Na Českokrumlovské konferenci Českých médií o digitalizaci vysílání se předseda ČTÚ David Státník ucházel o titul „otec české digitalizace“. Právě ČTÚ totiž svým zveřejněním technických parametrů, jak zaznělo v diskusích konference, vyvolal jakýsi „předčasný porod dědického konkurenta dosavadního analogu“. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nezůstala za ČTÚ pozadu a vyhlásila digitální tendr. Ti, kterých se budoucí mediální prostředí týká tedy vysílatelé z toho mají obavy podobné obavám rodiče, jehož potomek tráví první týdny života v inkubátoru s vysokým rizikem přežití.

Ve vystoupení předsedy poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého zaznělo několik zásadních otázek. Jaký by měl být podle odborné veřejnosti souběh analogového a digitálního vysílání či kdo ponese náklady na set-top boxy, bez nichž by po vypnutí analogu sloužily televize jen jako dekorace českých obývacích pokojů. Například Tlustého kolega ze sněmovny, předseda mediální komise lidovec Jaromír Talíř je přesvědčený, že souběh vysílání by měl být co nejkratší, ale jestli to znamená rok, dva roky nebo pět měsíců zatím neodhadne.

Podle Talíře, jehož komise připravuje názor na mediální legislativu pro celou sněmovnu, by dekodéry vysílání měla částečně garantovat veřejnoprávní média třeba z prostředků získaných zvýšením koncesionářských poplatků. Pro úplnost nutno dodat, že zatímco Tlustý považuje vypsání digitálních licencí za ukvapený krok RRTV, který bude chtít jeho klub zrušit prostřednictvím zákona o biocidních přípravcích, Talíř věří, že RRTV licenční řízení maximálně sladí s názory odborné veřejnosti a zajistí tak co nejrychlejší nastartování české digitalizace.

Ani mezi vysílateli zatím nepanuje shoda. Rozhodně ne ve všech základních otázkách, které několika přítomným zástupcům elektronických médií náš internetový deník položil:

Má být souběh analogového a digitálního vysílání? Pokud ano, jak dlouho?

Má se stát finančně podílet na zajištění set-top boxů?

Je vyhlášení digitálních licencí ukvapené?


Michel Fleischmann, prezident Frekvence 1 a Evropy 2

Žádný souběh, žádný analog. Vypnout analog. Co nejrychleji s tím, že stát musí najít cestu, aby provozovatelé nezkrachovali.

Já myslím, že to není otázkou toho přispívat na nějaké dekodéry, ale že je to otázka politická vůči budoucím provozovatelům.

Protože neznáme právní rámec, tak rozhodnutí RRTV za ukvapené považuji. Na druhé straně Rada svým krokem zvedla plno otázek, které se, teprve teď ale štěstí že vůbec, řeší. Je škoda, že parlament České republiky rychleji nerozhodl, to co měl rozhodnout už před několika lety. A to, že digitalizace je technický prostředek, který povede k mnohem větší liberalizaci mediálního prostředí.


Markéta Havlová, právnička televize NOVA

Souběžné vysílání by určitě být mělo, ale myslím si, že co nejkratší. Jestli to má být dva roky nebo tři roky, to v tuto chvíli nemohu říci. Rozhodně si ale myslím, že by mělo dojít k postupnému vypínání a to po krajích.

Ideální by pro občany bylo, kdyby u set-top boxů bylo třeba nějaké daňové zvýhodnění.

Rozhodnutí RRTV bylo podle mě předčasné. A kromě toho, když jsem si prostudovala podmínky licenčního řízení, mám dojem, že není zcela v souladu se zákonem, jak už jsem tady v Krumlově říkala.


Nikolaj Savický, analytik České televize

Souběh analogového a digitálního vysílání je nezbytný, ale čím kratší bude, tím lépe.

Příspěvek státu na set-top boxy už v tuto chvíli není aktuální otázkou. Myslím si ovšem, že by například média veřejné služby mohla najít nějakou cestu, která by za ekonomicky přijatelných podmínek vedla k podpoře nákupu set-top boxů.

To je otázka, která se týká licencovaných vysílatelů a ne České televize, která je vysílatelem ze zákona.


Alexandr Pícha, ředitel Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu

Rozhodně by měl být souběh co nejmenší. A pokud jde o televizní vysílání tak si odvážím říct, že by neměl být skoro žádný. Měl by být pouze takový souběh, který lidem umožní nakoupit si set-top boxy a vysílatelům vyřešit technické a organizační problémy.

V žádném případě, protože obecně by stát neměl vstupovat do oblasti médií a narušovat tak rovnost podmínek mediálního trhu. Nelze totiž zvýhodňovat terestrické vysílání proti satelitnímu vysílání, internetu apod.

Rozhodnutí RRTV je v dané situaci jediné možné a správné, protože Česká republika musí brzy vypnout analog kvůli rozjedu digitálního vysílání v sousedních zemích. Nicméně považuji za nesprávné, že oba regulátoři (ČTÚ a RRTV) nedokázali sladit svůj postoj a že ČTÚ přidělil konkrétní kmitočty operátorům tedy provozovatelům vysílačů. To postavilo RRTV i televize a rádia do problematické situace.

Například Českému rozhlasu to znemožní zvolit si operátora výběrovým řízením podle zákona o veřejné soutěži. Budeme tedy muset přistoupit na státem regulované ceny.


Dana Jaklová, Česká média, 29.11.2004