Prodejce set-top-boxů, David Racz z Mrákova shrnuje v Domažlickém deníku své zkušenosti ze startu DVB-T v regionu. Zmiňuje se i o zahájení DVB- T vysílání z bavorského Hoher Bogenu, při němž došlo současně k vypnutí analogových televizních programů. Otázky kladla redaktorka Milena Cibulková.


Za dobu fungování pozemního digitálního vysílání nabyl díky své profesi řadu zkušeností, a to jak s vysíláním, tak i s reakcí řadových občanů - prodejce set-top-boxů, David Racz z Mrákova, je také instaluje lidem v domácnostech.

Kolik jste zhruba nainstaloval v našem regionu set-top-boxů, a která skupina lidí má o ně zájem?

„Bylo to nejméně v šesti desítkách domácností. Jako prodejce se soustřeďuji na obce v okolí Domažlic, mými zákazníky jsou proto převážně lidé ve věku nad pětapadesát let.”


Zvládli ovládání nové techniky nebo měli problémy?

„Jak kdo. Nerad bych se někoho dotkl, ale technická gramotnost u padesátníků a starších je obecně nízká. Psaní SMS zprávy na mobilním telefonu zvládne jen hrstka seniorů. Pro mě je pak logicky obtížné vysvětlovat jim důvody přechodu na digitální vysílání. Starší lidé chtějí často řeči přeskočit. Zajímá je hlavně, jaký ‚čudlík’ mají zmáčknout, aby se mohli dívat na požadovaný televizní program.”


Řešíte tyhle případy ?

„U svých zákazníků nikdy nevynechám ‚přechodovou’ osvětu. Otázky na sebe pak nenechají dlouho čekat. Lidé se bohužel nejčastěji ptali, proč v digitálním vysílání na Domažlicku chybí Prima a Nova. Před zahájením provozu Multiplexu A z Vraního vrchu se přitom v místním tisku psalo o přítomnosti Novy jako o samozřejmosti. Úřední průtahy nikdo nepředpokládal. Naštěstí to už je, co se týče Novy, minulost.”


Jak lidé obecně vnímají digitalizaci?

„Tenhle přechod na zemské digitální televizní vysílání se pro obyvatele jeví jako velký zásah do jejich zvyklostí. Většinou v našem regionu žijí lidé konzervativní, kteří nechtějí měnit stávající stav. Digitalizaci vnímají jako tahání peněz ze svých peněženek, a to ze strany státních institucí. Nechtějí se na tento přechod dívat jako na logický technický pokrok posvěcený mezinárodními dohodami.”


Co jim například vadí?

„Lidé logicky očekávají, že s pořízením nového zařízení získají také odpovídající programovou nabídku. Dva nové programy České televize, ČT 24 a ČT 4 Sport, by místní klidně a rádi vyměnili za jednu Primu, kterou tu nemohou přijímat ani analogově.”


V čem tkví problém?

„Prima v regionu vysílá pouze v Domažlicích, a to s malým výkonem, který stačí pouze pro obyvatele města. Vysílání stejné stanice, ale z 50 kilometrů vzdáleného plzeňského Krkavce je pro polovinu místních obyvatel nechytitelné.”


Je to jejich jediná bolest? Jak jsou spokojeni s digitálním příjmem?

„Od nákupu set-top-boxu si slibují kvalitní a bezchybný příjem obrazu i zvuku. Z důvodu slabého vyzařovacího výkonu vysílače Vraní vrch, který činí jen 5 kW, se jim ale nedostane ani toho. I v případě stoprocentní kvality přijímaného signálu začne obraz čas od času ‚kostičkovat’.”


Jak reagují na to, že bude analogové vysílání koncem druhého čtvrtletí vypnuto?

„Vesměs jako strašáka, kvůli kterému budou donuceni pořídit si digitální přijímač.”


A jak vše vnímáte vy osobně?

„Období mezi červnem a srpnem 2007 už nyní vnímám jako obrovský milník. Lidé budou pod tlakem stát fronty na set-top-boxy a prodejci v této situaci logicky přijímače zlevňovat nebudou. Podle mých odhadů si minimálně pětina obyvatel našeho regionu nestihne set-top-box koupit včas. Česká povaha je navíc dobře známá svou vlastností shánět vše až na poslední chvíli.”


Co by, podle vás, pomohlo k tomu, aby lidé přijali digitální vysílání za své?

