Výsledky celonárodního hlasování o největší osobnost Čech, Moravy a Slezska zpřístupnila Česká televize na svém prvním programu ve čtvrtek 5. května 2005. Více než 130minutový nominační večer Sto Největších Čechů, moderovaný Markem Ebenem, si nenechalo ujít 1 573 000, tj. 18,4 % dospělých a 63 tisíce, tzn. 5,4 % dětí ve věku 4 až 14 let. V případě dospělých to bylo 37 z každé stovky diváků u televizorů a v případě děvčat a chlapců pak každé čtvrté dítě ve společnosti televize.

Jak to bývá při delších pořadech pravidlem, divácký zájem se měnil i v průběhu nominačního večera rozděleného pro větší přehlednost do čtyř bloků – v prvních třech bylo představeno v konečném pořadí od stého do jedenáctého místa devadesát osobností, ve čtvrtém bloku byla v abecedním pořadí nominována desítka nejúspěšnějších kandidátů, z nichž dalším hlasováním české veřejnosti vzejde Největší Čech.

První blok večera sledovalo 14,5 % dospělých (podíl na publiku byl 27,89 %), při druhé části stoupla sledovanost na 19,8 % a podíl na 37,79 % a při třetí vzrostla sledovanost na 20,7 % a podíl na 43,01 %; o závěrečnou část TOP 10 se zajímalo 19,4 % dospělých, což reprezentovalo 45,48 % z diváků právě přítomných u obrazovek. Zájem dětí ovlivnil pochopitelně jejich životní rytmus: nejvíce jich zhlédlo první dvě části večera (5,8 a 6,6 %), třetí část jich vidělo 5,2 % a nominaci desítky nejúspěšnějších kandidátů jich vidělo 3,9 %.

Ženy i při nominačním večeru Sto Největších Čechů potvrdily, že jejich náklonnost různým volbám, anketám a z nich vzcházejícím žebříčkům je větší než pozornost, kterou takovým záležitostem věnují muži. Nominační večer sledovalo totiž 19,7 % žen oproti 17,1 % mužů; muži však při nižší sledovanost vykázali 38procentní podíl na publiku, tedy o jedno procento větší než ženy.

Ze skutečnosti, že ve stovce nejúspěšnějších kandidátů se objevil jak kupec Sámo, zakladatel první říše v dějinách Slovanů, tak první česká superstar Aneta Langerová, je zřejmé, že účastníci hlasování se při hledání kandidátů pohybovali od samých počátků našich dějin až po nejžhavější současnost. Nicméně zvědavost na to, jak hlasování dopadlo, rostla s věkem. Seniorům od 65 let výše se sledovaností 37,7 % podařilo překonat sledovanost 15-24letých (7,8 %) víc než jednoznačně - 4,8krát. V podílu na publiku ale už tak výrazně úspěšní nebyli: jejich 54 % je větší než 29 % 15-24letých zhruba 1,9krát.

Zájem o nominační večer přímočaře sílil s vyšším vzděláním. Relativně nejméně lákal diváky se základním vzděláním (sledovanost 14,8 % při podílu na publiku 33 %). Naopak zveřejnění stovky největších Čechů získalo relativně nejvíce zájemců mezi diváky s vysokoškolským diplomem (sledovanost 31,9 % při podílu na publiku plných 60 %). Podle velikosti místa bydliště se nejvíce příznivců nominačního večera Sto Největších Čechů rekrutovalo ze sídel s 1 až 5 tisíci obyvateli (sledovanost 18,9 % při 40procentním podílu na publiku) a z velkoměst (sledovanost 24,0 % při 49procentním podílu na publiku).


Martin Krafl, tiskový mluvčí ČT