Obr.1 - Ozařovač s konvertorem pro ofsetové paraboly

V 1.hodině této třídy o konvertorech jsme hovořili o výběru konvertorů a konstatovali, že na kvalitě příjmu se velkou měrou podílí i vhodná volba ozařovače (feedhornu) a polarizéru. Oba tyto komponenty bývají součástí konvertoru. U nich jsou rozhodující dvě hlediska - poměr délky feedhornu ku průměru paraboly (f/D) a průchozí útlum polarizéru. Při jejich špatné kombinaci se totiž můžou podstatně zhoršit šumové hodnoty jinak velmi kvalitního konvertoru.

A protože se těmto drobným součástem satelitního kompletu často nevěnuje patřičná pozornost, neuškodí trocha osvěty.

Obr.2 - Ozařovač s konvertorem pro středové paraboly

U ozařovače musíme hlídat poměr f/D, což je poměr ohniskové vzdálenosti paraboly vůči jejímu průměru. Někdy se setkáváme i s termínem prime focus. U klasické středové paraboly bývá menší: 0,40 - 0,42 než u antény offset s hodnotami: 0,53-0,56.

Ozařovač, anglicky feedhorn, je vlnovod - sběrná trubka, umístěná v ohnisku paraboly, do které se koncentrují elektromagnetické vlny přijímaného signálu, odražené od paraboly. Často je integrován s polarizérem a konvertorem do jedné části. Typickými takovými představiteli jsou universální širokopásmové konvertory.

Offset anténa je v podstatě výřezem z myšlené větší paraboly středového provedení. Ohnisková vzdálenost je u ní delší než u středové paraboly, ale plocha, která má být ozářena je naopak menší, protože je pouze výřezem z kruhové paraboly. Z toho plyne, že signálový kužel vyzařovaný do ozařovače pro ofset anténu je užší, než je to u středové paraboly. A protože ozařovač musí být optimálně ozářen odraznou stěnou antény, typ určený pro ofset anténu není vhodný pro středovou a naopak. V kritickém případě by to šlo, ale na úkor účinnosti antény. Také v případě, že použijeme stejný "offset" ozařovač pro jiný rozměr offset antény je nutné vždy nově nastavit ohniskovou vzdálenost.

Obr.3 - Ozařovač s mag. polarizérem a konvertorem pro středové paraboly

Někteří výrobci ke svým parabolám doporučují nebo přímo dodávají i vhodné ozařovače (např. středové paraboly Kovosat či některé dovážené paraboly firem Hirschmann a Fuba), kde ohnisková vzdálenost je pevně stanovená z výroby.

Mezi ozařovačem a konvertorem se nachází ještě polarizér - součást, sloužící k výběru (oddělení) vln s vertikální či horizontální polarizací. O něm však až v další hodině.