Evropský šampionát krasobruslařů se do České republiky vrací po osmnácti letech, naposledy jej hostila v roce 1999 Praha. Nyní bude od 25. ledna v Ostravě připraveno dvacet jedna kamer České televize, které divákům nabídnou více než pětatřicet hodin vysílání. Přenos z mistrovství pak Česká televize zajistí nejen pro Evropu, ale i Japonsko či Severní Ameriku.


Ostrava se od 25. do 29. 1. stane po osmnácti letech dalším českým hostitelem Mistrovství Evropy v krasobruslení. Po čtyřech letech v něm navíc čeští reprezentanti obsadí všechny kategorie. Všechny soutěžní jízdy uvidí diváci České televize v přímých přenosech. Na ČT sport pak půjde o více než pětatřicet hodin přenosů, které doplní slavnostní zahájení, závěrečnou exhibici a studio ČT. Vysílání České televize ale dalece přesáhne naše domácí hranice.

„Vyrábíme přenosy pro většinu vysilatelů v Evropě i televize z Japonska, Koreje nebo Severní Ameriky. Šampionát nabídne na dvě stovky soutěžních jízd, všechny přitom uvidí diváci České televize živě,“ avizuje výkonný ředitel programu ČT sport Jiří Ponikelský.

Studiem České televize provede diváky Petr Vichnar (krátký rozhovor s ním nalezenet dále v textu) společně s mnoha experty a řadu významných krasobruslařských osobností, v čele s někdejšími mistry světa a Evropy, Evou Romanovou, Karolem Divínem, Radkou Kovaříkovou nebo René Novotným. Soutěžní program bude komentovat Miroslav Langer (rozhovor rovněž v závěru článku).

V roli expertů se představí Kateřina Kamberská, bývalá rozhodčí Olga Žáková, choreografka Gabriela Žilková Hrázská i mistr Evropy z roku 2008 Tomáš Verner.


Čtyři soutěžní dny a nedělní přenos závěrečné exhibice bude snímat jedenadvacet kamer České televize. Jedenáct z nich se bude věnovat dění přímo na ledové ploše, pět bude snímat studia pro přestávkový program a pět dalších zamíří do zákulisí sledovat přípravy krasobruslařů i jejich reakce na výsledky. Krasobruslení je specifickým sportem a jako takové má i svá pravidla pro snímání, některá naznačuje režisér ostravských přenosů Charilaos Karadžos: „Krasobruslení se snímá poměrně konzervativně, jedná se o estetický sport, a proto u něj není kladen takový důraz na akčnost, ale na výraz krasobruslaře a samozřejmě na technické prvky. Souvisí s tím i jiný, specifický rytmus střihu. V přenosu by nemělo být nic, co by odvádělo pozornost. Když sledujete krasobruslení naživo v hale, díváte se hlavně na ledovou plochu. A v televizi byste měli vidět to samé. Novým prvkem, který máme připravený právě pro ostravský šampionát, je přenášení emocí z místa, kterému říkáme green zóna. Tedy do prostoru, kde závodníci, kteří už mají závod za sebou, čekají na výsledky svých soupeřů a kde je prostor pro, dosud divákům skryté, emoce.“

V celé historii mistrovství Evropy zatím čeští a českoslovenští krasobruslaři získali 29 medailí, z toho 11 zlatých.


Petr Vichnar, dlouholetý komentátor a letošní průvodce studiem ČT z ME v krasobruslení

Kdy jste poprvé komentoval krasobruslení?

Můj vůbec první krasobruslařský přenos se konal v roce 1988. Tenkrát o Vánocích roku 1987 si mne pozval tehdejší šéfredaktor Karel Mikyska, řekl mi, že končí s komentováním krasobruslení a vlastně s komentováním vůbec, a že si mne vybral pro krasobruslení jako svého nástupce. Já si to vůbec nedovedl představit, ale na druhou stranu – tohle byla nabídka, která se nedá odmítnout. Neměl jsem ale žádný čas se připravit. Mistrovství bylo už v lednu. Celou dobu proto vedle mne seděl odborník s krásným jménem Vlasta Burian a celou dobu mi pomáhal jako nápověda. Ale mám na to úžasné vzpomínky. Duchesnayovi jeli svou neskutečnou Džungli, Barna bruslil slušně, byla tam Katarina Wittová a výborní ruští tanečníci. Krasobruslení mne opravdu chytlo.


