany a ministerstvo vnitra. Stanice částečně sloužila i jako rušící centrum zahraničního vysílání do tehdy socialistického Československa.

Celý objekt dnes patří Českým radiokomunikacím. Na jednom vysílacím stožáru zůstalo vysílací zařízení, ten druhý měl být před několika lety zbourán. K jeho likvidaci ale nedojde protože celá stanice byla prohlášena za chráněnou technickou a kulturní památku.


Zdroj: (čej), MF Dnes, str. 04, 17.2.2006