„Lidé na Domažlicku by rádi obdrželi oficiální osvětu ze strany státu. Něco podobného zatím obstarává pouze Česká televize na svých programech - navíc ve skromném množství.”


Před časem proběhla v Domažlicích diskuse o digitálním vysílání. Jaký na vás udělala dojem?

„V MKS bylo přítomno cirka 180 lidí, ne čtyři stovky, jak jsem se dočetl jinde. Za Českou televizi hovořili pánové Hanuš a Pop a za firmu Radiokomunikace pánové Roztočil a Hamáček. Po zhruba hodinové odborné přednášce přišla na řadu diskuze, kde se projevila velká technická negramotnost tázajících se. Šlo převážně o seniory, takže se ani moc nedivím.”


Co vás v MKS nejvíce ‚praštilo’ do očí?

„Každopádně zajímavé bylo, že drtivá většina zúčastněných byla z řad seniorů, mezi nimi i ti v hlubokém důchodovém věku, mladých tam bylo jako šafránu.”


Měla zmíněná beseda vůbec nějaký přínos?

„Určitě. Ti, kteří opravdu věděli, o čem se mluví, si z ní alespoň něco odnesli. Důležité ale bylo hlavně to, že se tato ‚konference’ vůbec uskutečnila a lidé obdrželi alespoň základní odpovědi na otázky ohledně zavádění digitalizace.”


Co, podle vás, přineslo vysílání z Hoher Bogenu, které začalo 6. prosince 2006?

„Nad jeho parametry mi spadla čelist úžasem. Na německé straně nikdo neřeší, který program má být spuštěný a jaký ne. Ve třech multiplexech začalo vysílat dohromady deset stanic, a to s úctyhodným výkonem 25, 50 a 100 kW.”


Zdá se vám signál z Vraního vrchu slabý?

„Vím, že výkon domažlického vysílače Vraní vrch může být po příchodu takzvané ‚analogové tmy’ navýšený na 10 kW. ”


Co je tou tmou myšleno?

„Je to doba, kdy u nás nebude analogově vysílat žádný vysílač. Zatím je ale otázkou, kdy k úplnému vypnutí analogového vysílání dojde. Technický plán přechodu předpokládá 10. říjen 2010, závaznost data ale zatím není žádná. Až ale nastanou jen digitální časy, poběží už, doufejme, dva hlavní vysílače v regionu - Svatobor u Sušice a plzeňský Krašov - s podobným výkonem, jaký dnes nabízejí bavorské multiplexy.”


Jak byste zhodnotil start bavorského vysílání?

„Zahájení DVB- T vysílání z Hoher Bogenu, při němž došlo současně k vypnutí analogových televizních programů, v sousedním Bavorsku proběhlo přímo vzorově. Všechny tři bavorské multiplexy naběhly bez jediné chyby a s televizními programy, které byly avizovány.”


Má tamní digitalizace nějaký přínos pro nás, pomineme-li příjem jejich digitálních programů?

„Jeden je nesporný. Došlo k přerušení zarušování naší plzeňské analogové Primy na 51. kanále a ta již běží lépe.”


Pokud budu chtít přijímat digitální signál z Hoher Bogenu, musím si pořizovat další anténu?

„Problém s pořizováním další antény speciálně na Hoher Bogen zde na Domažlicku ve většině případech odpadl. Tamní vysílač vyzařuje velkým výkonem a lze ho zachytit i na antény nasměrované k Vranímu vrchu. Snad se po zapnutí hlavních silných vysílačů pro náš region, tím myslím Svatobor u Sušice a Krašov u Plzně, také dočkáme takové ‚anténářské pohody’, jakou mají sousední Bavoráci. Ale na to si zatím musíme ještě minimálně dva roky počkat. Zatím nezbývá, než ‚lovit’ Vraní vrch, jak se dá.”


Zmínil jste, že řada občanů nechce přijít na chuť ‚digitálu’ a s nákupem přístroje otálí. Někdo očekává, že později set-top-box koupí levněji. Někteří také doufají, že jim stát nějak pomůže...

„Osobně si myslím, že tohle přání občanů je pouhou výmluvou. Kdo má zájem, může si iniciativně potřebné informace nalézt sám už dnes. Byť jsme obklopení tržní ekonomikou, většina lidí si stále myslí, že se o ně stát musí zákonitě postarat. Žijí tak slepě a v hlubokém omylu?”


Milena Cibulková, Domažlický deník, 3. 1. 2007