A co další šampionáty na našem území, které jste komentoval?

Ještě byly dva, mistrovství světa v roce 1993 a mistrovství Evropy v roce 1999. To jsem dokonce nejen komentoval, ale také moderoval studio. Při komentování jsem se díval na plochu, v přestávkách jsem se otočil k ploše zády a pozval vedle sebe do studia hosta…


Jak se těšíte na letošní mistrovství, kdy se zase vrátíte ke krasobruslení?

Moc se těším. Já jsem o tom dost přemýšlel, jestli mám, jak se říká, vstoupit zase do té řeky. Ale ono je to něco jiného než komentování, které jsem už uzavřel a nechal za sebou. A čím víc se šampionát blíží, tím víc si uvědomuju, jak jsem to prostředí krasobruslení měl moc rád. Má zvláštní, takovou trochu divadelní atmosféru. Takže se těším a doufám, že to bude zase takové, jaké si to pamatuju.


Miroslav Langer, komentátor ME v krasobruslení

Jak dlouho se na komentování mistrovství Evropy připravujete?

To se vlastně ani nedá říct. Příprava na komentování, to je jeden nekončící proces. Sotva skončí na jaře mistrovství světa, musím si uschovat a zpracovat zápisky, pak začít sledovat změny trenérů a složení párů. Do toho přišel letos kongres mezinárodní bruslařské unie, který udělal zajímavé změny pravidel. A pak už začne podzimní sezóna a je třeba sledovat, jak se komu daří a kdo má třeba zdravotní problémy.


Co je na komentování krasobruslení nejtěžší?

Můj pohled na to, co je na komentování krasobruslení nejtěžší, se vyvíjel. Nejdřív mi přišlo, že těžké je poznat skoky. Ale to jsem se nakonec naučil, a pak jsem zjistil, že je to jen základní řemeslo, nikoli podstata komentování krasobruslení. Teď mi mnohem těžší přijde vyjádřit náladu. Najít slova i polohu komentáře, které by umocnily zážitek diváků, zejména když se právě předvedená jízda povedla. Nesmí se to ani přehánět, ani být naopak příliš suchý a strohý – obojí může divákům náladu pokazit. Právě to mi teď přijde nejtěžší. Takový dar měli mí předchůdci, Karel Mikyska, Karol Polák i Petr Vichnar a já v tom mám pořád co dohánět.


Které disciplíny komentujete nejraději a které se komentují nejsnáze?

Bez ohledu na disciplínu, já nejraději komentuji závody, kde se všem daří, kde nikdo nepadá a kde je jedna jízda lepší než druhá. Jsem přesvědčený, že i divákům se takové závody líbí nejvíc.


Jak dlouho se již krasobruslení v roli komentátora věnujete?

Nevím přesně, do krasobruslení jsem totiž naskakoval postupně. Nejprve jsem jen pomáhal Petru Vichnarovi, pak jsme se začali dělit o jednotlivé disciplíny a v roce 2006 jsem poprvé vyjel na mistrovství Evropy. Dostal jsem se k tomu myslím docela logicky od gymnastiky a tanců, které jsem měl na starost předtím. Krasobruslení je z určitého úhlu pohledu vrcholem mezi všemi estetickými sporty, v tomto směru tedy můžu říct, že se mi splnil sen. Má snad nejvyváženější poměr mezi sportovní obtížností a uměleckou stránkou, a navíc, ta jeho česká a československá televizní tradice, s tou se ani gymnastika nebo taneční sport nemohou rovnat.


Bojíte se za krasobruslaře při náročném skoku?

Ne, toho si nejsem vědom. Ale určitě s bruslaři prožívám jejich jízdy, zejména když jde o české závodníky. Přímo fyzicky cítím zklamání z nepovedené jízdy, potěšení z té povedené a už jsem byl několikrát i pořádně dojatý, když se při závodu povedlo završit velký krasobruslařský, nebo dokonce životní příběh. Jen pořád nevím, jak se to shoduje s komentátorskou profesionalitou. Jestli má být krasobruslařský komentátor nad věcí, anebo jestli je naopak takové zaujetí potřeba.


Alžběta Plívová, tisková mluvčí České televize