Vedle rozhlasových programů, které jsou dnes běžně přijímané ze satelitu, existuje i vysílání méně známých programových paketů v jiných systémech. Dnes si přiblížíme perspektivní systém pro Evropu, označovaný jako DAB-S.


Plánovaný digitální satelitní rozhlasový systém pro Evropu

Zájem o příjem ze satelitu AfriStar se v časovém období od konce roku 2005 do začátku roku 2006 výrazně změní, pokud se uskuteční současné plány na evropský digitální satelitní rozhlasový systém pro stacionární a mobilní příjem. Tento nový systém lze přirovnat k zatím lukrativně prezentovaným systémům v USA, XM Radio a Sirius Radio. Pro systém, budovaný v Evropě, byl navržen hybridní přenosový model DAB-S, který by měl umožnit nejen příjem ze satelitu, nýbrž i terestrické vysílání.

Je jasné, že dnes obzvláště v Německu panuje k takovému záměru určitá skepse, z důvodu negativních zkušeností s jinými podobně situovanými projekty (např. T-DAB). Proto se pro systém DAB-S plánuje, přinejmenším v počáteční fázi, využití západního svazku satelitu AfriStar, přičemž jako s hlavním cílovým trhem se (vedle Německa) počítá především s Francií a s Itálií.

Celý systém, přestože se o něm zatím moc nemluví, přitom není úplnou novinkou. Aby se soustředily zkušenosti a základní data pro jeho vývoj a provoz, je už od roku 2002 rozběhnutý evropský podpůrný projekt Rely (což je výraz pro spolehlivost), na kterém se podílí vedle Franuhofer-Institutu /4/ nejvýznamnější firmy kosmického a automobilového průmyslu.

V konceptu DAB-S je vedle vlastního satelitního systému potřebná i komplementární terestrická síť. Signál vysílaný z up linkové stanice k satelitu bude ze satelitu AfriStar zpětně vysílán k zemi. Na zemi se pak signál bude přijímat přímo individuálními přijímači anebo přijímači terestrické sítě.

Ty druhé poslouží zejména pro příjem na hustě osídleném území pokrytém tímto signálem, jako jsou např. územní aglomerace a velká města. Každý přijímač tedy signál obdrží dvakrát, protože vysílání ze satelitu bude v tzv. time diversity s rozdílem (odstupem) 4,32 ms. Přijímač obecně zpracuje pozdější signál, zatímco první (dřívější) signál uloží a zpracuje teprve tehdy, jestliže přímá cesta pro signál mezi satelitem a přímým příjmem bude rušena. Přepnutí mezi oběma datovými toky se uskuteční (v případě rušení jednoho kanálu) bez přerušení, takže reprodukce není rušena ani omezena.

Individuální přijímače by měly přijímat satelitní a terestrické signály simultánně – bude tak možnost volby lepšího signálu bez přerušení reprodukce. Kromě toho se předpokládá integrace pomocného systému pro navigaci, který má svůj základ v evropském systému Egnos/Galileo. Terestrická infrastruktura má vzniknout ještě letos a celý systém má být zprovozněn na přelomu roku 2005 a 2006.


Částečně využito zdroje: Dipl. – Ing. Hans-Dieter Naumann, Funkamateur (Německo), č. 2/2004, s. 139, volně upraveno a zkráceno


Doporučená literatura a odkazy na internetu:

/1/ Weber, H: WorldSpace – Digitální rozhlas pro Afriku zahajuje v květnu, Funkamateur, roč. 48 (1999), č. 3, s. 266 až s. 267,
/2/ Weber, H: Druhý satelit WorldSpace úspěšně odstartoval. Funkamateur, roč. 49 (2000), č. 5, s. 491,
/3/ Naumann, H.-D.: WorldSpace mezi eufórií a skepsí, Funkamateur roč. 48 (1999), č. 2, s. 155,
/4/ Integrované obvody Fraunhofer Institutu: Digitální rozhlasové systémy, www.fraunhofer.de,
/5/ WorldSpace: Satelitní digitální rozhlas, www.worldspace-europe.com/htm/gb/radio_future.htm,
/6/ Inmarsat: Celková komunikační síť, www.inmarsat.org,
/7/ Weidner, M: AfriStar – obsazení kanálů, www.afristar.de/kanalbelegung.html.