Dne 11. 12. 1988, tedy před 15-ti lety, byla, z území pro starty evropských raket, Kourou ve francouzské Guyaně, vypuštěna první evropská družice pro televizní vysílání Astra-1A, provozovatele, společnosti SES (Societe Europeene des Satellites) se sídlem v Lucemburku – dnes SES Astra –s nosnou raketou Ariane-44. Tento den je dnes všeobecně považován za dobu zrození televizního vysílání „přímo“ ze satelitu s celoevropským, přeshraničním dosahem. A také to, když Astra-1A poprvé, dne 1. 2. 1989, s dvanácti kanály zahájila své vysílání televizních programů.

Jaký převratný vývoj byl s tímto veskrze nesporným projektem v Evropě zahájen, tenkrát ovšem nemohli přesně předvídat ani sami odborníci. Projekt Astra byl přitom nejen ve svém úvodu, nýbrž i ve své provozní pozici doprovázen řadou problémů.

V Lucemburku soupeřily dva koncepty. Jednak projekt Luxsat, favorizovaný společností CLT (Compagnie Luxemburgeoise de Telediffusion) a za druhé projekt Coronet, který podporoval tehdejší premiér Werner jako politický poradce. Projekt Luxsat měl vzniknout po vzoru německé TV-Sat.

Projekt Coronet inicioval někdejší americký manažer firmy Hudges a iniciátor úspěšného amerického komunikačního satelitního systému Galaxy. Avšak ztroskotalo se na neserióznosti jeho zakladatelů a finančních zdrojů.

O něco později se ustanovil zdánlivý vítěz tohoto klání, projekt Luxsat, jako technicky překonaný.

Zejména v Německu se za pomocí všelijakých spolehlivých (čistých) a nekalých prostředků (především ze strany Německé spolkové pošty) zkoušelo, jak překazit úspěšné tažení systému Astra. To se stalo např. při povinnosti přihlášení se a při zpoplatnění přijímacího zařízení pro družici Astra. A také (nikoliv naposledy) při pokusu, kdy systém Astra čelil jejich vlastnímu satelitu TV-Sat 2 a satelitu (u kterého se nepočítalo s přímým příjmem a využitelným jen podmíněně) DFS-Kopernikus. To ovšem úspěšný postup satelitu Astra nemohlo zastavit.

Avšak hlavní myšlenka projektu Coronet zůstala zachována a byla integrována do projektu Astra a v březnu 1985 společníky a finančními sponzory ze všech oblastí evropských států (na podnět lucemburské vlády) do založené soukromé společnosti SES.

V roce 1988 vypustila společnost SES svůj první satelit Astra-1A, za necelé tři roky později následoval jejich satelit – již Astra-1B a po dalších dvou letech třetí satelit v soustavě Astra. Od té doby se v asi ročním rytmu uskutečnily další starty, rozmach společnosti SES a jejich satelitního systému nebyl zastaven.

Z někdejšího regionálního provozovatele je tato společnost dnes, v podobě SES-Global, největším světovým provozovatelem satelitů. Díky zastoupení SES-Astra v Evropě a SES-Americom v Americe má SES-Global dvě rozhodující společnosti-provozovatele. Mimo to má podíl u nejvýznamnějších poskytovatelů mezinárodních satelitních služeb – tak např. Asiasat a Americom Asia Pacific v Asii, Nahuelsat v Argetině a Star One v Brazílii/Latinské Americe a rovněž i v NSAB ve Skandinávii.

Společnost SES-Astra má nyní v Evropě k dispozici 13 satelitů na třech pozicích, 19,2°, 28,2° a 23,5° východně, vysílají se, analogově a digitálně, televizní a rozhlasové programy a také multimediální a internetové služby. Pro 92 miliónů evropských domácností je tedy přiděleno asi 1100 televizních a rozhlasových programů.

Družice Astra-1A, která se stala synonymem zrození veškerého vývoje SES, popř. aktivit, se mezitím odsunula na pozici 5,2° východně. Zde je ještě dále k dispozici, i když její plánovaná doba využitelnosti již vypršela, pro dodatečné služby mimo segment „přímého“ televizního příjmu ze satelitu.

SES-Astra: Německo – Rakousko – Švýcarsko, www.ses-astra.com/market/deutschland/


Údaje o prvním evropském satelitu pro televizní vysílání Astra-1A:

start (družice) ……………………………………………… 11. 12. 1988
místo startu ……………………………………………….. . Kourou, francouzská Guyana
raketa (startovní) …………………………...……… Ariane 44 LP
číslo letu …………………………………………..………. V-27
mezinárodní satelitní index (označení) ……………..……..1988-104B
registratura …………………………………………..…..... 19688
uvedení do pozice ……………………………………..….. 1. 2. 1989
výrobce ………………………………………………..….. GE Astro Space
systém …………………………………………………...… GE 4000
základní těleso …………………………………………..… ve tvaru schránky
rozměry ………………………………………………….... 3,18 x 2,03 x 1,52 m
solární rameno (výložník) ………………………………rozpětí 19,3 m
startovní hmotnost ………………………………………... 1768 kg
hmotnost při oběhu (planety) ……………………………1045 kg
životnost (očekávaná) …………………………………… 12 let
životnost (dosažená) ……………………………………… více jak 15 let
kapacita provozních kanálů ……………………………… 16
kapacita rezervních (záložních) kanálů …………………... 6
vysílací frekvence ……………………………………….. 11,2 až 11,45 GHz
šířka pásma transpondéru ……………………………….. v současnosti 26 MHz
vyzářený výkon ………………………………………….. 51 dBW

počáteční oběžná dráha:
perigeum (bod dráhy tělesa , kdy je zemi nejblíže)………. 35 167 km
apogeum (bod dráhy tělesa, kdy je od země nejdále)……. 35 766 km
parametr dráhy …………………………………………… 0,07 Grad
doba oběhu ………………………………………………. 1419,58 min


Zdroj: Dipl. Ing. Hans-Dieter Naumann Funkamateur, č. 12/03, s. 1218, přeložil Petr Miklík,
volně upraveno a zkráceno