S postupným nárůstem televizního poplatku až na 155 korun měsíčně v roce 2010 a omezováním reklamy v České televizi počítá návrh, který hlasy koaličních poslanců podpořila mediální komise dolní komory. Neznamená to ale, že totéž schválí i sněmovna, protože se objevují stále nové verze, jak veřejnoprávní média financovat. Zatím není jisté ani to, že dolní komora poplatky vůbec zvýší.


S úplně novým návrhem při jednání komise přišel místopředseda sněmovny za ODS Ivan Langer. Předpokládá mimo jiné, že zatím se poplatky zvyšovat nebudou, zlepší se ale jejich výběr a přenos signálu zůstane v pětiprocentní sazbě daně z přidané hodnoty, nikoli v devatenáctiprocentní, jak s tím nyní počítá ministerstvo financí. Zatímco koaliční poslanci prosazují, aby se televizní poplatky ze současných 75 korun poprvé zvedly hned na 100 korun, Langer je chce na tuto hranici zvýšit až od 1. ledna 2005. V roce 2010 by podle něj měly dosáhnout 135 korun.

Ředitel ČT Jiří Janeček uvedl, že návrh, který komise podpořila, nepovažuje za ideální, ale přijatelný. Langerova verze je však podle něj pro veřejnoprávní televizi likvidační. Zástupci ČT tvrdí, že pokud se poplatky brzy nezvýší, dostane se televize do krize, bude muset výrazně omezit původní tvorbu a žít z repríz. Televizní a rozhlasové poplatky nevzrostly od roku 1997.

Oba návrhy předpokládají, že poplatky bude platit každá domácnost, ať rozhlasový či televizní přijímač vlastní, nebo ne. S touto myšlenkou původně přišel občanský demokrat Petr Pleva.

Koaliční návrh počítá s postupným útlumem reklamy v ČT, Langerův odebírá reklamu i veřejnoprávnímu rozhlasu.

Jeho stranická kolegyně Kateřina Dostálová prohlásila, že nejde o návrh ODS a že klub této strany zvyšování poplatku v úterý odmítl. Langerova iniciativa tak podle ní zaskočila nejen koaliční poslance, ale je nová i pro ni. Pleva řekl, že jemu se Langerův návrh líbí. Zcela ho ale nezavrhl ani poslanec ČSSD Ladislav Skopal. "Já bych ho úplně nezamítal," řekl.

Návrh, který v komisi prosadila koalice, předpokládá, že po prvním zvýšení na 100 korun bude od ledna 2007 následovat růst na 135 a v roce 2010 na 155 korun měsíčně. Reklama by měla klesnout z dnešního jednoho procenta nejprve na 0,8, ve druhé fázi na 0,4 procenta vysílacího času a pak až na nulu. Na veřejnoprávní obrazovce má zbýt jen reklama svázaná s přenosy některých sportovních a kulturních událostí. Rozhlasový poplatek navrhují koaliční politici zvednout hned na 45 korun.

Koalice také počítá s tím, že vláda rozhlasové i televizní poplatky opět zvýší v případě nejméně tříprocentní inflace. V tom je další podstatný rozdíl od Langerovy iniciativy, která tuto inflační doložku nemá. Každé další zvýšení by tak znovu musel schválit parlament. Langer rovněž počítá s tím, že rozhlasový poplatek by zatím zůstal na současných 37 korunách, od ledna 2005 by se zvýšil na 47 korun a k 1. lednu 2010 na 52 korun. Televizní poplatek by podle něj stoupl v lednu příštího roku na 100 korun, v lednu 2007 na 120 a v lednu 2010 na 135 korun.

Vládní poslanci sice v komisi prosadili svou, její členkou ale není Taťána Fischerová z klubu US-DEU, která podobnou variantu ve středu podpořit odmítla. Kritizuje útlum reklamy v ČT. Je tedy otázka, zda koalice dokáže pro tento návrh skutečně získat všech svých 101 poslanců. Názory v ODS jsou nyní zřejmě různé, komunisté jakékoli zvyšování poplatku odmítají.

Předseda mediální komise Jaromír Talíř (KDU-ČSL) řekl, že po dnešním rozhovoru s Fischerovou má pocit, že v nějaké podobě a některé části aktuální koaliční varianty by podpořit mohla.

Dolní komora má o poplatcích rozhodnout ještě na této schůzi.

Zdroj: ČTK, M&M, 13.2.2004