V první hodině druhé třídy jsme se věnovali výběru
přijímacích antén. Řekli jsme si, že u satelitního, úzce směrového příjmu vzdálených signálů s malou intenzitou velmi záleží na kvalitě antény. Hodinu jsme potom zakončili otázkou: Jaká velikost antény je vlastně optimální?
|
Obr.1 - vyzařovací diagram družice EuroBird |
Vím, že se jedná v případě leckterého čtenáře - žáka naší satelitní školy o řečnickou otázku. Vždyť parabolu má takovou, jakou si sám, či za pomocí prodejní či montážní firmy vybral, zakoupil a nastavil.
Dobře, souhlasím. Opravdu je skoro každý z nás v určitém směru omezený ve volbě velikosti antény několika hledisky. Samozřejmě jsme limitováni určitým výběrem na našem trhu, dále svými finančními možnostmi, ale hlavně velikost přijímacího "talíře" nám do jisté míry určuje prostorové hledisko. Tedy kam a jakým způsobem anténu namontujeme. Ne každý bydlí v rodinném domku s rovnou střechou či má u domu velkou zahradu, kde si, po vykácení určitých "zbytečných", stínících dřevin, může si dovolit instalovat i rozměrnou klasickou středovou parabolu o průměru přes dva metry.
|
Obr.2 - vyzařovací diagram družice Thor 2 |
Naštěstí je to dnes v době dostupného digitálního vysílání díky silnému signálu z řady družic zbytečné. Jak jsme minule uvedli, pro nové satelity Hot Bird, Eurobird i obě satelitní pozice Astry vystačíme (připomínám, že v digitálu!) s velikostí paraboly o průměru 60 - 70 cm. Pro Thory, Siriusy, Koperniky a novější Eutelsaty z pozice 16., 10. a 7.stupňů východní délky je lepší použít paraboly o průměru 80 - 90 cm.
Něco jiného je ale dálkový příjem "exotických" družic z východního (60 - 78,5 stupňů východně) a nebo ze západního orbitu (21,5 až 58 stupňů západně), kde nám často ani průměr 140 cm nezaručí kvalitní obraz bez dropoutů či výpadků digitálního signálu. Ale nemusíme chodit až tak daleko, jak jistě potvrdí satelitní fanoušci z Moravy, ale hlavně ze Slovenska, i analogový příjem některých stanic z transponderů družice Astra 1B ve vertikální polarizaci nám může činit na malou parabolu problémy. Proč je tomu tak?
|
Obr.3 - vyzařovací diagram družice Sirius 2 (FSS beam) |
Odpověď nalezneme v pohledu na tzvn.
vyzařovací diagramy. Pokud si je chcete prohlédnout, najdete je na naší Česko-Slovenské satelitní doméně na adrese
http://www.satcentrum.com/druzice/, samozřejmě jednodušší je kliknout tlačítkem myši na záložku nahoře - Družice, a pak již vyhledat odkaz na Databáze družic nebo na Obr.4.
Jedná se o zjednodušený obrázek mapy - části zeměkoule, ozářené signálem, vysílaným ze satelitních transponderů jednotlivých družic. Tvar pokrytí Země není pravidelný, většinou se jedná o tzvn. laloky, tak jaký je záměr provozovatele družice či pronájemce transponderu zabezpečit příjem pro obyvatele v dané lokalitě. Tento lalok jde samozřejmě matematicky spočítat a nasměrovat tak ozáření i pro menší, blíže specifikovanou oblast. Typickým příkladem je třeba směřování signálu transponderů družic Astra první generace na Kanárské ostrovy, které patří k oblíbenému místu dovolených mnoha obyvatel Evropy a které jsou součástí Španělského království.
|
Obr.4 - vyzařovací diagramy družice Astra 1B - vertikální polarizace |
Podíváte-li se na vyzařovací diagramy různých družic pozorně, jistě si všimnete, že laloky jsou ohraničené čárami, udávajícími území zaručeného pokrytí signálem o určité hodnotě. Buď je přímo uvedená doporučená velikost průměru přijímací satelitní antény, a nebo - a to u většiny diagramů, najdeme na obrázku číselné hodnoty. Pro Ku pásmo 11-12,5 GHz jsou udávané hodnoty mezi 40 a 55. Tato čísla udávají velikost efektivního vyzářeného výkonu (EIRP) v dBW (decibelwatech). Mezi hodnotou EIRP a velikostí paraboly platí určitá úměra, tedy při pokrytí území silnějším signálem nám postačí k bezproblémovému příjmu menší průměr paraboly a naopak. Pro vaši potřebu uvedeme následující tabulku, která vám může být užitečná při určení optimální velikosti antény podle hodnot, které pro vaši zeměpisnou polohu odečtete z vyzařovacího diagramu:
EIRP (dbW) Průměr antény (m)
36 3,38
37 3,00
38 2,68
39 2,39
40 2,13
41 1,90
42 1,69
43 1,50
44 1,34
45 1,20
46 1,07
47 0,95
48 0,85
49 0,75
50 0,67
51 0,60
52 0,54
53 0,49
Jak je z tabulky zřetelné, lze v našich podmínkách sledovat signály z transponderů družic, které mají hodnotu EIRP od 45 dBW výš (opět připomínám, že se jedná o Ku pásmo). Takže optimální velikost antény určíme podle toho jaké družice a jaký nejslabší signál budeme chtít přijímat. Podíváme se na vyzařovací diagramy a do uvedené tabulky a hned budeme o něco chytřejší.
Ve třetí třídě se budeme věnovat konvertorům.