Evropská unie se chystá na změnu pravidel hry na televizním trhu, pohybujícím se v řádu desítek miliard eur ročně. Ty dosavadní určuje směrnice "Televize bez hranic" z roku 1989, kdy na trhu "patnáctky" působila padesátka stanic. Mezitím se však počet kanálů výrazně navýšil a na evropské brány začala bušit éra digitalizace, představující revoluci v přechodu od televizního monopolu k neomezenému výběru.

Předehrou se od úterka do čtvrtka stane audiovizuální konference expertů, pořádaná britským předsednictvím EU v Liverpoolu jako tečka za veřejnými debatami. Dalším krokem už má být návrh Evropské komise na novelu směrnice. "Televize bez hranic" proslula především ustanovením, že evropské a národní pořady by měly tvořit více než polovinu vysílacího času televizních stanic v EU a že desetina děl by měla pocházet od nezávislých producentů.

Plnění kvót sleduje EK od poloviny 90. let. Podle loňské zprávy, nepřihlížející ještě ke stavu po rozšíření EU, je vše v pořádku: dvě třetiny vysílání patří evropským pořadům, z toho více než třetina nezávislé produkci. Ale podle filmařů je výklad normy tak měkký, že se do ní vejdou i stanice, nevysílající žádné evropské snímky.

Trhu na starém kontinentu dominují američtí producenti a tato nadvláda je například v Evropském parlamentu vnímána jako ohrožení kulturní rozmanitosti. "Je to obyčejné sociální inženýrství, které si myslí, že pomocí kvót a dotací vytvoří hodnoty. Ale výsledkem je, že živíme tvůrce, kteří by v soutěži o diváka neobstáli. Skutečná kultura, nezávislá na regulacích a dotacích, přežije i bez umělých opatření EU," horlil počátkem září v EP bývalý šéf televize Nova, europoslanec Vladimír Železný. Podle něj je "směšné" se snažit z Evropy vytěsňovat americkou kulturu a směrnice by zasloužila hodit do koše. Zůstal nevyslyšen.

Většina europoslanců naopak podpořila revizi direktivy, a to právě s cílem zachovat evropský audiovizuální model i v éře digitalizace. Kulturní rozmanitost konkurence sama o sobě nezajistí, závazek podporovat evropská a nezávislá díla by se podle EP měl vztahovat i na nové služby a EK by jej měla vymáhat zavedením jasnějších definicí i sankcí. Železný si asi vzal slovo příliš pozdě. Debata začala už na jaře 2002. A nevede se jen o kvótách, ale točí se i okolo dalších témat. Například o právo veřejnosti na bezplatný přístup k významným událostem. To se dá přeložit i jako spor o práva ze sportovních přenosů. V praxi by to mohlo znamenat, že divák by se mohl podívat na šoty z fotbalové ligy zdarma, ale na celý zápas jen na placeném kanálu.

Dalším citlivým tématem je ochrana nezletilých či reklama. Direktiva by mohla třeba povolit propagování výrobků v televizních pořadech, které se netváří jako reklamní spoty, anebo vysílání reklamních okének na části obrazovky během běžného pořadu.


Zdroj: ČTK, Česká média, (lar), 19.9.2005