
Televizní stanice KINOSVĚT, která vysílá ve vybraných kabelových sítích a volně v Praze, Středočeském kraji a na Mostecku, začne od 20. ledna denně uvádět dvacetidílný, ve své době velmi populární, volný dokumentární cyklus Potomci a předkové. Ten zachycuje v historickém kontextu československé dějiny od roku 1918 až po konec osmdesátých let.
Na televizní obrazovce tak znovu ožijí nejen události vedoucí ke vzniku samostatné Československé republiky, prezident Masaryk, třicátá léta minulého století, německá okupace a boj o obnovení státu, ale i méně známá budovatelská a normalizační éra. Každý z dílů cyklu okomentoval politolog Zdeněk Zbořil.
„Cyklus je pozoruhodný jak tematicky, tak svým kličkováním před tehdejší ideologickou kontrolou a naopak pozdější snahou přizpůsobit se změně politických poměrů v roce 1989. Sám o sobě je jakýmsi dokumentem na druhou: přibližuje nejen budování státu a střídající se režimy, ale současně vypovídá o cenzuře, autorské sebekontrole a v neposlední řadě i o proměnách společenského úhlu pohledu na dějiny, kdy jedno klišé často střídá druhé“, přibližuje Potomky a předky programový ředitel Československé filmové společnosti Jan Jurka.
Jednotlivé díly Potomků a předků budou uvedeny následovně: 20. 1. Zrození nového času (rok výroby 1977) zachycuje politický vývoj ve světě od roku 1900 do roku 1917 se zřetelem na české země.
21. 1. T. G. Masaryk (1990), díl, který pohlíží smířlivě a s úctou na prvního prezidenta. O rok dříve se jméno tohoto státníka nesmělo téměř vyslovit.
22. 1. Cesty k pramenům (1978), díl mapující dobu od rozpoutání I. světové války do vzniku ČSR a její následný vývoj ve dvacátých a třicátých letech.
23. 1. Konec jedné Evropy (1981) přibližuje období z let 1929–1938, především nástup nacismu a uchopení moci v Německu Adolfem Hitlerem.
24. 1. Čas zrady, čas naděje (1973), původně první díl cyklu, který zahrnuje hlavní dějinné okamžiky v letech 1938 až 1939 boj proti nacistickému Německu a vítězství sovětských vojsk u Stalingradu v únoru 1943.
25. 1. Vzplanutí ohně (1973), původně druhý díl cyklu, zachycuje období od heydrichiády až po osvobození Rudou armádou.
26. 1. Čas rozhodnutí (1975) se věnuje období let 1945 až 1948, kdy se rozhodovalo o charakteru společnosti a o směru, jímž republika vykročí z trosek.
27. 1. Opus pro Smrtihlava (1979) se vedle střihového portrétu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a zachycení přípravy atentátu věnuje i domácímu a zahraničnímu odboji a neopomíjí ani všední protektorátní dny.
28. 1. Semena nenávisti (1979) popisují období obsazení Sudet Němci a následně osobu říšského tajemníka a později říšského ministra Karla Hermana Franka v dobách protektorátu. A to jak jeho podíl na destrukci Československa, tak následné hrůzné aktivity během okupace.
29. 1. Kronika bojů (1985) se zaměřuje na český domácí odboj.
30 1. Proti gestapu (1990). Tentokrát se pozornost upírá na ilegální odboj v období 2. světové války a na působení gestapa na území tehdejšího Československa.
31. 1. Svědectví minulého času (1984) přibližuje Dukelskou operaci.
1. 2. V srdci Evropy (1968). Padesátiletá historie Československé republiky v dokumentech, tentokrát z úhlu pohledu osmašedesátého roku.
2. 2. Splétání gordického uzlu (1988) aneb obrazy z kroniky roku 1947 sleduje nejen politické ovzduší, v němž se rozhodovalo o další orientaci republiky, ale připomíná i dobové zajímavé události, např. z kultury a sportu.
3. 2. Klement Gottwald (1987) je natočen tak, jak bylo v době vzniku očekáváno. Těžké mládí proletářského chlapce, objevení myšlenek komunismu…
4. 2. Nad propastí (1982) se zaměřuje na otázku jaderných zbraní, studené války a mírového využití jaderné energie v duchu tehdejší státní ideologie.
5. 2. Obžaloba (1980) ukazuje „zločiny impéria
lismu“ v podobě kolonialismu, rasismu, fašismu, hladu, nezaměstnanosti či drog.
6. 2. Jak jsme začínali (1989), zajímavý pohled především na stavby mládeže.
7. 2. Dny všední a dny sváteční (1975) se točí především okolo XV. sjezdu KSČ.
8. 2. Znárodněná kinematografie (1985) mapuje její vývoj od dekretů prezidenta Beneše až po dobu natáčení.
Cyklus Potomci a předkové je z produkce Krátkého filmu Praha. Autory děl jsou režiséři Drahoslav Holub a Karel Maršálek, jejich spolupracovníky kameramani Eduard Sigrot, Josef Pešek a další. Velká část jednotlivých snímků zaznamenává na ČSFD vysoké hodnocení.
František Malina, Československá filmová společnost