V našem článku Novinky v Czechlinku (a trochu i v ČT) jsme v závěru vzpomínali otázku kódování. A v tomto tématu bychom chtěli dnes pokračovat - ovšem nikoliv diskusí zda a jaké pořady kódovat, ale podíváme se na problémy, které tvoří přechody – tedy začátky a konce kódování.

Asi jste se už setkali s potížemi při přechodech z a do kódování pořadů, přenášených Českou televizí ze satelitu, se kterými si některé receivery či moduly nevědí rady, zamrzají anebo se zobrazí hláška o tom, že je signál není přítomen či je zakódován. I když se to dá většinou snadno vyřešit přepnutím předvolby o číslo výš a zpět či restartem přístupového modulu, chápeme, že se jedná nepříjemný problém.

Horší situace však nastává u poloprofesionálních či profesionálních receiverů, které jsou umístěné na přijímacích a distribučních místech kabelových sítí anebo na některých místních převaděčích či vykrývačích k dalšímu šíření signálu České televize. Zde většinou nenastává výpadek v dekódování signálu, ale dochází k jiné nectnosti – začne se rozcházet synchronizace obrazu a zvuku.

Situaci asi nejlépe ozřejmí konkrétní dotaz: „U profesionálního přijímače SCOPUS IRD 2600 a i u jeho předchůdce Philips DVS 8000 se při příjmu paketu CzechLink objevuje nahodile nesynchron zvuku a obrazu (třeba půl roku nic a potom 2krát za měsíc). Může na tuto nectnost mít vliv dekodér CryptoWorks, případně nový typ používaných karet? Čeho jiného se ještě chytit? Mohlo by na to mít vliv i částečné kódování, které Česká televize používá? Jen poznamenáme, že u přijímačů starších - Philips DVS 3831 - , které dekodér CW už obsahují (samozřejmě jiný typ, ale do přijímače se vkládá pouze karta) k tomuto nedochází.“ Tolik konkrétní dotaz.

Obrátili jsme se na specialisty přímo na Kavčích horách, kde je v areálu České televize umístěné také technické zázemí paketu Czechlink a též up link na družici Eurobird. Z odpovědi, kterou jsem dnes dostali, vyplývá, že o problému vědí, ale že je to opravdu složitý technický oříšek, který by dokonalo rozlousklo snad jen stoprocentní kódování vysílání. Zde je odpověď přímo od zdroje:

„Přijímače Scopus 2600 a Philips 8010 jsou v podstatě to samé a vyrábí je firma Scopus. Přijímače Philips 8010 se ale již dnes nevyrábějí.

Pokud se jedná o zmiňovaný problém s nesynchroností zvuku, ten je nám znám. Marně se společně s CTc snažíme vytipovat, co tento jev způsobuje. Z dlouhodobého pozorování se dá téměř z jistotou (co je v digitální technice jistota?) říci, že u trvale kódovaných programů se u těchto přijímačů nesynchronnost zvuku s obrazem neprojevila. Přikláníme se všichni společně k názoru, že nesynchron vyvolávají změny v módech kódování. Nemají na to vliv různé softwarové verze přijímačů a ani různé šarže CA modulů Cryptoworks. Periodicita nesynchronu je nahodilá.

Tedy ano, má na to vliv přerušování kódování.

Další nepříjemná vlastnost těchto přijímačů, o které se tazatel nezmiňuje souvisí s různými verzemi CA modulů Cryptoworks. Jde o občasné zamrznutí přijímače, které se dá odstranit převolením na jiný kanál a zpět (nebo vypnout/zapnout). Také tato vlastnost je vyvolávána přerušováním kódování a také neumíme identifikovat přesnou příčinu. S některou verzí CA modulu k zamrzání dochází velmi zřídka (1/rok) a s některou verzí často(1/měsíc).

Předpokládáme, že tyto problémy způsobuje vlastnost kompresní technologie Philips, která při změně kódování vyměňuje komplet tabulky a přijímač na několik sekund ztratí orientaci. Je to samozřejmě i věc softwarové verze přijímače v kombinaci s verzí CAM.

Poradit co s tím bohužel neumíme, neboť jiné typy profi přijímačů nemáme dlouhodobě vyzkoušené v reakci na přerušování kódování. Možná zkusit jak reagují Tandbergy, pokud je mají?, nebo trvale kódovat. Téměř bezproblémové jsou Philips 3831. Ty ovšem také již nejsou na trhu.“

Tolik odpověď, za kterou děkujeme. Takže řešení tohoto problému je asi mimo současné technické možnosti používaných receiverů. Tady by opravdu pomohlo jen kódovat úplně celé vysílání a to nepřetržitě (jako to dělá např. slovenská, ale i švýcarská a či rakouská veřejnoprávní televize).

V tom případě bychom ale měli také přehodnotit i dosavadní způsob distribuce přístupových karet na Czechlink. Buď přístupové karty prodávat všem zájemcům za např. roční poplatek, jako např. chorvatská HRT, anebo je prodávat za přiměřený poplatek pouze občanům České republiky, platícím koncesionářský poplatek, a to přímo Českou televizí, bez dalšího distributora (jako to praktikuje rakouská ORF).

Anebo prosadit smíšený model, tedy pro občany České republiky, kteří už platí koncesionářské poplatky distribuovat karty za přiměřené výrobní a manipulační náklady, a pro cizince, kteří mají zájem o češtinu na obrazovce stanovit tržní cenu, která by pokrývala i zvýšené poplatky za autorská práva na pořady pro celoevropské šíření v dosahu ozáření satelitu Eurobird.

Celá tato dnešní úvaha vede samozřejmě pouze k technickému řešení problému, ale neuvažuje o legislativním řešením či dopadu na vysílání pro naše krajany. To by bylo předmětem dalších a delších debat, třeba v diskusi pod tímto článkem. Za vaše reakce předem děkujeme.