Uvědomuji si, že jsem zvolil poněkud zavádějící titulek, i když je místně správný. V listopadu se ve Velké Británii v londýnské budově Britské filmové a televizní akademie uskuteční konference (BAFTA) na téma Digitální televize – další kroky, která navazuje na dvě předchozí setkání o zahájení vysílání a na evropské setkání na téma HDTV (vysoce kvalitní TV). Mnoho informací a novinek se již brzy dozvíme z právě skončeného veletrhu IBA v Amsterodamu („World of Content“, www.ibc.org).

Londýnská konference navazuje na první desetiletí digitálního vysílání a shrnuje zkušenosti z tohoto období. Hlavní navrhované okruhy této konference jsou aktuální problémy, které jsou podlé mého soudu důležité i pro naše současné vstupní úvahy. Setkání odborníků a žurnalistů si klade za cíl zhodnotit ohromný rozmach nových televizních programů a formátů a možnost interaktivního chování britských diváků.

Dalším z témat je možnost využití vysokorychlostního internetu (ADSL) pro video přenosy. I u nás se pomalu rozbíhají podobné projekty. Právě v těchto dnech se objevily další zprávy o plánu Českého Telecomu v rámci projektu StarZone, který již nabízí stahování klipů, filmů a videonahrávek. Prostřednictvím tohoto portálu a služby ADSL chce ČTc v nejbližší době zahájit provoz vlastní internetové televize. Podle dostupných zpráv má tato první ADSL televize u nás zahájit vysílání hudebním programem zaměřeným především na mladé diváky, resp. uživatele internetu.

Na konferenci v BAFTA v Londýně se bude dále řešit využití digitálních přijímačů v domácnostech a rozvoj mobilního televizního příjmu. V současnosti i v Británii probíhá technologický „pomyslný souboj“ mezi použitím komprese přenášeného signálu prostřednictvím formátu MPEG-2 a kapacitně ještě úspornějšího MPEG-4 na jedné straně, ale i konkurenčními projekty na straně druhé - například systémy Microsoft (WM9). Problém vzniká při pokračující snaze zavést v dohledné době v širším měřítku systém vysoce kvalitní televize (HDTV) v digitálním vysílání, který však má při používání systému MPEG-2 určitá omezení. Například ve Francii se nedávno tamní regulační orgán CSA rozhodl pro platformu MPEG-2. Tomuto rozhodnutí kromě technických analýz předcházel mimo jiné i průzkum veřejného mínění. MPEG-2 dostal přednost před dosud plošně nevyužívaným a podstatně nákladnějším, i když vývojově vyšším stupněm MPEG-4. Jedním z argumentů byla také významně nižší cena přijímačů pro zvolený formát, což umožní rychlejší začátek a snazší dostupnost pro zákazníky digitální televize. S tím nakonec souhlasila i většina provozovatelů, i když to na čas zpozdí beztak očekávaný příchod HDTV.

S rozvojem digitálního vysílání souvisí také rozvoj a rozšíření HDTV. Za zlomový rok se nejen pro Británii, ale i pro Evropu považuje rok 2005. V Německu se zatím s nástupem HDTV trochu vyčkává, ale například TV Premiere spojuje boj o vysílací práva na fotbalový šampionát právě s vlastní podporou přechodu na HDTV. Dosud je v HDTV kvalitě v Evropě jen jediný TV kanál – Euro 1080 (nyní od září přejmenováno na HD1), který má cíl být až v 500 000 domácností. Motivací pro nástup HDTV je také vysoký nárůst prodeje televizorů s velkým displejem (meziroční nárůst prodeje plazmových a LCD displejů 2002/03 byl 400%, předpoklad je 40 mil. velkoplošných televizorů v roce 2010). Celosvětové investice do výroby LCD obrazovek letos dosáhly 80 mld.USD, spolu s postupným ukončováním výroby CRT obrazovek.

Rychlý technologický pokrok tak znamená velký programový konkurenční boj spojený s rozšířením digitálního vysílání, který však může výrazně ovlivnit rozhodování pro perspektivní a marketingově výhodné technologie. Riziko špatného rozhodnutí je relativně veliké a znamená rizika pro návratnost poměrně značných investičních prostředků.

K již běžným diskuzím se pak na podzimním setkání řadí i stálé dilema mezi placenou a volně přístupnou digitální televizí. U nás se zatím stále hovoří jen o volném přístupu, ale dá se očekávat, že řada programů se zaměřením na určité programové segmenty bude také na bázi placené televize. U nás lze dnes ale jen velmi těžce odhadnout základní ekonomické kalkulace pro podobné projekty, zatím se náš digitální trh teprve začíná připravovat. S ekonomikou vysílání souvisí pokračující diskuze o zabezpečení tzv. podmíněného a chráněného přístupu k některým programům – ať už z důvodů komerčních nebo i z hlediska požadavků ochrany dětí a mládeže.

A snad posledním hlavním tématem zůstává problematika tzv. zpětného kanálu – tedy možností a aplikací pro interaktivní a doplňkové služby. Na této konkrétní konferenci se dále podílí i další organizace – AIB (Association for International Broadcastig, www.aib.org.uk ) a DTG (Digital TV Group, www.dtg.org.uk ). AIB je asociací pro mezinárodní vysílání, která se zabývá mj. spoluprácí provozovatelů vysílání a DTG je zase sdružením britských průmyslových firem a výrobců spolu s regulátory a provozovateli vysílání se zaměřením od výrobků a techniky až po zákazníka. Je tedy zřejmé, že digitální vysílání je velmi složitou a vzájemně propojenou problematikou přesně v duchu konvergenčních tendencí a rozvíjí se na základě vzájemné komunikace a spolupráce všech zainteresovaných. Cílem je přitom stále divák, který je v první řadě především klientem a odběratelem všech stále se rozšiřujících služeb. Mnoho z otázek , které se v zahraničí stále a průběžně řeší (jak stojí i v mottu zmíněné konference - již deset let), jsou obdobné s těmi, které nás v nejbližších měsících a letech také čekají. Rychlý vývoj v okolních státech nám přitom nedává šanci na stejně dlouhou dobu příprav. Můžeme ale přiměřeně našim podmínkám využít dostupné zkušenosti odjinud.


Ing. Zdeněk Duspiva, publicista, 16.9.2004