Přinášíme vám dnes příspěvek (dva na sebe navazující články) o projektu Galileo. Převzali jsme jej se svolením autora - Mirka Merunky, ze serveru ISDN. Galileo je velmi zajímavý projekt evropského satelitního systému který má být alternativou k americkému – i u nás rozšířenému systému GPS.



Irácký konflikt oživil projekt evropského GPS systému Galileo

Je tomu skoro přesně rok, co ministři dopravy zemí Evropské unie schválili na jednání v Bruselu projekt Galileo, který má být alternativou k americkému satelitnímu systému GPS. Probíhající válka v Iráku pak tomuto projektu dodala na důležitosti, takže se o něj vrcholní představitelé EU opět začali živě zajímat.

Důvodů, proč by Evropa měla budovat svůj vlastní satelitní polohovací systém je celá řada. Hlavním motivem je snaha zbavit se závislosti na americkém GPS, které je určeno primárně pro potřeby ministerstva obrany USA a jeho civilní využití, jakkoliv rozsáhlé může být, zůstává jen vedlejší aplikací. Jeho použití je sice zdarma, jenže bez jakékoliv záruky na kvalitu a dostupnost služby. Právě v souvislosti s iráckým konfliktem se tato nevýhoda naplno projevila, když se objevilo varování, že pro civilní účely bude systém GPS vykazovat záměrné odchylky, a mohou se objevit i jiná omezení jeho funkčnosti.
Je zcela zřejmé, že za takovýchto podmínek je americký systém GPS jen stěží použitelný pro celou řadu aplikací, kde by zmiňovaná funkční omezení mohla způsobit škody na majetku nebo dokonce ohrozit lidské životy. Kupříkladu je zcela nemyslitelné použít GPS pro řízení přistávacího manévru u dopravních letadel, třebaže poměrně přesné určení polohy a nadmořské výšky, jež GPS nabízí, by k tomu vybízelo.

Evropa se tedy již před rokem definitivně rozhodla vybudovat alternativní systém nazvaný Galileo, který by byl naopak určen v prvé řadě pro civilní využití. Evropská komisařka pro dopravu Loyola de Palacio tehdy prohlásila: ”Máme nyní svolení pro Galileo, které dokazuje snahu Evropy být součástí mezinárodní scény v oblastech výzkumu, technologického a průmyslového vývoje.” Mnoho představitelů EU navíc cítilo a cítí politickou potřebu zachovat či vytvořit si v určitých oblastech strategickou nezávislost na USA. Svou roli určitě sehrála i snaha podpořit evropský kosmický a elektronický průmysl a ekonomiku obecně. Zainteresované firmy navíc předpokládají, že díky projektu Galileo vznikne velký počet nových pracovních míst.

Kromě toho analýzy trhu ukazují, že navigační služby budou v nadcházejících letech stále více lukrativní, obzvláště ve spojení s novými mobilními telefony a aplikacemi pro kapesní počítače. Navíc proto, že Galileo bude vzájemně spolupracovat s americkým GPS a ruským systémem Glonass, by satelitní navigační služby mohly být přesnější a spolehlivější v oblastech, kde byly dosud špatně dostupné - včetně některých území v severní Evropě. Podle odhadů bude v roce 2015 více než 400 miliónů uživatelů satelitních navigačních služeb.

Přes všechna pozitiva, která Galileo může přinést, zde zůstává jeden velký problém, kterým je financování celého projektu a rozdělení lukrativních zakázek mezi jednotlivé evropské dodavatele. Podle předpokladů bude celý projekt zahrnující třicet satelitů stát zhruba 3.6 miliardy euro, přičemž již byla schválena částka 1.1 miliardy eur. Financování bude zajištěno z peněz EU, konkrétně ze 450 miliónů eur, které loni schválili evropští ministři dopravy spolu se 100 milióny eur již dříve dedikovaných a z 550 miliónů eur od agentury ESA (European Space Agency).

