Zpravodajství TV info Škola TV program Firmy Bazar Diskuse

satCentrum


Česko-Slovenská
satelitní a TV doména
česká verze    slovenská verzia
 
 Úterý • 23.04.2024 - 06:22:27   satCentrum najdete také na:      
Nastav barvu

Vyhledávání


TV info



Rubriky
Z domova
Ze světa
Pakety a stanice
Změny parametrů
Neoficiální příjem
Softwarové novinky
Technika
Online chat
Program

Užitečné odkazy:





Naše ikonky pro Vaše stránky




 
SAT info - Program | Články
 

Vyberte si, co vás baví na Prima ZOOM

  Autor: TV Prima/satCentrum , e-mail: info@iprima.cz Přidané: 10.03.2024


Poznávejte svět s Prima ZOOM v 11. týdnu! Dokumentární skvosty pro vás: čeká nás Hledání nových světů; ukážeme vám, jak vypadá Kleopatřina tajná hrobka; odstartujeme další Letecké katastrofy: Nové důkazy V; odhalíme Krásy Kanárských ostrovů a ještě více unikátních snímků.


Prima ZOOM – svět ještě více zblízka!

11. 3., 22.00 hod. – Hledání nových světů (1. část)

Od počátku věků se lidé snaží proniknout do tajemství vesmíru a pochopit ho. Jak vlastně vznikl život na Zemi? Existuje další planeta, jako je ta naše? A co vědci doufají, že přinesou budoucí vědecké mise? Vědci proto neustále prohlubují svá bádání. Není to tak dávno, co začali zkoumat exoplanety, což jsou planety, které obíhají kolem jiné hvězdy, než je Slunce. Mars, Země, Venuše a Merkur řadí mezi planety s pevným povrchem. Samotná Země vznikla zhruba před čtyřmi miliardami let a život na ní se zrodil ve vodě. Voda se na Zemi vzala díky intenzivnímu bombardování mimozemskými tělesy. Tím získala naše planeta sedmdesát procenty vody, ve které se poté objevily první jednobuněčné organismy. Díky fotosyntéze, jež vzniká slunečním zářením, se poté atmosféra obohatila o kyslík, což umožnilo rozvoj mikroorganismů v oceánech. Od tohoto okamžiku už se život jen vyvíjel. Vědce by zajímalo, zda ve vesmíru existuje další planeta, jako je ta naše. Na Merkuru život není, ale planeta je jednoznačně neustále geologicky aktivní. Odborníci si ještě ve 20. století mysleli, že se život kdysi mohl nacházet na Venuši. Po řadě výzkumů však bylo zjištěno, že je tam teplota přes 450 stupňů Celsia a atmosféra je tvořena oxidem uhličitým. Povrch je vulkanický s rozsáhlými lávovými pláněmi a sopečnými vrcholy. Zároveň se na Venuši nachází fosfin, který je jedovatý, ale vědci zatím netuší, jak na planetě vzniká. Doufají, že to zjistí díky budoucím vesmírným misím. Ty povedou nejen na Venuši, ale i na Mars. Ten má rudý povrch a dva malé satelity – Phobos a Deimos, což jsou v podstatě dva drobné kusy Marsu. Dříve na této planetě musela být jezera i oceán, ale poté došlo k ochlazení. Vítr vysušil atmosféru a většina vody se vypařila. Je však možné, že tam nějaký život mohl kdysi být. A právě to se snaží vesmírné mise zjistit. Jak se vlastně planeta formovala, zda se klima během let měnilo a jestli jsou na Marsu nějaké stopy po minulém životě. Vědci doufají, že jim budoucí výzkumy na tyto otázky odpoví. Jediná exoplaneta, která by mohla být kolonizována, je KOI 5715-01. Zda by na ní někdy mohl být doopravdy život, je však otázka budoucnosti.


12. 3., 20.00 hod. – Kleopatřina tajná hrobka (Kleopatra a dobytí egyptského trůnu)

Hrobka poslední egyptské královny nebyla nikdy nalezena, přestože po ní odborníci pátrali celá staletí. Ale teď konečně můžeme být jenom krůček od objevu zřejmě nejdůležitějšího místa na území celého Egypta. Podaří se konečně odhalit dlouho pohřbenou záhadu? Kleopatra byla královskou dcerou, matkou, sestrou a stála ve středu nelítostných politických intrik. Aby se vyhnula potupnému vyhnanství do Říma, spáchala sebevraždu v Alexandrii. Ale navzdory její nesmírné moci a vysokému postavení zůstává místo jejího posledního odpočinku stále neznámé. Zatímco mnozí historici se domnívají, že se Kleopatřina hrobka nachází poblíž Isidina chrámu východně od starověké Alexandrie, nové objevy naznačují, že by to mohlo být nedaleko místa zvaného Taposiris Magna. S tím, jak se nám daří nalézat nové mumie a hieroglyfy z doby vlády poslední egyptské královny, se objevují také další důkazy o tom, kde by mohlo místo jejího posledního odpočinku skutečně být. Tento dokument přináší vzrušující záběry z terénních vykopávek i špičkové trojrozměrné modely. Zachycuje život a dobu královny Kleopatry v bouřlivém období starověkého Egypta a s pomocí předních odborníků odhaluje dlouho pohřbené záhady.


