Mají ji všechny evropské státy. Jenom my ne. Řeč je o celoplošné veřejnoprávní stanici pro mladé. Projekt na takzvanou ČRo 4 vznikl již za minulého generálního ředitele rozhlasu Vlastimila Ježka, za toho současného Václava Kasíka zůstává prozatím stále a jen u slibů.


A co děti, mají co hrát? V současnosti ještě ne

„Pro ČRo 4 nám bohužel scházejí kmitočty. Ale rozhodně to není tak, že by nám chyběla vůle a snaha ČRo 4 spustit. Zejména generální ředitel Václav Kasík se za ni bere od samého počátku,“ řekl Strategii mluvčí rozhlasu René Zavoral. „Tyhle řeči mě už za ta léta neuspokojují. Technicky by samozřejmě šlo ČRo 4 rozjet, jenže to by Český rozhlas musel chtít,“ myslí si o Zavoralových slovech například Radek Dresler ze specializovaného serveru Radiotv.cz. Důvodem této rozmrzelosti je skutečnost, že Český rozhlas 4 by mohl odrážet realitu mladších veřejnoprávních posluchačů včetně současné světové reality hudební, pro niž z mnoha důvodů není místo ani na Radiožurnálu, Praze či Vltavě.

Odpověď na otázku – jak moc se generální ředitel Kasík za ČRo 4 bere – jsme se pokusili najít v jeho koncepci, s níž uspěl ve výběrovém řízení na svůj současný post. Mimo jiné v ní zmiňuje, že jedním z problémů Českého rozhlasu je jeho slabé sladění s mladými posluchači. A přímo k ČRo 4 ve svém projektu uvádí: „Za největší a mimořádně palčivý problém pokládám nedostatečný zájem mládeže o vysílání stanic ČRo. Jsem si vědom poslání ČRo 4. Ale jenom tím se problém nevyřeší.“ A na jiném místě svého projektového elaborátu, byť v jiné souvislosti, o ČRo 4 doslova píše: „ČRo je s to zřídit si značnou část své propagace a marketingového servisu sám. Neobyčejně důležitá je spolupráce s ČT. Výjimku do znalosti stanic tvoří stanice ČRo 4, která dosud není v provozu. Pokud by měla být uvedena do provozu, nápravu lze zjednat ihned. Zatím je čas.“


Kolik času zbývá?

Není to tak dlouho, kdy neexistenci ČRo 4 vytkl politické elitě i samotnému rozhlasu při své návštěvě Česka Werner Rumphorst z Evropské vysílací unie (EBU). A není jediný, kdo je nespokojený. Objevila se dokonce petice, která chce tlačit na kompetentní orgány, aby ČRo 4 vznikl. „Kdyby ČRo 4 nebyla vždy jen proklamovaná priorita, mohlo by jít o stanici, která by změnila vnímání nás všech, protože by ovlivňovala soukromé rozhlasové provozovatele a zároveň by se od nich absolutně odlišovala hudební nabídkou, hudebním obalem, způsobem moderátorského vystupování, minimem reklamních spotů atd.,“ uvádí iniciátor petice David Špringl. Podle něj neexistence ČRo 4 výrazně ovlivňuje celkovou situaci v našem éteru „Většina provozovatelů soukromých rádií říká, že hrají jen to, co lidé chtějí slyšet. Pravda je však taková, že lidé by chtěli v rádiích slyšet něco jiného a rádia jim to nemohou dát, jelikož nemají možnost kopírovat toho nejsilnějšího v oboru, tedy potenciální ČRo 4, který by nabízel celoplošně velmi kvalitně propracovaný program.“ I když Špringlovy názory znějí zajímavě, jeho problémem prozatím bude: „Bohužel do této doby jsem zatím nedostal žádný petiční arch. Uvítal bych, kdyby internetové servery o médiích u nás vytvořily na svých stránkách trvalý odkaz na tyto petiční stránky,“ uvádí zklamaně Špringl. Možná i proto se vedení rozhlasu peticí příliš nevzrušuje. Jeho programový ředitel Josef Havel se v nedávném rozhovoru omezil pouze na konstatování – „Ano, chybí nám tu stanice pro mladé.“ Sice neřekl nic nového nebo konkrétního, ale určitou předlohou ČRo 4 by samozřejmě mohla být BBC 1. Stanice, jejíž hudební pořady si kdekdo nahrává, a pak si na jejích stránkách stáhne názvy skladeb a interpretů v pořadí, v němž byly v programu uvedeny, ve formátu pro CD.

Je velmi obtížné nahlédnout do kuchyně veřejnoprávního rozhlasu a jeho kmitočtové politiky. Tedy zjistit, zda by nebylo technicky možné ČRo 4 spustit. Jisté je v tuto chvíli jen to, že ČRo 4 by byl možný okamžitě, jakmile rozhlas přejde na digitální vysílání. To však bude ještě nějaký rok trvat, a navíc vzhledem k nutnému vybavení digitálními přijímači nebo set top boxy v domácnostech je zřejmé, že ČRo 4 nebude vzhledem k jeho i finančním možnostem českých domácností obzvláštní programovou prioritou. Dále se ukazuje, že Český rozhlas by mohl úpravou svých vysílačů pokrýt alespoň část uzemí ČRo 4, ale i přes všechnu proklamovanou snahu prozatím o této možnosti ani oficiálně nehovoří. A poslední variantou by mohlo být přerozdělení stávajících kmitočtů, které jsou využívané stanicemi Praha, Vltava nebo Regina. Ale ani o tom se oficiálně nemluví. Podle Radka Dreslera to znamená jediné: „To, co je jinde ve vyspělých zemích standard, tedy moderní veřejnoprávní stanice pro mladé, je pro současné vedení rozhlasu dočista nepředstavitelně proveditelný úkol.“


Daniel Tácha, iStrategie.cz, 22.3.2004