Do plného provozu by se měl Galileo dostat až v roce 2008, tedy o rok později, než se udávalo loni. Důvodem byly již zmíněné neshody ohledně financování projektu - je přeci jen rozdíl příslušné investice formálně odsouhlasit a skutečně je vydat. Navíc stále není jasné, jaký subjekt bude Galileo provozovat a nabízet jeho služby na trhu, když jeho financování bude pocházet jak z veřejných tak i z privátních zdrojů. Kromě toho se objevily i spory mezi Německem a Itálií o vedoucí úlohu v projektu, neboť klíčové dodavatelské firmy sídlí právě v těchto zemích. Díky tomu projekt uvázl téměř na mrtvém bodě, neboť ESA za dané situace nechtěla uvolnit potřebnou půlmiliardu eur.
Jak už ale bylo řečeno úvodem, válka v Iráku opět rozhýbala stojaté vody a minulý týden ve čtvrtek se představitelé EU dohodli, že je nezbytné s projektem pohnout kupředu i za tu cenu, že nebudou k dispozici peníze od ESA.

Podařilo se také vyřešit spor s Američany, kteří se k projektu Galileo od začátku stavěli negativně ve snaze zachovat si monopol na tuto strategickou službu a vyloučit tak její použití ze strany nepřátel USA. EU na námitky z druhé strany Atlantiku původně reagovala dosti podrážděně a mluvčí EK tehdy ostře opáčil, že to není problém Washingtonu a že pádné důvody k vybudování systému Galileo jsou věcí Evropy a nikoliv Spojených států. ”My jsme si absolutně jisti, že potřeba nového systému Galileo je reálná. Není v našem zájmu, a věříme, že dokonce ani v širším světovém zájmu, mít pouze jediný systém,” uvedl.
Podle dostupných informací se již EU a USA nedávno dohodly ohledne použitých frekvencí i systému kódování, takže Galileo by mělo být s GPS kompatibilní. Na závěr je vhodné připomenout, že USA již nějakou dobu chystají novou zdokonalenou verzi svého satelitního polohovacího systému s označením GPS IIF, který by však opět měl sloužit především pro potřeby americké armády.


Evropský satelitní polohovací systém Galileo se konečně pohnul kupředu

Plány západoevropských zemí na vlastní satelitní polohovací systém, který by byl civilní alternativou k americkému GPS, jsou staré již několik let. Jeho realizace však zatím nepostupovala zrovna uspokojivě, přičemž hlavní překážkou byly neshody mezi některými zúčastněnými zeměmi.

Podle předpokladů bude celý projekt zahrnující třicet satelitů stát zhruba 3.6 miliardy euro, přičemž již byla schválena částka 1.1 miliardy euro. Financování bude zajištěno z peněz EU, konkrétně ze 450 miliónů euro, které loni schválili evropští ministři dopravy spolu se 100 milióny euro již dříve dedikovaných a z 550 miliónů euro od agentury ESA (European Space Agency).

Kamenem úrazu bylo právě financování celého projektu a především pak rozdělení lukrativních zakázek mezi jednotlivé evropské dodavatele. V prvé řadě šlo o spor mezi Německem a Itálií o vedoucí úlohu v projektu, neboť klíčové dodavatelské firmy sídlí právě v těchto zemích. Popravdě řečeno se této rivalitě nelze příliš divit, neboť podle odhadů má vybudování systému Galileo vytvořit přes 140 tisíc pracovních míst, jež mají samozřejmě pro každou vládu cenu zlata.

Tyto rozpory se podařilo vyřešit včera (26.5.2003 - pozn.red.), kdy se vlády evropských zemí zúčastněné v ESA, tedy patnáct členských zemí EU plus Norsko a Švýcarsko, v Paříži dohodly, že dlouho odkládaný projekt Galileo konečně nastartují. Po zhruba roce přešlapování na místě se tak práce na budování Galileo doopravdy rozběhnou a bude možné dodržet původně plánovaný termín spuštění.

Do plného provozu by měl být systém Galileo uveden v roce 2008 a jak již bylo zmíněno bude sloužit pro širokou paletu civilních aplikací a také pro potřeby policie a dalších záchranných složek. O uživatele zřejmě opravdu nebude nouze, neboť v roce 2015 by mělo být na světě více než 400 miliónů uživatelů satelitních navigačních služeb.
Přestože počáteční investice je poměrně vysoká, panuje optimismus ohledně její návratnosti. ESA v této souvislosti uvedla, že z každé euro vložené do projektu se 4.6 násobně vrátí.


Mirek Merunka, napsáno pro server ISDN, květen 2003