12. 3., 22.00 hod. – Letecké katastrofy: Nové důkazy V (Válečná zóna)

Už páté pokračování speciální řady populárního seriálu Letecké katastrofy přináší nové, nervy drásající příběhy o nehodách letadel. Podíváme se na letecké katastrofy, v nichž sehrály fatální roli tma, poruchy motoru, špatná rozhodnutí pilotů v zásadních okamžicích mezi životem a smrtí nebo potíže během přistávání v náročném terénu. Dokumentární seriál odhaluje mrazivou pravdu o tom, že bezpečnost leteckého provozu se postupně zlepšuje kvůli nehodám, k nimž dochází. Ohlédněte se za nechvalně proslulými nehodami a tragédiemi. Zjistěte, co se pokazilo a proč. Každá epizoda vychází z nahrávek pořízených v kokpitu osudových letadel, oficiálních zpráv o nehodách a výpovědí svědků, kteří byli u toho a přežili. Navíc přidává rozhovory s experty, napínavé dramatické rekonstrukce a špičkové digitální animace i efekty. Ať už se jednalo o potíže s údržbou, nebezpečný náklad nebo extrémní výkyvy počasí, vyšetřovatelé poctivě odhalují, co způsobilo nejhorší a nejpodivnější letecké katastrofy. Hledají jejich příčinu, aby zajistili, že k něčemu podobnému už nikdy znovu nedojde.


13. 3., 21.00 hod. – Zachyceno v pohybu (Plynulý pohyb)

Pozoruhodný snímek Zachyceno v pohybu zastavuje čas a díky tomu odhaluje zázračné okamžiky i fascinující momenty v přírodě, které by pro nás jinak zůstaly neviditelné. Díky vysokorychlostním kamerám můžeme obdivovat geniální krásu zvířat v akci. Jaké by to bylo zastavit čas a odhalit lidskému oku neviditelnou biomechaniku zvířat? Přesvědčte se sami v pozoruhodném jedinečném a fascinujícím dokumentu. Odhalte synchronizované pohyby celého hejna budníčků, kteří prchají před hladovým dravcem. Podívejte se, jakým způsobem skáče klokan nebo plave delfín. Objevte okamžiky, které trvají pouhé mrknutí oka: bleskurychlý smrtící úder kudlanky nábožné nebo mlasknutí hbitého jazyka chameleona na lovu. Nenechte sil ujít přírodovědný film, který zastavuje čas a otevírá okno do rychlého světa svižné elegance.


15. 3., 20.00 hod. – Tajný život na pobřeží (1. díl)

Nahlédněte zblízka do neznámého a bouřlivého života pobřežních živočichů z celého světa, kteří denně bojují o přežití. Strhující přírodovědná mini série nás zavede do podivuhodné říše mezi pevninou a mořem, kde neustálý příliv a odliv vody utváří tajemné a okouzlující vesmíry. Písečné, skalnaté, bahnité nebo korálové, chladné nebo mírné, bičované silným přílivem a odlivem nebo naopak něžně laskané jeho klidnými vlnami. Každé pobřeží je svým vlastním světem, který obývají zvláštní a jedinečné druhy zvířat a rostlin. Nahlédněte do těchto pozoruhodných míst. Odhalte zajímavé strategie, které si tyto druhy vyvinuly, aby přežily v obdobích, kdy všechno zalije slaná mořská voda, i v těch obdobích, kdy zmizí z jejich dosahu. Všichni obyvatelé těchto pobřežních světů se totiž musí dvakrát za den přizpůsobit brutálním změnám teploty nebo hladiny kyslíku, zapřít se proti nezastavitelnému přívalu vln nebo prudkým poryvům větru. Sledujte neuvěřitelná dobrodružství odolných živočichů z mořského pobřeží od skalnatých přílivových tůní v kanadském Salish Sea po vynořující se korálové plošiny v australském Kimberley, od mělčin a porostů mořské trávy na Zanzibaru v Tanzanii po duny a laguny v německém Waddenzee.


