V poněkud stísněném termínu jde do zrychleného projednání nový vládní návrh rozsahem relativně strohého zákona – Zákona o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti. Jde především o dorovnání naší legislativy s platnými evropskými směrnicemi. Ministerstvo kultury jej zpracovalo na základě usnesení vlády ČR z července 2003. Smyslem návrhu je tedy transponovat do českého právního systému směrnici Evropského parlamentu a Rady Evropy 98/84/ES již z roku 1998. Návrh, shrnutý do parlamentního tisku pod číslem 596, nepatří podle správy parlamentního webu mezi top 40 nejžádanějších, ale přesto je pro mediální i telekomunikační oblast poměrně důležitý.

Hlavním cílem evropské předlohy i naší domácí úpravy je ochránit placené a podmíněným způsobem chráněné služby informační společnosti a rozhlasové a televizní vysílání před protiprávním „pirátským“ jednáním. Zákon postihuje zařízení a způsoby, které umožňují obcházet přístupová zabezpečení. Předmětem je ochrana zařízení a opatření pro příjem chráněných služeb – hardware (set top boxy, integrované TV přijímače) a software (tzv. smart karty). Pro služby nabízené prostřednictvím internetu jde o přístupová hesla. Z praxe je jasné, že ani tato zařízení a opatření nedokážou zabránit zneužívání a obcházení zařízení chránicí zpravidla komerčně nabízené služby (financované z reklamy, sponzoringu nebo přímo hrazené uživateli). V důsledku pak zákonem definované „pirátství“ má vliv i na oblast audiovizuálního trhu (vč.kinematografie a CD a DVD) a následně formou daňových úniků i na státní hospodaření.

Významným prvkem je navrhovaná právní úprava pro služby chráněné z jiných než komerčních důvodů – například regionální ochrana autorských práv a především ochrana tzv. zvláštní skupiny uživatelů – tzn. dětí a mládeže („dětské zámky“..).

Postihy budou podle návrhu děleny na porušení zákona ze strany fyzických nebo právnických osob s odlišným správním režimem. Správním úřadem bude Český telekomunikační úřad, který by měl při postihu rozlišit závažnost porušení zákona. Postihován bude jak dovoz a prodej „pirátských“ zařízení, tak i jejich instalace a případná přímá i nepřímá propagace nepovolených přístupů ke chráněným službám. Sankce se pohybují od 500 000 do 2 milionů korun. Dosud byl tento způsob „pirátství“ u nás řešen postihy v rámci trestního práva a zákona o přestupcích, sankce a postihy byly však spíše nasměrovány na oblast autorsko-právní.

Předkladatel navrhuje účinnost zákona ke dni vstupu do EU, sněmovně pak navrhuje jeho přijetí již v prvním čtení (Zkrácené řízení podle Zákona č.90/1995 Sb.). Návrh je již zařazen jako jednací bod č.56 v rámci 30.schůze, začínající již 23.3. 2004. Je jen trochu s podivem, že se návrh dostává do Sněmovny až úplně na poslední chvíli, navíc resort kultury má ve Sněmovně ještě mnoho jiných návrhů a některé poměrně důležité dokonce z jednání stáhl (např.Zákon o ČT). Další nové zákony má navíc pro letošní rok ještě uloženy v legislativním plánu vlády, i když se zatím diskutuje zda jsou některé z nich vůbec potřeba – například Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Mediální oblasti se velmi zásadním způsobem dotýká návrh Zákona o elektronických komunikacích, i když z tohoto pohledu nebyl dosud výrazněji diskutován či připomínkován. V současnosti probíhá připomínkování návrhu zákona již na úrovni Legislativní rady vlády a bude dobré se k tématu vrátit, i třeba z pohledu příprav na regulérní digitální vysílání.


ing. Zdeněk Duspiva, publicista, Česká média, 21.3.2004


Další článek k dané problematice: Bude ANO pro EU znamenat NE pro neautorizovaný satelitní příjem?