16. 3., 20.00 hod. – Divočina z výšky

Naše planeta se vyznačuje úchvatnou a fascinující krajinou – přesto zůstává velká část těchto výhledů pro většinu z nás skrytá a nepřístupná. Jedině z ptačí perspektivy a z pořádné výšky můžeme pozorovat mohutná pohoří, rozsáhlé lesy nebo nekonečné pouště v celé jejich kráse a skutečně ocenit jednotlivé detaily a prvky, které tvoří větší celek. Z dronů, vrtulníků a balónů se naskýtají nádherné pohledy na velké ledovce v evropských Alpách, tropické deštné pralesy na Borneu, skalnatá krasová pohoří v Číně, rozlehlé mongolské pastviny, mohutné lesy v Laponsku a rozsáhlé delty řek, jako je Okavango nebo Nil. Prohlédněte si je pořádně z blízka nebo z dálky, ale v každém případě z úplně jiného a nového úhlu, než jste byli dosud zvyklí v tomto dechberoucím filmu.


16. 3., 21.00 hod. – Krásy Kanárských ostrovů (La Palma: Galapágy Evropy)

U afrického pobřeží uprostřed Atlantského oceánu po miliony let řádily podmořské sopky, které vytvořily sopečné souostroví – Kanárské ostrovy. Každý z nich má svou vlastní tvář. Rostou zde rostliny a žijí živočichové, kteří se nikde jinde nevyskytují. Proto se tomuto sopečnému souostroví přezdívá evropské Galapágy a proto jsou také přísně chráněné. Nachází se zde 146 přírodních rezervací včetně čtyř národních parků, sedmi biosférických rezervací zapsaných na seznamu UNESCO a první evropské rezervace určené pro velryby. Pětidílný seriál zachycuje Krásy Kanárských ostrovů a přibližuje fascinující úkazy, jedinečné přírodních oblasti, ale i to, jak jedinečné sopečné souostroví vůbec vzniklo. Národní park Timanfaya na ostrově Lanzarote a Národní park Teide na dobře známém Tenerife mají možná nejúchvatnější sopečnou krajinu na světě. V roce 2021 navíc došlo na dalším ostrově La Palma k výbuchu sopky, jenž byl nejdelší a nejničivější vulkanickou erupcí v Evropě za posledních 500 let. Ale zároveň se stal nulovým bodem ve vývoji místní přírody. Na nově vzniklých plochách se tím pádem objevuje úplně nový život, který se přizpůsobuje okolním podmínkám a nabízí fascinující podívanou. A to pořád není všechno! Navzdory jejich malé rozloze se na ostrovech vyskytuje mnoho mikroklimatických oblastí od pouští přes subtropy až po vysoké hory. Přestože Kanárské souostroví leží na stejné zeměpisné délce jako Sahara, největší poušť na světě, panuje tady věčné jaro. Je to způsobeno pasáty, které s sebou na své cestě přes Atlantik přinášejí velké množství vláhy. Na ostrovech také žije mnoho ohrožených druhů zvířat: buřňák šedý, velbloud kanárský, obrovská ještěrka El Hierro, polorejnok křídlatý nebo sup mrchožravý. Chcete se s nimi seznámit?


Poznávejte svět s Prima ZOOM!.


www.prima-zoom.cz – unikátní on-line magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články, a ještě něco navíc.


Filip Budák, Marketingový a PR konzultant, SOLOOTIONS powered by FTV Prima, 8. 3. 2024





  Sdílet:      

¤   počet komentářů k tomuto článku: 0   ¤

Verze pro tisk




Další články z rubriky:
11.03.2024 • Sledujte E! Živě z červeného koberce: Oskaři 2024
08.03.2024 • Závěrečná kola SP v biatlonu se jedou v Severní Americe
07.03.2024 • Opulentní Síla osudu se do Metropolitní opery vrací po třiceti letech, na plátnech kin bude vůbec poprvé
06.03.2024 • Špičkový evropský fotbal zůstává na Sport1 a Sport2
03.03.2024 • Váš talíř poznání na Prima ZOOM
01.03.2024 • Sobotních 11 hodin s rychlými a nejrychlejšími koly

  Komentáře:

ERROR

Přidávat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Přihlašte se: Přihlášení.

V případě, že ještě nejste u nás registrován, můžete se místo registrace přihlásit svým účtem přes:
Facebook, Twitter, Google. .

Pokud nejste doposud zaregistrovaný, vytvořte si registraci s vlastním uživatelským jménem (nickem): Registrace.



zpět nahoru


¤ Napište nám ¤ Reklama ¤ Mapa stránek ¤ Cookies nastavení ¤
Všechna práva vyhrazena! - VHR, Kvasice & COM, Banská Bystrica - All rights reserved! TOPlist